:: Jen tak zlehka ::

aneb co všechno víme o praní/přání ponožek - bulvární rodinný párek (deníček pro každý okamih)
:: FUCKING WEATHER :: MAIL: Redakce :: MAIL: Karl :: MAIL: HK :: TESILÍ DOMOV ::
ICQ
[::.rss a jiné kydy.::]
:: RSS 2.0
:: Atom site feed
:: GUESTBOOK
[::..zlinky..::]
:: VYFOCENÝ TESIL
:: DEBIL TESIL
:: TESILÍ RÁDIJO
:: NEKONEČNÝ TESIL
:: CHUTNÝ TESIL
[::..súdruhovia..::]
:: Čmelda [Pato(b)log]
:: Lobo
:: A EÁÁ
:: Tam je...
:: AIF
:: Pivní varník
:: PlayForever
:: Brünn Lindwurm
:: Stanice ZOO
:: VfB
:: Chachar
:: PŠT?
:: TSOG-360
:: MP za vodou
:: OV blokuje
:: Kotchka
[::.nějaké obrázky.::]
Tak trochu lepší rádio
Tak trochu jiné rádio
Opera
[::..ARCHIV..::]
[::PROSTE ARCHIV::]
[FAKT JE TU ARCHIV]

:: 2.6.03 ::

Deník válečné zpravodajky: Všichni bodří Slezané aneb Z deníčků mých přátel...

Mám ráda takové ty poklidné páteční večery, kdy nic nemusíte a máte čas zajít s přáteli do restauračního zařízení. Dle mého soudu jsou nejlepší malé hospůdky, kde se všichni znají. „Štamgasti“ totiž zpravidla neprudí a můžete v klidu poklábosit. Sháníte-li míchačku, určitě dostanete dobrý typ, kde ji koupit nejlevněji. Opravujete-li střechu, zcela jistě je jeden ze štamgastů pokrývač. Já mám to štěstí, že v blízkosti mého bydliště přesně taková nálevna je. A přestože míchačku už mám a střechu neopravuji, ráda posedím a poslouchám příhody svých přátel. Ne všechny historky jsou stoprocentně vtipné, ale když se do vyprávění pustí sám „ředitel zdejší čerpací stanice“, je to zárukou bujarého veselí a poprskaných stolů. Vybrala jsem pro vás několik veselých příhod, u kterých jsem doslova řvala smíchy. Možná se vám nebudou zdát až tak vtipné. Bohužel, do počítače nelze přenést tu momentální atmosféru, ani ten orosený pivní půllitr.

Kamarád se živí přepravou čehokoliv kamkoliv. Jednou se takhle vydal do Polska. Když se unavený, s prázdnou Avii vracel, přepadl ho hlad a žízeň. Projížděl zrovna malou polskou vesnicí nedaleko hranice a uviděl něco, co by se při troše dobré vůle dalo nazvat hospodou. Na place před tímto zařízením parkovalo pár traktorů, mopedů, starých bicyklů a ... povoz, do něhož byl zapřažený starý utahaný kůň, který evidentně podřimoval. A jak tak kamarád procházel kolem povozu, plácl milého koníka přes zadek. Kůň líně otevřel oči, provedl vpravo v bok a pomalu kráčel směrem k polím. Známý se v hospůdce v klidu občerstvoval, když v tom se rozlítly dveře a v nich stál zjevně rozzuřený polský vesničan a řval:“K***a, gdie jest muj Rudyn?!!“ Jistě jste správně (stejně jako můj kamarád) pochopili, že řvoucí muž byl šťastným majitelem onoho utahaného koně a plácnutí přes zadek byl patrně povel pro odchod domů.

Další veselá historka je mého známého, který se často a rád předvádí, obzvláště má-li kolem sebe nadšené fanynky. Loni v létě zakoupil kajak značky „Gumotex Břeclav“ a vypravil se zahvězdit na nedaleké jezero. Ke kajaku si pořídil i malý kompresor („Přece to nebudu nafukovat hubou, ne?“). U jezera našel pláž s velkým počtem místních krasavic. Ležérně vytáhl svůj Gumotex, připojil k němu kompresor, zapálil si cigárko a začal nafukovat. Na krasavice házel čtrnácti karátové úsměvy a sledoval, jak děvčata reagují na jeho exhibici. V tom se ozvala rána, z kompresoru se zakouřilo a vypověděl své služby. Nezbylo než típnout cígo, zalehnout k ventilku a prověřit kapacitu plic. Známý dvakrát zafuněl do kajaku a došlo mu, že to opravdu není malé lehátko. Navíc se i krásky kolem začaly pochichtávat. Po chvilce přemýšlení nastartoval auto, na výfuk našrouboval hadici kompresoru a kajak mohl být vzápětí spuštěn do vln. Dívky se obdivovaly a tleskaly. Kamarád se ovšem nestačil divit, když svůj Gumotex vypouštěl. Výfukové plyny udělaly své.

A ještě jedna. Pan I. si vzal den volna, protože potřeboval v bytě opravit elektroinstalaci. S elektrikářem se domluvil, že pro něj přijede po obědě. Nicméně už ráno se dostavil jeho známý, který měl při této opravě pomáhat. Milí chlapci se dohodli, že dílo půjde lépe od ruky, když si hned po ránu dají „něco do zobáčku“. V poledne už byli oba jako děla. Známý pana I. se odpotácel neznámo kam a pan I. si řekl, že si jenom hopne na záchod a pojede pro elektrikáře. A jak se to tak občas stane, při vykonávání potřeby se hluboce zamyslel a usnul. Elektrikáře přivezla naštvaná manželka pana I. s tím, že ještě musí odběhnout do obchodu. Mistr se tedy pustil do práce a vypnul pojistky. Tma probrala pan I., který se s výkřikem:“Co se to tu, k sakru, děje!“, vyvalil ze záchodu. Elektrikář se hrozně lekl, protože si myslel, že je v celém bytě sám. Pan I. byl zděšen, neboť si myslel, že jel autem pro elektrikáře naprosto ožralý.

Tak a dost. Příště se vás pokusím pobavit něčím, co bude z mé hlavy.


:: ohezkla: HK 14:44 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home


...

This page is powered by Blogger. Isn't yours? [Co tady chces s tim kurzorem?!]

PicoSearch