:: Jen tak zlehka ::

aneb co všechno víme o praní/přání ponožek - bulvární rodinný párek (deníček pro každý okamih)
:: FUCKING WEATHER :: MAIL: Redakce :: MAIL: Karl :: MAIL: HK :: TESILÍ DOMOV ::
ICQ
[::.rss a jiné kydy.::]
:: RSS 2.0
:: Atom site feed
:: GUESTBOOK
[::..zlinky..::]
:: VYFOCENÝ TESIL
:: DEBIL TESIL
:: TESILÍ RÁDIJO
:: NEKONEČNÝ TESIL
:: CHUTNÝ TESIL
[::..súdruhovia..::]
:: Čmelda [Pato(b)log]
:: Lobo
:: A EÁÁ
:: Tam je...
:: AIF
:: Pivní varník
:: PlayForever
:: Brünn Lindwurm
:: Stanice ZOO
:: VfB
:: Chachar
:: PŠT?
:: TSOG-360
:: MP za vodou
:: OV blokuje
:: Kotchka
[::.nějaké obrázky.::]
Tak trochu lepší rádio
Tak trochu jiné rádio
Opera
[::..ARCHIV..::]
[::PROSTE ARCHIV::]
[FAKT JE TU ARCHIV]

:: 29.8.03 ::

Den Blbec aneb Do nebíčka? Do peklíčka!

Včera jsem vstala s takovým podivným chvěním žaludku, které nevěstilo nic dobrého. Určitě to znáte taky. Je to takový ten pocit, kdy víte, že se něco „vymamlasí“, jen netušíte co. Včera jsme měla práce až nad hlavu, počítač mi padal tak pětkrát za hodinu, čekala mě návštěva gynekologie (což není nikterak povznášející), pohádala jsem se svou nadřízenou, seřvala několik svých podřízených, prostě den Blbec. Jak se říká: “Když se se*e, tak se se*e fest a na jednu hromadu.“. Nebudu vám tady detailně popisovat své včerejší nezdary, chtěla bych napsat o tom, co mě zcela dorazilo.

Potkala jsem našeho souseda pana G.. Je to takový milý šedesátiletý pán, který bydlí se svou ženou v domě přes ulici. Naše ulice, přestože leží téměř v centru města, je takovou malou vesnicí. Každý zná každého. Ví se, kdo je zrovna nemocný, kdo těhotný, kdo má nevěrného manžela. V naší ulici máme hospodu, kde se průběžně všichni scházíme. Do hospůdky chodí i pan G. se svou ženou. Nikdo jim neřekl jinak než Esmeralda (paní G. nosí tlusté dioptrické brýle) a Chosé Armando. Jsou na sobě nesmírně závislí, jeden bez druhého nedají ani ránu. Pan G. šel včera ulicí sám. Co šel, bezduše se ploužil. Halasně jsem ho pozdravila a ptala se na zdraví. Jeho odpověď mně doslova zmrazila: „Tuž, susedko, moja roba je po smrti.“. Jsem ve věku, kdy mi smrt šedesátiletého člověka připadá hrozná, vždy? mám přibližně stejně staré rodiče! Ale to, jak umřela paní G. je opravdu peklo.

O víkendu se manželé G. rozhodli udělat si výlet do Ostravy. Jejich syn se nabídl, že je tam odveze. Posadil staroušky do svého silného vozu a švihal to rychlostí 200km/h. Marně mu pan G. říkal a? ubere. V jedné ostré zatáčce (kdo zná cestu z Opavy, přes Hrabyň ,do Ostravy, ví o čem mluvím) to nezvládnul a...pan G. a jeho syn skončili pomlácení ve špitále a paní G., která seděla nepřipoutaná vzadu, umřela cestou do nemocnice. Možná si teď říkáte, že takové věci se dějí denně. Ano, ale jde o to, že by se dít nemusely. Budiž nám mementem současné pocity pana G. : asi po týdnu ho propustili z nemocnice. Netušil (nikdo mu to totiž neřekl), že je jeho paní mrtvá. Nebyl na jejím pohřbu, nemohl se s ní rozloučit. Když přišel domů, vše vypadalo tak, jako by si jeho žena právě odskočila do obchodu. Na stole její hrnek, ve skříni její šaty. Její rozestlaná postel s noční košilí. A vědomí, že už tady nikdy, nikdy, nikdy nebude. Vědomí, že ji zabil vlastní syn. Vědomí, že se to NEMUSELO stát. Vědomí, že kdyby...

Až syna pana G. propustí z nemocnice, bude souzen. Souzen za zabití své matky. Co je to odsedět si pár let v kriminále proti VĚDOMÍ, že jsem zabil svoji matku? Vědomí, že kdybych neřídil jako prase, matka by žila? Vědomí, že mně můj otec nenávidí a obviňuje ze zcela zbytečné smrti? Vědomí, se kterým budu žít až do své vlastní smrti. Představa sebe sama v této situaci se mnou zamávala. Ten pocit, že někdo svojí neukázněností může ovlivnit a zcela změnit můj život je hrozný. A slova mého muže mi ještě teď znějí v uších: „Kdyby se to stalo tobě, zabil bych toho zmetka a žalem bych do měsíce umřel taky.“.

Spěchejte pomalu...


:: ohezkla: HK 14:24 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...

PraBlog 2

Včera jsem potvrdil svou účast na setkání (nejen)pražských bloggerů, které se koná 27. září v Internet café U rybiček pod názvem PraBlog 2 (viz ikona vlevo). Již na první PraBlog jsem potvrzoval svou účast, ovšem pak ve mně zvítězila občanská povinnost a odjel jsem do Ostravy volit. Tak snad to teď vyjde.

A nyní anketa. Tak jsem si říkal, že se zde po vizuální stránce nic velkého už delší dobu nestalo a tak mě napadlo, co byste říkali na změnu designu Jen tak zlehka. No a zde máte možnost se vyjádřit:






:: zprznil: Karl 10:13 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...
:: 28.8.03 ::

Tak Vy si myslíte, že jsem toho nechal?

Ne, nemohl jsem odolat četným žádostem...ehmmm....a přináším další díl Nekonečné ságy zde.


:: zprznil: Karl 11:12 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...

