:: Jen tak zlehka ::

:: 3.10.03 ::

Jak se státi patriotem aneb Pozdravy z Opavy…

V dobách, kdy jsem bývala mladá a krásná, bývala jsem i bezbřehým kosmopolitou. Bylo mi šumafuk žiju-li tady či onde, v Ostravě, v Řepiště-city, v Praze nebo Čierne pri Čope. Nicméně jsem se od roku 1986 více méně vyskytovala v Opavě. Důvodem byl můj dnes již ex-manžel, láska k němu a má mladická nerozvážnost. A právě v Opavě jsem se poprvé setkala s ryzím patriotizmem a naprosto ho nechápala. Léta plynula a já se do Opavy přestěhovala natrvalo, š?astně se s mým bývalým rozvedla, znovu se š?astně vdala a by? starší (leč stále krásná, jak jinak) jsem se pomalu a jistě stala echtovním patriotem. Jak jsem tomu místnímu patriotizmu kdysiva absolutně nerozuměla, dneska ho absolutně chápu. Pokud mi někdo chcete říct, že Opava je vesnice, či, chraň vás Bůh, prdel světa, tak to teda bacha. Jako lvice brání svá mláďata, Válečná reportérka bude bránit své milované město.

Opava je krásná na jaře, v létě, na podzim i v zimě. Je to slezská architektonická perla, přestože byla za války docela hodně vybombardovaná. A ne nadarmo se jí říká „kulturní metropole Slezska“. Opava má, samozřejmě, dlouhou a významnou historii. Dovolím si takové malé historické okénko:
První zmínky o osadě Opava pocházejí z 12. století. Osada se nacházela na břehu stejnojmenné řeky u brodu na obchodní cestě spojující Moravu se západními částmi tehdejšího Polska. Historické anály praví, že tudy vedla významná „solná stezka“. Někdy kolem roku 1215 získala Opava postavení městské obce. Před rokem 1220 se stala sídlem správy provincie patřící k moravskému markrabství. A koncem 13. století jsme tady měli opavské vévodství, které ovládali postupně Přemyslovci, Poděbradové, Korvíni i Jagellonci a od roku 1613 Karel z Lichtensteinu. V té době patřila Opava ke slezskému knížectví. V roce 1742 se Opava stala hlavním městem tzv. rakouského Slezska. A cink-ding-dong, toto je konec historického okénka.

Touhle dějepisnou vsuvkou jsem se chtěla dostat k tomu, že z každého století tady něco zůstalo. Při procházce Opavou narazíte na zbytek původních městských hradeb, na zbytek „solné stezky“, na kapli z doby Přemyslovců. Typická kamenná rotunda, zvaná „Švédská kaple, je zase památkou na 30.-ti letou válku. A z původního obchodního soukenického domu ze 14. století máme dneska radnici. Nejvíce nám toho ovšem zbylo po pánovi z Lichtensteinu. Ze známých opavských osobností nelze nevzpomenout Vladimíra Vaška alias Petra Bezruče a Joy Adamsovou, známou krotitelku lvice Elsy. Své dětství zde prožila i Iva Bittová (tímto zdravím Brňáky) a jako mladý herec u nás začínal Vladimír Čech (třeba).

Ještě pár střípků ze žhavé současnosti. Je to sice s podivem, ale naši páni radní se moc snaží, aby si Opava udržela své přízvisko „bílá“. Jedním slovem, není tu bordel a neustále se něco opravuje, renovuje a zvelebuje. Centrum města je obkrouženo parky. Jediné co bych snad vytkla našim městským architektům je to, že občas (asi patrně) podlehnou mamonu a podepíšou se pod zbourání starého měštˇanského domu a na jeho místě povolí stavbu jakéhosi čehosi, co vůbec nezapadá do rázu ulice. Naštěstí takových hrůz je tu jen pár. Takže, přátelé, shrnuto a podtrženo jsem patriot. Jsem ráda, že žiji právě tady a jestli mi nevěříte, je to váš problém. Pokud mi věříte, přijeďte si Opavu prohlédnout na vlastní oči. Tímto vás zvu.

Nazdárek

:: ohezkla: HK 08:51 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home

...