:: Jen tak zlehka ::

aneb co všechno víme o praní/přání ponožek - bulvární rodinný párek (deníček pro každý okamih)
:: FUCKING WEATHER :: MAIL: Redakce :: MAIL: Karl :: MAIL: HK :: TESILÍ DOMOV ::
ICQ
[::.rss a jiné kydy.::]
:: RSS 2.0
:: Atom site feed
:: GUESTBOOK
[::..zlinky..::]
:: VYFOCENÝ TESIL
:: DEBIL TESIL
:: TESILÍ RÁDIJO
:: NEKONEČNÝ TESIL
:: CHUTNÝ TESIL
[::..súdruhovia..::]
:: Čmelda [Pato(b)log]
:: Lobo
:: A EÁÁ
:: Tam je...
:: AIF
:: Pivní varník
:: PlayForever
:: Brünn Lindwurm
:: Stanice ZOO
:: VfB
:: Chachar
:: PŠT?
:: TSOG-360
:: MP za vodou
:: OV blokuje
:: Kotchka
[::.nějaké obrázky.::]
Tak trochu lepší rádio
Tak trochu jiné rádio
Opera
[::..ARCHIV..::]
[::PROSTE ARCHIV::]
[FAKT JE TU ARCHIV]

:: 16.7.03 ::

Návštěva města

V rámci pracovního víkendu jsem si včera dovolil opustit pracoviště, poté co jsem dosmolil dvě IVR, v již neskutečných 14:45. Program jsem měl naplánován vskutku bohatě (tzn. vymykal se mé obvyklé trase Vysočany – Žižkov a zpět) – návštěva pošty (zaplacení faktury), návštěva doplatkové pokladny dopravního podniku (zaplacení pokuty) a návštěva banky (žádost o půjčku). Jak vidíte, vše se točilo kolem peněz.

Takže poté, co jsem po zaplacení faktury docestoval na I.P. Pavlova, kde sídlí, mi velmi dobře známá, doplatková pokladna, vzbudil se v mých střevech skrytý démon. Snědl jsem totiž v naší jídelně (viz. Recept na Brněnský řízek) zkažený chlebíček. Byl jsem nucen vyhledat první pomoc v podobě WC v metru a poté, co jsem se chystal zaplatit, zrovna vycházející slečna z kabinky vrhla svůj obsah střev na podlahu. Panímáma z WC jala se ihned lamentovat a onu slečnu zasypala přívalem nadávek a nutila ji znečištěnou chodbu uklidit. Slečna však briskně se vytrhla bábě a sprintem ji zmizla z dohledu. No ten proud nadávek, to bych Vám nepřál slyšet. Frajtle byla jedna z nejemnějších, ale zase se opakovala nejčastěji. No řeknu Vám, klepal jsem se strachy, takže jsem při odchodu tu mísu štětkou vypulíroval, že se jenom blýskala. Potom už jsem si to namířil k doplatkové pokladně, kde vedle mne stojící slečna hořekovala nad tím, že ona chudák si dva roky kupuje měsíčník a jednou zapomene a musí platit stejnou pokutu jako lidé, kteří jezdí načerno stále. Jako třeba já. Inu přistoupil jsem k ní a milými slovy ji chlácholil. Ovšem slečna mne absolutně nevnímala a dál si mlela svou. Dokonce na tu nebohou pokladní vybalila všechny měsíčníky za poslední dva roky. Pokladní jenom seděla a kývala…hmmm, anoo, hmm, to by mohl říkat každý... No chápete to? O co se chudák děvče snažila? Ale zase je sympatické, že i takoví idealisté jsou stále mezi námi. :-)

A pak už byla náštěva banky, kde jsem se je snažil přesvědčit, že jsem tím nejvhodnějším typem ke schálení úvěru. A co myslíte? Tu půjčku mi dali. Ale každopádně do cetra už zase dlouhou dobu nemusím, jsem klidným člověkem a takových zážitků zvládnu jen pár za čas.

Hoj


:: zprznil: Karl 14:01 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home


...

This page is powered by Blogger. Isn't yours? [Co tady chces s tim kurzorem?!]

PicoSearch