Ohlédnutí za dávnými časy a šokující odhalení mé pravé identity

Nedávno jsem si zavzpomínal nad dobami nedávno minulými, kdy v Toplistu stačilo na Top Ten návštěvnost okolo 40-ti ludí (doplněno 14:48 - našel jsem na RG-Blogu náhled na historii - pohled na žebříček Toplistu 8.2.2003 - všimněte si krásného 7. místa :). Tehdy těch blogů bylo tak málo, že jsem je stíhal číst ouplně všechny, i když drtivá většina z nich psala o…no o takových těch divných zkratkách, o kterých pouze tuším, co znamenají (dnes je těch blogů tolik, že nestíhám číst skoro žádný a z těch několika, které stále čtu, zhruba půlka stále píše o těch divných zkratkách :). Z nostalgie jsem si dnes vyhledal dávno pohřbený projekt Blogistik (rodič Martin „Techblog“ Šrubař – atˇ mu vousy nikdy nevylínají za neskonalou pomoc se zdejší archivací) a u jednoho svého dávného příspěvku jsem odhalil svou pravou identitu – jsem Prorok! No vážně, vždytˇ já 19.2.2003 (je to úplně na konci příspěvku) předpověděl brutální nárůst bulvárně-osobních blogů. Je pravda, že by jich nebylo tolik, nebýt záslužných bloguje.cz a blog.lide.cz, takže tím, co pro moje proroctví vykonali, je můžeme nazývat vykonavateli. Tak! :)))

Naskle


:: zprznil: Karl 09:42 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...
:: 27.8.03 ::

Nejkrásnější hlasy světa i ten můj

Dnes se již na mém krku a hlase začínají projevovat následky trutnovského vyspávání pod širým nebem. V krku mě škrábe, bolí, hlas mám zastřený a nakřáplý…no prostě nic moc. Navíc nemám ani moc náladu, poté co mne ráno zpražil svou poslední akcí spolubydlící Líná Noha…to je tak drsné co ten …. provedl, že to nejde ani zveřejnit….no dobře. Včera vyrazil s Ing. Tlustým a s inženýrovou ženou Sloňou (kteří s námi přijeli z Trutnova na krátkou návštěvu Prahy) do města a samozřejmě na pivo. Já s nimi nešel, nebotˇ jsem již opět zapojen do pracovního procesu a takový výlet by se mi nemusel vyplatit. Však také samozřejmě – dorazili někdy kolem půl páté ráno. Já v sedm vstal a šel se sprchovat, abych byl čilý do práce. Zatímco já se sprchoval, probudil LN plný močový měchýř a tak se přiopilý vypotácel z lože, načež zjistil, že koupelna je obsazena…co toho vola nenapadlo? Že si skočí ulevit z terasy. Kdyby to bylo ve čtyři v noci, kdy všichni spí, tak to ještě chápu, ale ve čtvrt na osm ráno? No, nikdo ho neviděl, ale krapet osprchoval majitelku baráku, kde máme podnájem….ta hned vyletěla nahoru a začala řvát, kdože ji polil pivem nebo čím? LN dělal, že spí a až zuřivé bušení na dveře jej donutilo otevřít a říci: „No já jsem Vás polil.“ To by mě zajímalo, jak to dopadne…..vypadá to, že hledám spolubydlící. Takže krásné, mladé slečny, zasílejte přihlášky na známou adresu.

Zdar


:: zprznil: Karl 17:08 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...
:: 26.8.03 ::

V Trutnově nebyl Net a proč hezké holky nebubnují

Včera jsem se společně s Línou Nohou a Ing. Tlustým, kterého jsme odtáhli do Prahy na návštěvu, navrátil z Trutnova. Návrat to nebyl příjemný, nebotˇ zátěž, jak fyzická, tak i psychická, kterou jsem na festivalu absolvoval, byla opravdu velká. Ale popořadě.

Vypravil jsem se v pátek ráno na autobusové nádraží Florenc, ze kterého mi měl jet spoj, zaručující mi odvoz za řádný poplatek až do Trutnova. Když jsem dorazil na nádraží, hrůzou jsem zjistil, že absolutně netuším, jak se v navigaci ČSAD vyznat a propadl jsem mírné panice. Pro jistotu jsem rozeslal pár „esemesek“, zavolal pár lidem, abych se nakonec hrdinsky spolehl sám na sebe a koupil si jízdenku s místenkou, na které už bylo vše napsáno. Po dojezdu (strašná cesta – zlatý vlak) a nezbytném zakoupení vstupenky, jsem se jal najít ostravskou lidičky, kterých mělo být na festivalu opravdu hodně. Zjistil jsem, že se tam vyskytuje i Gumiš, se kterým si docela dost rozumím. A tomu tak i bylo. Večer jsme se s Gumišem rozhodli pro provedení takové malé anketky, kdy se slovy: „jsme z Playboy magazínu, můžeme Vám položit dvě otázky?“ jsme se ptali, zda přítomná děvčata preferují krajku či bavlnu a co mají dnes na sobě. Těm nerozhodným jsme samozřejmě nabízeli i provedení testíku, který by jim potvrdil co to mají za materiál na sobě. Do toho hrála samozřejmě spousta skupin, trochu se popíjelo (mimochodem točit Krušovice na tak velké akci není dobrá volba – byly opravdu hnusné) a já se časem odebral na lože.

V sobotu ráno mě vzbudily rytmické popěvky Hare Kršna kampu ještě před mým dokonalým vyspáním a proto zaznělo z mých úst pár opravdu, ale opravdu neslušných slov, poté jsem sbalil spacák a vydal se za ostatními. Ty jsem našel už ve velmi rozverné náladě, takže se konverzovalo, popíjelo, poslouchalo a večer nastal čas na další kousek v podání mě a Gumiše. Vybaveni papundeklovými transparenty, vydali jsem se mezi lid. První šel Gumiš, jehož velký fluorescenční nápis „ZDARMA“ lákal spoustu zvědavých očí. Povětšinou však byli zklamáni, nebotˇ hned za ním jsem šel já s transparentem, na němž byl nápis hovorového výrazu pro pohlavní styk. Poté co nás přestala tato zábava bavit, rozdělili jsme se a já společně s Línou Nohou spustili jsme vysílání rádia Pacifik (kdo zažil, zná, kdo ne, atˇ někdy poslechne, že Jano, Mirko, Martine a Soňo) a pak zase lože.

V neděli ráno (no ráno hmm) mě vzbudily rytmické popěvky Hare Kršna kampu ještě před mým dokonalým vyspáním a proto zaznělo z mých úst pár opravdu, ale opravdu neslušných slov, poté jsem sbalil spacák a vydal se za ostatními. Ty jsem našel už ve velmi rozverné náladě, takže se konverzovalo, popíjelo, poslouchalo a večer nastal čas na další kousek v podání Gumiše, částečně mě a Líné Nohy. V noci, kdy již dohrála poslední kapela, ozýval se zvuk hudby už pouze od kršňáků a my se tedy vydali je navštívit. Po jejich tvrzení, že následující píseň je už opravdu poslední, spustili jsme s Gumišem zpěv Internacionály, což je však neodradilo a na melodii Internacionály začali zpívat svůj popěvěk. Poté však Gumiš vylezl na pódium, vzal do ruky bubínek, omotal se jejich hadrama a se slovy: „svazáci já chci taky“ začal bubnovat a zpívat s kršňáky. Dlouho tento nenásilný teror nevydrželi, odešli a my si na pódiu ještě zazpívali některé známé písně (jeden neznámý týpek nám dokonce strkal do ruky kilo a chtěl atˇ zazpíváme Čechy krásné, Čchy mé) a spát. No a ráno odjezd – unavený a neveselý.

Tak

PS: víte, proč hezké holky nebubnují? Protože na sebe nemusí upozorňovat takovým způsobem.


:: zprznil: Karl 14:03 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...

