:: Jen tak zlehka ::

:: 21.8.03 ::

… vysvětlení proč jsem si ještě nedošel pro výhru Sportky (21.8.2003)

Já vím, já vím! Tah už je v tahu a Jackpot padl. Lépe řečeno padl mi do klína. Na chvilku jsem dokonce všeho nechal a řekl alespoň jedno suché: „Sláva.“ Pak jsem se ale zalekl abych ještě všechno nezakřikl dokud si neověřím jaká čísla byla vlastně včerejším večerem tažena. Moje čísla totiž byla, proč bych to dnes již nepřiznal, 18, 20, 29, 32, 45 a 46 (s tím jsem se dlouho trápil). Jsou legrační, že?

Chvílemi mi připadala tak hloupá, že jsem se až styděl někde zeptat jestli jsou správná. Proto jsem se dnes ráno u nás před trafikou, vybaven falešnou bílou holí a tmavými brýlemi, našmátral neznámého kolemjdoucího a požádal jej zda by mi nedošel dovnitř zjistit jak na tom ta moje sázenka je? Počítal jsem s tím, že k nevidomému se nikdo nedokáže chovat nečestně. A opravdu! Ten starý dobrák vzal ochotně mou sázenku a vešel dovnitř. Díval jsem se z boku prodejny dovnitř výlohou (protože jsem pod tmavými brýlemi samozřejmě viděl). Viděl jsem jak můj neznámý dobrodinec podává sázenku babce za pultem s novinami. Babka sázenku bere a bez zájmu a líně vkládá do Sportkové mašinky. Stejně líně a bez zájmu se babka sklání pod pult s novinami, vytahuje „pumpičku“ (nejodpornější krátkohlavňovou brokovnici jakou jsem kdy viděl) a vystřeluje dobrodincův mozek výlohou až na chodník! Jsem to smolař, pomyslel jsem si, vyberu si k vyzvednutí výhry zrovna chlapa, co má nějaké problémy s paní z trafiky!

Chtěl jsem se té ženy zeptat jak že na tom je má sázenka (když jsem si ji vytahoval ze strojku, kterému nerozumím), ale asi nebyla zvyklá používat tak silnou zbraň a zpětný ráz pažby jí přivodil hluboké bezvědomí.

Teď abych to zkoušel jinde – zatím stále chudý.

:: publygoval: Wal de Mar 17:05 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home

...