:: Jen tak zlehka ::

:: 29.10.03 ::

To se mi jen zdá aneb Freude, Freude, jednou na tě dojde…

Jako každý normální jedinec mívám i já sny. Dokonce si je po probuzení i pamatuji. Někdy jsou velice živé barevné veselé a jindy nebarevné a depresivní. Mívám sny, které mi leží v hlavě celý den a já se v nich radostně hňahňám. Ovšem mívám i takové sny, kdy se uprostřed noci, orosená hrůzou vzbudím a chci je ihned vypudit z hlavy.

Poměrně často o snech plkám se svým mužem. I jemu se bezesporu sny zdají, bohužel si je nepamatuje, tedy pamatuje, ale jen ty opravdu extra. Jako třeba ten, kdy bojoval v zákopech, oděn toliko v obrovské růžové trencle. Mně se shodou okolností onehdá zdál velkolepý barevný sen, ve kterém jsem na zahradě grilovala masko s pány z kapely U2. Nejúžasnější na tom bylo, že jsem hovořila DOKONALOU angličtinou, což se o mých reálných jazykových dovednostech říci nedá. Celý den jsem „pod vplivom“ tohoto snu měla výbornou náladu. A sny ze kterých je mi nedobře, které chci rychle vymazat z paměti? To jsou třeba ty, ve kterých jsem vražděna. Do této kategorie patří i sny, v nichž vraždím já. Je to hrůza, ale opravdu mám takové sny. A nejhorší na tom je, že ve snu zpravidla nemám z toho zabíjení špatný pocit. Takže se ptám: „Co ty na to, Sigmunde?

Ale proč tady o tom mém snění vlastně plácám? Dneska se mi totiž opět zdál „úžasný sník“. Již jsem se zmiňovala, že tedy, ehmm, budu jako řidičem. I můj dnešní sen se nesl v tomto duchu. Byla jsem u písemných zkoušek, koukala do testu a šíleně se mi chtělo spát. No znáte to, klíží se vám oči, usínáte, nejraději byste si podepřeli víčka sirkama. Nedá se to překonat. Byla jsem úplně vyřízená, protože jsem vnímala jen a jen tu únavu a touhu usnout. Ty dvě stránky testu šly mimo mě. Čiré zoufalství. Vím, že musím napsat test, ale nejsem schopná se soustředit. Chce se mi spát. V tom přichází spása. Na poslední stránce testu stálo napsáno, že ten, kdo napíše krátkou povídku na téma „kufr“, automaticky dostává řidičák. Tak to jsem za vodou. Kufr, kufr, kufr sakra…Nic, prázdno, hlava prostá myšlenek. Chce se mi tak strašně spát. Chce se mi…zvedá se mi kufr…no jasně! Napíšu o tom, jak jsem viděla na náměstí blít koně. Napsala jsem první větu. Zazvonilo. Test končí. Posadila jsem se na posteli, budidlo ječelo na plný pecky a já jsem si řekla, že mi už opravdu z toho řidičáku hrabe. A co na to vy, pane Freude?

Sladké sny

:: ohezkla: HK 15:02 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home

...