Zlogan na dnešní den

"Ale prosím vás, jakápak "zoofilie"....?" ... R. Crussoe


:: publygoval: Wal de Mar 11:14 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...
:: 21.8.03 ::

Trutnov Open Air Festival

Přátelé, zítra dopoledne odjíždím na Trutnov a svatosvatě slibuji, že pokud bude internet a já schopen, podělím se s Vámi o své zážitky z této akce. Trutnov je totiž jediný z tradičních letních hudebních festivalů, který jsem ještě nepoctil svou návštěvou. Také i proto dostal přednost před sobotní návštěvou fotbalu - Baník hraje na Žižkově. Do Prahy bych se měl navrátit někdy v pondělí, tak mi držte palce.

Zatial


:: zprznil: Karl 17:18 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...

… vysvětlení proč jsem si ještě nedošel pro výhru Sportky (21.8.2003)

Já vím, já vím! Tah už je v tahu a Jackpot padl. Lépe řečeno padl mi do klína. Na chvilku jsem dokonce všeho nechal a řekl alespoň jedno suché: „Sláva.“ Pak jsem se ale zalekl abych ještě všechno nezakřikl dokud si neověřím jaká čísla byla vlastně včerejším večerem tažena. Moje čísla totiž byla, proč bych to dnes již nepřiznal, 18, 20, 29, 32, 45 a 46 (s tím jsem se dlouho trápil). Jsou legrační, že?

Chvílemi mi připadala tak hloupá, že jsem se až styděl někde zeptat jestli jsou správná. Proto jsem se dnes ráno u nás před trafikou, vybaven falešnou bílou holí a tmavými brýlemi, našmátral neznámého kolemjdoucího a požádal jej zda by mi nedošel dovnitř zjistit jak na tom ta moje sázenka je? Počítal jsem s tím, že k nevidomému se nikdo nedokáže chovat nečestně. A opravdu! Ten starý dobrák vzal ochotně mou sázenku a vešel dovnitř. Díval jsem se z boku prodejny dovnitř výlohou (protože jsem pod tmavými brýlemi samozřejmě viděl). Viděl jsem jak můj neznámý dobrodinec podává sázenku babce za pultem s novinami. Babka sázenku bere a bez zájmu a líně vkládá do Sportkové mašinky. Stejně líně a bez zájmu se babka sklání pod pult s novinami, vytahuje „pumpičku“ (nejodpornější krátkohlavňovou brokovnici jakou jsem kdy viděl) a vystřeluje dobrodincův mozek výlohou až na chodník! Jsem to smolař, pomyslel jsem si, vyberu si k vyzvednutí výhry zrovna chlapa, co má nějaké problémy s paní z trafiky!

Chtěl jsem se té ženy zeptat jak že na tom je má sázenka (když jsem si ji vytahoval ze strojku, kterému nerozumím), ale asi nebyla zvyklá používat tak silnou zbraň a zpětný ráz pažby jí přivodil hluboké bezvědomí.

Teď abych to zkoušel jinde – zatím stále chudý.


:: publygoval: Wal de Mar 17:05 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...

Zlogan na dnešní den

"Zhasni úchyle...!" ... paní Křižíková


:: publygoval: Wal de Mar 15:53 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...

Chybí mi inspirace aneb Zavalena prací, alespoň čtu...

Ano, čtu. A čtu mé oblíbené. Dám přednost ženám a jako první uvedu Arsinoe. Tak nějak mi mluví z duše. Tedy ne vždy, abych byla upřímná, ale skoro furt. K jejímu „Top ten vášnivých nocí“ přidám ještě velmi intenzivní smích (můj) nad poprvé nataženým prezervativem (mého sexuálního přítele). No, řvala jsem smíchem hurónským, a to v naprosto nevhodný moment. Jistě si dovedete představit, jak ten erotický zážitek dopadl. Já nepřišla o věnec a můj bývalý (moc let zpátky) přítel má možná dodnes trauma z kondomů. Další blogerka, kterou ráda čítám je Trillian. Taky mi hovoří z duše a taky skoro furt. Mimochodem, moje babička též dělala skvostné buchtičky se šodó. I u Trillian mám pocit, že je to jako bych to občas chtěla napsat já. Arsinoe a Trillian prostě můžu.

A teď k pánům. Tady je to poněkud horší, protože ráda čtu povícero blogů psaných pány. Ale jako prvního uvedu Tokugawu. Jednak je to velmi kultivované počtení a druhak (a to je velmi subjektivní) si vyměňujeme recepty na dobré papání. Pak jsou to samozřejmě pánové Arthur Dent a With Dog a jejich „Převážně neškodný blog“. Úžasné počtení, mimochodem pánové, i já trpěla ve školní družině nad různými lahůdkami. Ale, poznali jste to, čemu se říkalo „rema plátek“? Že ne? Tak to byl skutečný fialový hnus. Rozhodně si nenechám ujít ani pana ElKu a jeho blog. Taky moc pěkné počtení. A co takový pan Pixy? Jeho variace na „Skákal pes přes oves“ mně vždy spolehlivě dostanou z deprese.

To jsou moji nej...samozřejmě jedničkou je „Jen tak zlehka“.

Takže ahoj


:: ohezkla: HK 11:50 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...

Téměř živé zpravodajství o tom jak právě vyhrávám Sportku! (psáno včera 20.8.2003)

Je to už osud člověka, že nebyl na světě tehdy když se lidé rozhodovali čím vyplní svůj volný čas mezi lovem a rozmnožováním a rozhodli se … jak jinak než blbě … rozhodli se pracovat. To už tak na světě bývá, že rozumné a uvážlivější povahy se dostávají ke slovu až ve chvíli kdy je dávno rozhodnuto potřeštěnými ambiciózními prevíty.

A tak pracujeme a pracujeme. I já zatím ještě pracuji. Pracuji a závidím. Závidím lidem, kteří pracují a snad si to ani neuvědomují. Já když pracuji uvědomuji si to jasně každou vteřinou! Díky štˇastné náhodě se mi však donesla zvěst o velkém ranci peněz, který né a né najít svého nového utrácitele a tak jsem se po krátkém váhání rozhodl, že se o něj přihlásím. Šel jsem a vyplnil Sportku. Mám tam prý k dispozici nějakých 110.100.000,-Kč a když nepohnu prdelí tak to bude tah od tahu víc. Tah se táhne dnes cca večer (nevím přesně). A že nejsem škrt rozhodl jsem se s vámi všemi podělit. Podělit se s vámi o pocity člověka, který je dnes ještě šlechtic pouze duchem, ale zítra jím bude již i statky. Vznikne tak jedinečná psychologická studie procesu akutního zbohatnutí. Dokonce se ani večer nebudu dívat na TV a o výhru se přihlásím až ráno. Do té doby ještě nějak vyjdu s úsporami i když musím přiznat, že už začínám cítit jak mi začínají samy od sebe zhoubně bujet finanční nároky na běžný život.

