:: Jen tak zlehka ::

:: 19.11.03 ::

Vážená paní Betty MacDonaldová aneb Adresa: Nebe…

Vážená paní Betty,

snad mi prominete to důvěrné oslovení. Vaše knihy totiž ovlivňovaly a stále ovlivňují můj život. Asi to zní nadneseně, ale je to tak. Ve chvíli, kdy mi není lehko, kdy mám pocit, že nemůžu dál, beru do ruky Vaši knihu a čtu. Váš lidský humor, se kterým popisujete ta nejhorší období Vašeho života mi dává jistotu, že kdokoliv může zvládnout cokoliv. Tedy i já.

Nedivte se proto, že jsem poněkud s nelibostí nesla srovnávání Vaší tvorby s jakousi kuchařskou knihou. Ano, máte pravdu, onu kuchařskou knihu jsem nečetla a tudíž mi nepřísluší ji takto od pasu posuzovat či odsuzovat. Nicméně bych si dovolila malým úryvkem z Vaší knihy poukázat na to, že takto napsanou Kuchařku bych nejen že přečetla jedním dechem, ale dokonce bych podle ní i vařila:

„…Don taky rád vaří, ale právě tak jako všichni mužští v kuchyni chová se i při přípravě míchaných vajíček jako chirurg-absolvent vídeňské university operující průdušnici novorozeněte: „Podejte mi tu pánev! Kde je máslo? Nahřejte ty talíře! Už jste uvařili kávu? Podejte mi tu špachtli, tu ne, tu velkou. Hněte sebou, stydne to!“. Prohání personál a sám se oddává činnosti, která proměňuje čistou kuchyň v něco, co vypadá jako po nájezdu mladistvých delikventů zešílivších po nadměrném požití drog…“
zdroj: Betty MacDonaldová „Co život dal a vzal, nakladatelství Vyšehrad v roce 1987, strana 558

Pravda je také to, že srovnávání Vás a paní Hrachovcové starší (to by měla být „údajně“ autorka oné Kuchařky) není hlavním důvodem proč Vám píšu. Velice mě překvapilo a rozlobilo, že v době vyspělých komunikačních technologií jsou mezi námi i tací, kteří zkomolí jméno tak světoznámé autorky jako jste Vy, paní Betty. Promiňte, ale poplést jméno ženy, jejíž knihy jsou prodávány po celém světě v několikatisícových nákladech, jsou překládány do mnoha jazyků a znají je snad i malé děti, mi připadá poněkud zarážející. Ale kdo ví, možná existuje i nějaká PETTY MCDONALDOVÁ, o které netuším. A? jsem pátrala sebevíc, nenašla jsem spisovatelku s tímto jménem. Takže doufám, že ta zkomolenina Vašeho jména byla jen jakási nepovedená humorná nadsázka. Pokud se však mýlím a Vaše jméno nebylo popleteno záměrně, nezbývá mi než si pomyslet cosi o naprosté neznalosti literatury, diletantství a ignoranci.

Drahá paní Betty, pokud jste přečetla můj dopis až k těmto řádkům, děkuji Vám. Děkuji Vám také za tu radost a potěšení, které mi přinášejí Vaše knihy. Lituji jen, že už nikdy nenapíšete nic pro radost mé (a určitě nejen mé) dušičky. Snad to není příliš neskromné přání setkat se s Vámi až jednou přijde i můj Den.

S úctou Vaše obdivovatelka Válečná reportérka

„Svůj drobný stín já mám,
jde se mnou sem i tam,
proč činí to, je víc, než znám.“ R. L. Stevenson

Za inspiraci děkuji Máje, Filipovi Rožánkovi a Černovlásce

:: ohezkla: HK 15:49 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home

...