:: Jen tak zlehka ::

:: 3.7.03 ::

Syndrom ponorky aneb Potřebuji dovolenou!

Ano, potřebuji dovolenou, nebo ještě lépe důchod. Ale ze všeho nejlepší by bylo býti bohatým rentiérem (bratře, co myslíš, je už strýc Franky z Austrálie po smrti?).

V posledních dnech trpím ponorkovou nemocí a totálním odporem k práci. Štvou mě všichni a všechno. Obzvláště pak zemědělci, které naše firma připravuje na vstup do EU. Tři roky už digitalizujeme a registrujeme jejich pozemky a oni teď, po referendu, přicházejí s otázkami : „Pani a kdy už budu ty dotace z tej Unie?“. S přivařeným úsměvem a trpělivostí (asi jako když ošetřovatel mluví s těžce retardovaným pacientem) jim vysvětluji, že my pouze jejich pozemky registrujeme, atˇ se tedy, kvůli dotacím, obrátí na Agrární komoru. Nejradši bych je všechny i s jejich kravkami a kukuřicí zaorala uprostřed Sibiřské tajgy.

Vytáčejí mě i kolegové, kteří minimálně třikrát denně přijdou s nějakým velmi oduševnělým dotazem. Leze mi na nervy můj chotˇ a jeho infantilní radost z toho, že konečně prší a teplota se pohybuje kolem 20°C. Prší a mi příští týden vyrážíme na dovolenou do Beskyd. Opravdu neznám nic lepšího, než dovolenou na horách, když „chčije a chčije“. Dokonce jsem se dostala tak daleko, že jsem vzteky bez sebe při poslechu rádiových reklam, vůči nimž jsem za normálních okolností imunní. Včera, když se z rádia ozvalo radostné:“Doobrýý déén, méénujíí séé Jííndříích Žíívootskéé á séém maajííteeléém Óókééj ééleektrooníík...“, jsem zařvala:“Zavři hubu, kreténe!“, a vypnula rádio tak razantně, že spadlo na zem. Sakra, když už chce Jindra promlouvat k národu, tak atˇ alespoň ty tři věty pronese bez hanáckého akcentu. Nebo ještě lépe, atˇ si celý ten svůj „Óókééj ééleektrooníík“ narve do špic.

Naivně jsem si myslela, že k mému odreagování přispěje pořádná dávka kultury. Tudíž jsem si (asi jako poslední v této republice) dala film Matrix Reloaded, na který jsem se docela těšila. No, to jsem si tedy opravdu dala. Neo, coby HRDINA, který tápe a neví, co má dělat – vskutku neotřelý pohled na spasitele. Trinity, která vypadala jako po řádné týdenní pařbě, zmatená Vědma, senilní Klíčník, sto padesát agentů Smithů. Dvacetiminutové akční scény, přerušované slovními perlami: “Aha, takže program hackuje program.“. No, řeknu vám, nehrát v tom Keanu Reeves, kterého bych snesla i kdyby hrál v „Životopisu Rin Tintina“, tak bych ty dvě hoďky nezvládla. Nezbývá mi tedy, než nějak dožít do konce tohoto týdne, denně vzdát tichou modlitbičku, aby přestalo pršet a věřit, že se dovolená vydaří.

Vzhledem k tomu, že své příští dny budu trávit mimo dosah mobilních sítí a bez počítače, ozvu se tak někdy kolem 14.7.. Zatím se mějte všichni moooc pěkně, máte-li dovču užívejte si, nenechte se nikým a ničím rozhodit a jen tak zlehka čtěte „Jen tak zlehka“.

Zatím

:: ohezkla: HK 16:00 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home

...