Ráno před „velkou“ jsem rozmařile vykouřil o jednu R1 více než obvykle (na tu značku budu s nostalgií vzpomínat) a celou cestu do práce jsem nechal svítit světla od auta přesto, že jsem měl zároveň puštěné rádio (musím si ještě užít volantu dokud si auto řídím sám). V práci jsem dnes dlouho protože se nemohu plný dojetí rozloučit s tou partou ubohých lidiček co tu se mnou dělávali. Vidím je jak na mě hledí svýma nevědoucíma očima a nic netuše se pokoušejí se mnou jednat jako se sobě rovným. Vhání mi to slzy do očí. Braši, myslím si, však na vás také nezapomenu. Přijdu se vám dozajista ukázat ve své nové milionářské auře a popřeju jejího hřejivého tepla vašim dlaním zkřehlým nouzí. Ach je mi zatěžko podívat se jim zpříma do očí a říct: „Jsem vyvolený a musím jít převzít svůj Stodesetimiliónový kříž! Nevzpomínejte ve zlém a vězte, v mých stopách půjdou další a další…“ Ó ano, tu iluzi jim musím ponechat to pro ně ještě musím udělat.

Mám sice již nahrubo vypracovanou finanční rozvahu jak chci s výhrou naložit, ale přiznám se, že jsem ji nepoučeně vypracoval na pouhých 100 000 000,-Kč a nevěděl jsem, že koukám do starých novin. Dnes jsem tedy s hrůzou zjistil, že si musím poradit ještě s dalšími 10 000 000,-Kč a tak mám zase do noci co dělat. Jak jsem říkal … bude to řehole. Ještě budu jednou rád vzpomínat jak jsem každý den JENOM … pracoval!


:: publygoval: Wal de Mar 08:47 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...
:: 20.8.03 ::

Zlogan na dnešní den

"Špína nakonec vždycky vyplave na hladinu." ... F.Venclovský


:: publygoval: Wal de Mar 17:46 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...

Ježišmarjá II.

Prozradil jsem -dr- přes icq, že jsem odhalil jeho virtuální příbytek na netu. Záznam komunikace (se záměnou -dr- nicku na icq, protože to by byla nápověda jako Brno), která vedla ke stáhnutí odkazu na -dr-blog přináším právě teď:

karl23 (4:35 PM) :
haha....odhallil jsem te, mrkni se na chytraka :)))
DR (4:39 PM) :
to nejsem jáááááááááááá to evelína........
karl23 (4:40 PM) :
jojojojjojoj jsi
DR (4:40 PM) :
help - to měl být anynmní filozofický blog :)úau
karl23 (4:41 PM) :
no jo...patravemu zraku Karlose neunikne nic....
DR (4:41 PM) :
se teda musíš nudit..
DR (4:41 PM) :
sakra!
karl23 (4:41 PM) :
to je jednoduche...prozradil ses totiz sam...
DR (4:41 PM) :
ako???
DR (4:42 PM) :
linkem??
karl23 (4:42 PM) :
jelikoz jsi dal na me odkaz...a zrejme jsi na ten link klikl, no a ja ze statistik mrkal z jakych stranek ke me lidi lezou... :))
karl23 (4:42 PM) :
ale jestli chces tak ten odkaz stahnu
DR (4:43 PM) :
nikdo mě stejně nepozná...
DR (4:43 PM) :
pokud tam nedám fotku.. :)
karl23 (4:43 PM) :
dobre stahnu to a misto toho dam zaznam teto komunikace :))
karl23 (4:43 PM) :
a vyhlasim patraci soutez
DR (4:44 PM) :
jo to by mohlo být zajímavé... ceny budou tekuté :)

Takže je to jasné přátelé, kdo odhalí v jakém budníku se na bloguje.cz skrývá -dr-, vyhrává láhev dobrého pití, kterou -dr- platí a může ji vypít buď s ním nebo se mnou. To jsem to dobře vymyslel. :)) Jo a své tipy zasílejte na známou adresu.

Zdar


:: zprznil: Karl 17:01 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...

Ježišmarjá

Už i -dr- má svůj blog. Vypadá to, že na bloguje.cz, opravdu bloguje už každý. A jelikož jsem svině, tak prásknu odkaz na -dr-blog zde ((ale je tam zatím akorát nic :) pozn. Karl: odkaz stáhnut viz vysvětlení Ježišmarjá II.). A teď něco veseleji infantilnějšího.

Ehmm


:: zprznil: Karl 16:15 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...
:: 19.8.03 ::

Zlogany na dnešní den

„Zapálil bych si Stařenu…“ … spalovač mrtvol

„To mi může bejt ukradený!“ … pracovník Group 4

„Nestačí (se) jen tahat za knipl, aby člověk létal!“ … J.Kašpar


:: publygoval: Wal de Mar 11:41 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...

Reportáž psaná hladce obrace

Jak jsem v pátek sliboval, tak v úterý činím. Návštěva Ostravy se nesla v náročném duchu. Což jsem ovšem čekal, nebotˇ „u nas“ se prostě tak žije. Cesta byla vcelku poklidná a její plynulost nenarušilo ani 40 minut zpoždění. Když jsem večer dorazil do Ostravy, zjistil jsem přes telefén, že Frank Lavor zrušil páteční setkání a tak jsem tedy jen tak zlehka nakoukl do vyhlášené zahrádky Na Spolku, kde jsem narazil na Filipa, kterého jsem neviděl tři roky. Jeho slova mi však radost neudělala: „čau Kájo, ty jsi nějak přibral, to už není ten hubený pankáček, kterého jsem znal“. No co byste na to řekli Vy? Já jsem toho však nevšímal, dal jsem si Filipem dvě pivka a zamířil do Řepiště City na zasloužený odpočinek.

V sobotu jsem do 15:00 věnoval svůj čas sledování Fashion TV, což je kanál, jehož terestrické vysílání (klidně místo všech 4 základních českých programů) bych přijal s výskáním a oslavil zpěvem nějaké lidové písně. No a potom už jsem jel na místo setkání (Staročech) s Ing. Tlustým, Frankem Lavorem a Rio Marem, abychom se společně vydali sledovat galapředstavení v podání Baníku na jevišti Bazaly. Můj decentní odhad 3.500 diváků (přeci jen se hrálo s Blšany) byl rázem překonán pohledem na zaplněné tribuny (oficiální údaj 8.500), kde slunné počasí a pivo učinily kulisy poutavějšími. Ovšem, když ve dvacáté minutě prohrával Baník 0:2, začal jsem očima pátravě prohlížet hlediště, zda tam někde nesedí Líná Noha, známý to nosič neštěstí ostravskému fotbalu. Nebyl tam a Baník nakonec vyhrál 5:2. To Vám byl panečku aplaus. No pak už jen rychlé zhodnocení proběhlého utkání a rychlerychle na vesnickou zábavu Na hřišti v Řepiště City. Hrála skvělá kapela Matador, jejímž největším plusem bylo to, že nehráli ani jednu píseň vlastní produkce. IvoKar, za kterým jsem tam především jel, se však dlouho nezdržel a také já jsem se krátce po jeho odjezdu vydal na cestu do lože. I přes můj brzký návrat do domu, mi však ráno nebylo mnoho. Cesta nazpět do Prahy, ale také nebyla špatná. Jak ale zjištˇuji, rozepsal jsem se již příliš mnoho a proto vypíchnu pouze jednu zajímavou postavičku, která se mnou cestovala. Byl to pán, který držel v ruce prut a na hlavě měl kšiltovku s nápisem JSEM RYBÁŘ. Fajné, ne?

