:: Jen tak zlehka ::

:: 10.11.03 ::

Jó – to se ti to spí

Přátelé, nejen chlebem je člověk živ. I hry si musí někdy dopřát. A proto já jsem se v sobotu vypravil k podivné stavbě jménem Tojota aréna, kde hraje své utkání prapodivný klub jménem Sparta Praha a hostila náš milovaný Baník Ostrava. No co Vám budu povídat, jedním slovem skvělé. Ta atmosféra byla neskutečná. Já to prožíval tak, že jsem sebou na té sedačce, která jen tak mimochodem nebyla homogenizovaná dle Projektu Stadiony 2003, vrtěl, kopal, střílel, chytal..no prostě hrál jsem s nimi. Dopadlo to dobře, tu remízu jsme uhráli, ale co mě nejvíc pobavilo, bylo to, když spartˇanský hlasatel začal hulákat, aby spartˇanští fandové ukázali kdo je doma a povzbudili svůj tým. Odpovědí mu bylo hromové „BÁÁÁNÍÍÍK“. Moc pěkné.

Samozřejmě, že jsme se museli poté odebrat do hospody, kam doputoval i Líná Noha, potkali se tam s Katanem a Čmelákem, na kterých bylo emoční vypjetí, které museli krotit koholovými nápoji, již značně znát, zahráli si pár utkání ve fotbálku a odebrali se do home sweet home.

V neděli dopoledne, když jsem si v klidu seděl u Mafie, zazvonil mi zničehonic telefén a v něm se ozval můj papá, který se neočekávaně zjevil v Praze, chtěje okouknout barák, který si zakoupila má sestra (ne Válečná zpravodajka, jiná). Naobědval jsem se tedy v rodinné společnosti, shlédl barák v Horoměřicích, tiše si trošilinku pozáviděl a pak jsem se potuloval po centru a sháněl Dunu od Franka Herberta. Nikde jsem ji nenašel, koupil jsem si tedy alespoň Restaurant na konci vesmíru, který jsem za tři hodiny přečetl. No, tak takový to byl veselý víkend. A propos, nevíte někdo kde tu Dunu v Praze mají?

Tuhé mrazy se nečekají

:: zprznil: Karl 17:30 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home

...