Čau


:: zprznil: Karl 09:29 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...
:: 18.8.03 ::

Zlogany dne

„Někdy rozhoduje o životě i to hovno na botě …!“ … primář Sova

„Hlava bez myšlenky - tělo bez života!“ … V.I.Lenin

„Myšlenku s nožem nenajdeš!“ … J. Rozparovač

„Co není v hlavě to je v prdeli…!“ … Jennifer Lopez

„Carpe piem!“ … Messalina


:: publygoval: Wal de Mar 16:02 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...

Wal de Mar na scénu

Přátelé, přátelé! Ani nevíte jak jsem rád za zprávu, kterou Vám teď mohu oznámit: podařilo se do našich redaktorských řad získat opravdovou posilu. Stává se jí Wal de Mar, který bude Vaše duše oblažovat svými Zlogany, Antireklamami, Nereportážemi a Provokacemi. Ale nyní již dost planého plkání a jak to říkáme my hoši od klávesnice: "dejme slovo těm, kteří umí mluvit".

Čest


:: zprznil: Karl 15:57 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...
:: 15.8.03 ::

Drang nach Osten…

…čeká mě dnes. Přesněji tedy na severovýchod naší republiky, protože vyrážím v 15:05 vlakem EX Ostravan do….chvilka napětí…Ostravy. Ano, ano, již dlouho jsem nezavítal do své rodné vísky a proto jsem rozhodnul se poctít nejkrásnější kraj ČR svou návštěvou. Zrovna však v období, kdy mnoho známých a dokonce i rodina, se tam nezdržují. Ovšem pranic mne vědomí tohoto neodradilo k cestě. Alespoň budu odpočívat. No, odpočívat. Dnes už mám domluvené pivo s Frankem Lavorem a jeho kumpány, zítra mířím na fotbal (Baník hraje s Blšany) a večer se uskuteční v Řepiště City pokleslá lidová zábava na hříšti, což se neobejde bez vystoupení pokleslých rockových skupin a účasti mne a IvoKara. Takže ten nedělní návrat nechci vidět. Ach jo, nemám to lehké, že?

Pěkný víkend

PS: reportáž dodám v pondělí


:: zprznil: Karl 11:46 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...
:: 14.8.03 ::

No tak to je nádhera

Dnes mi mailem přišel odkaz na úplně báječnou adventurku na webu. Dávám ho zde, ale pozor, je to žrout času, jak Vás to chytne, tak Vás to nepustí dokud to nedohrajete. No dobře, je to jenom o klikání, ale je to pěkné. A ne, že ne!

Zdar


:: zprznil: Karl 16:14 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...

Vařím, vaříš, vaříme aneb Kulinářské okénko Válečné reportérky...

Přestože jsem vyhrožovala, že mé příspěvky budou v nejbližších dnech velmi sporadické, našla jsem si chvilku a spáchala pár řádků.

Dnešní povídání bude opět o jídle. Podnět k němu dala má známá. Prý, když jsem napsala recept na „zakopaného psa“ ihned ho prubla a celá její rodina se týden olizovala. Dožadovala se dalších letních receptů, které jsou jednoduché, dají se jíst i v třiceti stupňových vedrech a zasytí. Válečná reportérka se tedy zamyslela, hrábla do kapsáře svých zkušeností a vylovila pro vás recept na „letní bramborový salát“. Není to , pravda, nic objevného ani převratného, ale je to moooc dobré. Takže ke strojům:

Základní surovinou jsou samozřejmě brambory, takové ty nové s tenkou slupkou. Pro dva lidi postačí půl kilča.Brambory omyjeme a dáme vařit (i se slupkou) do osolené vody. Než se nám brambory uvaří, nakrájíme si celerovu natˇ. Doporučuji vybrat světlejší a křehčí lístky celeru, ty větší a tvrdší by mohly být nahořklé. Neseženete-li celerovou natˇ, můžete ji nahradit buďto libečkovou na?í, nebo čerstvou bazalkou (té si však nakrájejte méně, je poměrně aromatická). Dále si nakrájejte na čtvrt kolečka šalotku (prosím, neplést si s mladou cibulkou). Místo šalotky lze použít červenou cibulku (vynikající), nebo pórek (skvělé). Potřebujete ještě kapary, postačí půlka malé skleničky. Z kapary musíte slít nálev. K dochucení si připravte sůl, pepř, citron a slunečnicový olej.

Máme-li brambory uvařeny, je potřeba je oloupat a to tak, že horké. Nebudou se rozpadat a udrží si svou typickou chutˇ. Já to řeším tak, že si horký brambor napíchnu na vidličku a malým nožíkem ho oloupu. Ještě teplé je nakrájejte na větší kousky a dejte do hlubší mísy. Zakapejte olejem a štˇávou z jednoho středně velkého citronu. Posolte, opepřete, zasypte šalotkou (červenou cibulí nebo pórkem), celerovou natˇí (libečkem nebo bazalkou) a vražte do toho všeho kapary. Vše důkladně promíchejte a nechte proležet. No a je to.

Ještě několik tipů : seženete-li citrónový olej, nemusíte dochucovat citrónovou štˇávou. Místo obyč mletého černého pepře je výborné použít tzv. bylinný pepř. Letní bramborový salát můžete jíst teplý, studený, podávat ho jako přílohu k masu. Je vynikající jako příloha k rybám (opravdu super). Můj mlsný manžel si salát vylepšuje tak, že si do něj přidá ještě tuňáka (bez oleje) a taky je to moc dobré. Na závěr opět uvádím známou adresu, na které budu přijímat vaše dotazy, vaše letní recepty a samozřejmě se nebudu bránit ani ovacím a děkovným dopisům.

mňamky, mňam


:: ohezkla: HK 15:59 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...

Válečná reportérka zavalena prací aneb Krátce a stručně

Můj dnešní příspěvek bude (jak už titulek naznačuje) poněkud kratší než obvykle. Dost možná, že i v příštích týdnech to bude podobné. Vězím totiž až po uši v čemsi, co se oficiálně jmenuje „aktualizace zemědělských pozemků a dílů“. Neoficiálně je to neuvěřitelná drbačka , při níž koukáte do mapy s leteckým snímkem krajiny. Do této mapy načmárali rolníci i družstevníci červenou tužtičkou svoje pole, role, pastviny a louky, chmelnice, vinice, zahrady a ovocné sady. Stejný letecký snímek máte natažen v compu a snažíte se ony pozemky „dokreslit“ do již připravené databáze, poté je zapsat do tabulky a přidělit jim jakési kódy. Po osmi hodinách takovéto výživné činnosti mám oči podlité krví, pravou ruku o deset centimetrů delší než levou, mumlám si nesmyslná čísla a nenávidím zemědělce z celé republiky. Mám potíže udržet oči otevřené, číst, sledovat televizi, nedej to Bože ještě znovu sednout k počítadlu (krize nastane, až nebudu schopna udržet moč). Vzhledem k tomu, že aktualizace musí proběhnout v rámci celé ČR a termín je šibeniční, vypadá to na pracovní víkendy. Proto vás, moji milí, prosím o shovívavost. Mé příspěvky nebudou tak časté a zřejmě budou i velmi stručné. Nicméně budu se snažit seč mi síly postačí, abyste nepřišli o čerstvé zprávy ze „slezské fronty“.

Práci čest


:: ohezkla: HK 08:51 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...
:: 13.8.03 ::

Fantastické odhalení aneb Ad Karlova anketka...

Určitě jste si povšimli ankety – kdo, nebo co je vlastně Karel. Dost možná jste si i radostně zahlasovali a teď chcete vědět jaká je pravda. Válečná reportérka má pro vás úžasné odhalení Karlovy skutečné identity.

Budu vás ještě chvíli napínat a začnu tím, čím Karel opravdu není. Karel NENÍ mrzout. To vím zcela jistě, znám ho už nějaký ten pátek. Je to inteligentní, sympatický mladý muž s velkým smyslem pro humor (za tenhle chvalozpěv mám u tebe,brácho, panáka). Říkáte, že tato odpověď v anketě nebyla? Máte pravdu, inteligence a smysl pro humor je jen pozadí Karlova skutečného JÁ. Karel totiž je – tramtadadááá – barel. Tak a je to venku.

Proč zrovna barel? Protože jsem mu tak říkala když byl malý pinďál. Hrozně mě štvalo, že (já, děsně dospělá) musím s sebou neustále tahat svého malého bráchu. Kamkoliv jsem se hnula, Karel za mnou cupital. Jeho výkřiky: „Ségrá, póčkéj ná mněěě!“ , mně doslova doháněly k šílenství. Dneska je všechno jinak. Oba jsme už tak nějak opravdu dospělí a jsme rádi, když se občas můžeme vidět, pokecat a třeba si zajít na pivko. Vzhledem k tomu, že je to velmi zřídka, píšeme alespoň společně tenhle deníček a udržujeme čilou elektronickou korespondenci.Dneska je Karel, pravda, můj milovaný bratříček, ale oslovení Karel – barel mu už nikdo neodpáře.

Nazdárek


:: ohezkla: HK 17:35 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...

Mužský manifest a jiné bláboly

Tohle mi přišlo mailem už po x-té. Ale poté co jsem si onen manifest včera znovu přečetl, nemohl jsem jinak než tato slova, které jakoby mi proudila z duše, zde uveřejnit. Pěkně tady přispěla k tomuto tématu i Arsinoe, ovšem z té druhé strany. :)

Pooh moc nečtu. Jedinou vyjímkou je již zmiňovaná Arsinoe. Dnes jsem však nelenil a vydal se vstříc prozkoumání onoho stokorcového lesa. Narazil jsem tam na jeden chlív, který okupuje jisté individuum jménem Sten a po přečtení jednoho jeho staršího příspěvku jsem se pěkně rozčertil. Stene, Stene, neser mi, nazývat „automatem“ mým mozogem a rukama vytvořené IVR znamená dráždit Karla bosou nohou. :))

Zatial


:: zprznil: Karl 10:02 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...
:: 12.8.03 ::

Vypadá to, že nejsem mrzout…

…ale barel! Alespoň to tak vypadá podle průběžných výsledků včerejší ankety (dokonce i HK hlasovala pro barel), kterou však odpískám až zítra. Na barel totiž mohutně finišuje jetel. Ještě tedy můžete hlasovat. Tak ale nevím jestli mám jásat, že nejsem mrzoutem, ale barelem, i když musím říct, že jsem podobné průběžné výsledky očekával. To víte, začalo to už v dětském věku, kdy má fyzická podoba začala pozvolně nabírat nelidských tvarů. Ovšem nyní je už to zřejmě tak zřetelné, že ve mně barel vidí i ti, kteří mě nikdy neviděli.

Johoho!


:: zprznil: Karl 17:32 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...
:: 11.8.03 ::

To jsem opravdu takový mrzout?

Dnes mě mailem mile potěšila bývalá spolupracovnice pozdravem z dalekého jihovýchodu. Mimo jiné však i konstatovala, že bych měl napsat něco veselejšího, jinak si prý bude myslet, že jsem mrzout. A co si myslíte Vy?





Pochvala patří také TT, která opět nelenila drtit svými prsty nebohou klávesnici k napsání pár milých a potěšujících řádků, kdy mimo jiné přišlo na řadu i ovoce…ehmm, tedy ovace: „a nakonec ovace hk, velice vydarene a vypecene, vic se mi libi snad jen "pojdte pane, budeme si hrat".“ Takže stokorunačku zasielame do srdce Moravy a nečerti se, milá TT, české koruny jsou také platidlo. (chtěla eura, víte?)

Na shledanou


:: zprznil: Karl 16:04 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...
:: 8.8.03 ::

Tož kaj je ta stará pošta Sezname?

Tak nám Seznam změnil design e-mailu. Když jsem zabrousil do sekce E-mail, mé laické oči začaly zvědavě pátrat po podivných jalových barvách. První co mě zarazilo, bylo to, že automaticky ta sviňa zatrhává „automaticky vyplňovat uživatelské jméno“. Jelikož těch mailů na Seznamu pár mám, štve mě, že když zapomenu odkliknout onen bazmek, musím své uživatelské jméno přepisovat. Poté, co se mi povede přihlásit, na mě vychrlí: Vítejte Karle! Nebo ještě lepší: mrtvych.lidi Vítejte! Nádhera, já nechci, aby mě má mailová schránka nadšeně vítala, když si jdu přečíst maily. Co když mám odporně nechutnou náladu a ona na mě vychrlí Vítejte!, no to bych ji zabil (teda smazal :). Ale co je ouplně nejhorší, je ten pejsek co Vám říká na shledanou a těší se na Vás. Síla, tomu se vyrovná snad už jen totálně zmaštěný design fotbal.idnes.

Já chci starý design!


:: zprznil: Karl 11:41 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...

Merde!

Právě jsem dostal od externího zpravodaje hlášku, že v dnešních Lidovkách vyšel článek o blozích. Autor v něm prý zmiňuje staré provařené blogy, ale svěží vítr, jako třeba Jen tak zlehka, ne. Ještě jednou merde! Nebudu to číst, nezajímá mě to, nedám na Lidovky odkaz. To jsem jim dal, co? :)))

Atˇ žije deník Sport!


:: zprznil: Karl 09:27 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...
:: 7.8.03 ::

Jím, tedy jsem aneb Dobře zakopaný pes…

Čím jsem starší, tím víc škrtám v seznamu věcí důležitých pro život. Letošní tropické léto je důvodem k dalším škrtům a mně na seznamu zbývají pouze a jen tak tři až čtyři položky. Dobře se vyspat, dobře se najíst a dobře se vykakat. Když se k tomu občas přidá trocha příjemného sexu, stává se ze mě bytost nad míru spokojená. Onehdá jsme tuto problematiku probírali s kolegy v práci. To jsem měla najednou oponentů. K životu je nezbytně důležité přece zdraví! Ano, jsem-li dobře vyspaná, najezená a vykakaná, jsem zcela logicky i zdravá. A co peníze, ty jsou taky důležité! Nepopírám, ale k čemu jsou mi peníze, když jsem ve stresu, krmím se v KFC, následně mám potíže se zažíváním a blbě spím? Láska, ta je přeci taky podstatná! Jistě, souhlasím. Leč vím, že můj muž by nebyl moc nadšen, kdybych držela dietu, nevařila, měla zácpu a v noci ho budila, protože bych díky tomu všemu nemohla spát.

Možná je to všechno tak trochu postavené na hlavu, ovšem nikomu tuhle svoji teorii nevnucuji. Každý ke spokojenosti potřebujeme něco jiného a já chtěla jen objasnit, proč preferuji jídlo, spánek a vyměšování. Z předešlých řádků si lehce vyvodíte, že dobré papání je mi nade vše. Ovšem, co jíst v období, kdy teploměr ukazuje teplotu kolem 30°C? Zeleninu? Samozřejmě, ale já mám vzápětí hlad. Klasický teplý oběd vylučuji, protože se orosím jako dveře u chlíva a mám pocit, že mě trefí šlak. Jako báječný typ se mi jeví „zakopaný pes“. Nebojte se, nemusíte pro výrobu této dobroty sejmout svého čtyřnohého přítele a zakopat ho na zahradě. Je to pouze název mňamky, kterou ukuchtíte z vepřového bůčku. A teta válečná reportérka vám poví jak na to.

Tedy: pro dva strávníky zakupte cca půl kila vepřového bůčku (ne moc prorostlého). Do vroucí vody vražte pár kuliček pepře, nového koření a jeden větší list bobku. Můžete přidat i chilli papričku (já dávám), pár stroužků česneku a grilovací koření (přiměřeně, přiměřeně). Pokud koření zcela odmítáte lupněte tam Masox nebo Vegetu. Do takto okořeněné vody dejte bůček a vařte a vařte a vařte, dokud nebude měkký (minimálně 1 hodinu). Než se maso uvaří, připravte si „pajc“. Spoustu česneku (klidně i dvě palice) utřete se solí, až vám vznikne taková hustší pasta. Do ní přidejte pálivou papriku (manžel dává chilli, ale to je jen pro plechové huby) a promíchejte. Uvařený a vystydlý bůček pěkně opatlejte česnekovou pastou (můžete ho i křižmo nařezat a pastu nacpat do zářezů), zabalte do alobalu a uložte na dno ledničky. Tam nechte „zakopaného psa“ ležet minimálně týden. Potom si kupte čerstvý chleba a pivko. „Zakopaného psa“ nakrájejte na plátky (cca 0,5 cm), položte na chleba, papkejte a zapíjejte dobře vychlazeným pivem. V tomhle horku se u pojídání „psa“ nezapotíte a bříško bude v nebíčku. Chcete-li znát bližší podrobnosti, nebo něčemu nerozumíte, napište mi na známou adresu.

Dobré chutnání


:: ohezkla: HK 10:02 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...
:: 6.8.03 ::

Tisíce děkovných dopisů a první padesátka Toplistu

Dnes jsem v redakční poště narazil na mail, který mi i hk zvedl náladu asi tak zhruba o stodvaapůl procenta. Poděkování za skvělý mail patří čtenářce TT a stokorunačku zasielame do…no a to nevíme, nebotˇ nevíme, odkud TT je. Další věc, která mi zvedla náladu bylo to, že dnes dorazil na naše stránky sedmitisící návštěvník od doby, kdy jsem stránky registroval na Toplistu. Takže stokorunačku zasielame…..a zase nevíme komu. No a dostávám se k finální věci, která mi dnes zvedla náladu, a to, že se božské Jen tak zlehka prokousalo zpět do první padesátky blogů na Toplistu. Sice nechápu jak se mohlo stát, že jsme z padesátky vypadli, ale stalo se. Takže stokorunačku zašlu sobě a když si nechám ty dvě předchozí, které jsem neměl komu odeslat, jsem rázem bohatší o tři kila. Já su tak štˇastné!

Nazdar


:: zprznil: Karl 15:41 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...

Zřejmě jsem infantilní aneb Hubeňour Travolta…

Včera večer mi došlo, že to není horko, co způsobuje mou pomatenost. Naopak. Je to buď tím, že jsem jaksi pomatená „od přirození“. Anebo tím, že stárnu a blbnu a tak trochu mě děsí, že za několik desítek let by se k mé současné zmatenosti a infantilitě mohla přidat i stařecká demence.

Možná vás, moji milí, bude zajímat jak jsem došla k tomuto hrůznému poznatku. Inu, je to prosté. Včera jsem zjistila, že na ČT1 běží film, který z nějakého nepochopitelného důvodu prostě miluji. Jestli si teď představujete nějakou ryzí intelektuálštinu musím vás zklamat. Je to „Pomáda“! Zavalena vlnou nostalgie jsem se pohodlně uvelebila u bedny, manžela (k jeho obrovskému překvapení) poslala na pivko, nalila si dvojku Frankovky a čekala, až se na obrazovce objeví božský (a tenkrát taky neuvěřitelně hubený) Travolta.

Poprvé jsem „Pomádu“ viděla asi tak v šesté nebo sedmé třídě Základní školy. Byl to můj první nepřístupný film a já, coby třináctileté pubo, si připadala jako ohromný hrdina. Myslela jsem si, že k vizáži dospělce mi dopomůže tlustá vrstva makeupu (nezapomenutelná značka Dermacol), umělé řasy a rety natřené krvavě rudou rtěnkou. Nemohla chybět ani matčina podprsenka vycpaná ponožkama. Pár potřebných centimetrů výšky mi spolehlivě dodaly máminy lodičky na asi osmicentimetrových podpatcích. Nemusím snad ani dodávat, že jsem vypadala jako Lolitka, která se vydala šlapat chodník. Ale neš?, do kina jsem nakonec byla vpuštěna a „Pomádu“ viděla.

Od té doby si nenechám ujít jedinou příležitost ke shlédnutí tohoto slaďounkého příběhu. Viděla jsem ho s titulky, bez titulků, s českým dabingem, polským dabingem a v klidu bych si ho dala i s finským dabingem. „Pomáda“ je prostě fenomén, který ovlivňuje můj život.

Pá, pá…


:: ohezkla: HK 12:37 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...
:: 5.8.03 ::

Shlédl jsem Matrix Reloaded

Jako snad jeden z posledních jsem shlédl Matrixí dvojku. Nadšeně jsem ji donesl domů, připravil si pokrm k zažití a nezbytné pitivo k horku. Pustil jsem film na compu a hleděl. Co hleděl, přímo valil oči na tu hrůzu, co se na monitoru odehrávala. Asi po deseti minutách jsem se už neudržel a pravil směrem k Líné Noze, která vykukovala ze svého pokoje: „Proboha, co to je za pí..?“ Dlouhé táhlé „hmmmm“ mi bylo odpovědí. První třetina filmu byla tak strašná, že kdybych neviděl první díl, tak učiním některou z níže uvedených možností:


a) vypnu to a jdu spát
b) vypnu to a jdu hrát Civ3
c) vypnu to a dělám jinou bohulibější činnost

Ovšem jako správný drsňák jsem se hecl a díval se dál. Bohužel nejsem žena, tak mě nebere Keenu Reeves a Trinity (mezi námi) taky není bůhvíjaká kočka. Takže jsem sledoval dějneděj a pronášel poznámky plné marnosti směrem k Líné Noze. Když mi už asi dvacet minut neodpovídal, zjistil jsem, že nudou usnul. To jsem tak nemohl nechat, atˇse pěkně trápí se mnou a vzbudil jsem ho. Po probouzecí cigaretě jsem film nechal pokračovat dál. Po pěti dalších minutách Líná Noha pravil něco v tom smyslu, že se nenechá mučit dál a zavřel se ve svém pokoji, kde předstíral spánek. A já? Já se dodíval až do konce. Chcete po mě nějaké hodnocení? Nechtějte ho, jednička byla přece tak skvělá..

Naskle


:: zprznil: Karl 11:48 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...

Přílišné horko způsobuje pomatenost aneb Je libo lachtaní specialitu?

Nevím jak vy, přátelé, leč já jsem z toho vedra dokonale zmatená, nablblá a otupělá. Můj přehřátý mozek ztěžka zpracovává jakoukoliv informaci. Pracovní činnost předstírám s čím dál většími obtížemi. Doma je mi útočištěm naše útulné WC, není to však kvůli zažívacím obtížím. Na záchůdku máme totiž přijatelných 18°C, ve kterých se dají přežít tato úmorná vedra. I naše fena přišla na to, že jedině záchodová dlažba jí přináší úlevu. Večer se k našemu hajzlíkovému dýchánku připojil manžel, takže předpokládám, že dnešní večeři pozřeme ze sklopeného záchodového prkýnka a ve finále si na těch pěti metrech čtverečných i usteleme.

I Karel ta horka snáší těžce. Sice ještě neposedává na záchodě, ale mám pocit, že teplo ovlivňuje i jeho mozek. Jako ukázku, že opravdu blbneme, přináším část našeho dnešního elektronického rozhovoru:

Karel: „Je to nechutné, to vedro…celou noc jsem měl dokořán okna i dveře a stejně to mnoho nepomohlo.“.
Válečná reportérka: „Už dva dny téměř nespím, asi si dnes ustelu na hajzlíku.“
Karel: „Až budu bohatý a budu mít svůj byt, budu mít klimatizaci, protože to bude každým rokem horší a horší.“.
Válečná reportérka: „ Ty bláho, asi nám všem nic jiného nezbude (než být bohatí s klimatizací), protože to globální oteplovaní je čím dál horší. Moji oblíbení zemědělci k nám na firmu chodí brečet, že mají nejhorší úrodu za posledních 20 let. No, bodejtˇ ne, nemyslím si, že by bramborám a typicky středoevropským plodinám nějak zvláštˇ prospívala ta tropická horka.“.
Karel: „No jo, musí se přeorientovat na tropické plodiny jako jsou lachtani a papoušci.“.
Válečná reportérka: „Dobrý nápad. Už vidím, jak si ti pomatení polnohospodári pořizují lachtaní farmy. Dokonce si myslím, že by EU pumpli o docela výraznou dotaci. Zvláště, kdyby to byla ekofarma. Sakra, že bych se dala na chování lachtanů? Mohla bych si pořídit i lachtanerii (od slova pizzerie) a vařit skvělé lachtaní pochoutky. Jen si nejsem jistá, co by na to řekli ochránci zvířat. Žrát lachtany? No fuj, hanba!“
Karel: „Já myslím, že to je skvělý nápad…“
Válečná reportérka: „Rozhodně, nápad je to výborný. Jen ho rozpracovat. A já vím jak.“

Především přesvědčím ochránce zvířat, že je třeba přizpůsobit zemědělskou produkci ČR současným klimatickým podmínkám. Je tedy nutno pěstovat tropické plodiny a chovat tropickou zvířenu. Stejnou intervenci provedu i směrem k EU. Ministra zemědělství zpracuji lehce, je to krajan. Určitě prosadí myšlenku zemědělského rozkvětu svého rodiště. Pak už jen seženu pozemek, postavím chlívky na lachtany. Pronajmu hospodu a po drobné rekonstrukci budu mít lachtanerii jako vyšitou. Už teď se mi honí hlavou recepty na kulinářské speciality. Co říkáte třeba takovým „lachtaním ploutvičkám ve smetanové omáčce provoněné čerstvou bazalkou s bramborovými dukátky a česnekem“? Ty jo, to jsem se zase nechala unést. Zjevně jsem dnes důkazem toho, že horko způsobuje pomatenost. Končím, protože to začíná být o rozum…

Mávám vám ploutví…


:: ohezkla: HK 11:16 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...
:: 4.8.03 ::

Jak za pár dnů nabýt a zase pozbýt větší objem peněz

Minulé pondělí jsem prodal notebook přátelé. Inu a uvažoval jsem co s nabytými penězi podniknu. Rozhodl jsem se koupit si boty a za tím účelem vyrazil jsem v sobotu směr Černý Most. Ano, do toho nechutného nákupního centra. Pln odhodlání jsem vrazil do Bati, kde mé oči patřily na opravdu výstavní kousky obuvi a po nezbytném odzkoušení nechal jsem si je zabalit a jal se hotovit k placení. To ovšem nebylo tak snadnou záležitostí, jak jsem si představoval. Následující rozhovor s pokladní přináším zde:

P: kartičku Batˇa klubu máte?
J: ne. (řečeno s urputným nepřátelským pohledem naznačujícím, že ji ani nechci)
P: hmm. A impregnaci na ty boty máte nějakou?
J: (první váhání v očích) nemám a to je potřeba?
P: no jasně. Před prvním nošením to nastříkejte impregnací a nepronikne Vám tam voda a nebudou se tvořit takové ty mapy.
J: (udiveně) aha. Tak mi nějakou dejte.
P: mám tady skvělý přípravek za 169,- Kč.
J: dobře. Přibalte ho k tomu.
P: a čistit ty boty budete čím?
J: no to nevím.
P: mám tady ze stejné řady jako je ta impregnace skvělou čistící pěnu, kterou můžete použít i na textilní obuv, klidně i na ty Vaše adidasky, které, jak se dívám, by vyčistit už potřebovaly.
J: (zahanbeně) hmm, to máte pravdu. Tak mi tu čistící pěnu dejte taky. A jak se s ní zarábá?
P: nanesete ji na vlhkou obuv a kartáčkem…máte kartáček?
J: (lítostivě) prosím Vám, už mě nechte, dejte mi ten kartáček, pěnu a impregnaci k těm botám a nechte mě jít. (podávám peníze)
P: děkujeme a přijďte zas….tu kartičku opravdu nechcete?
J: néééééé.

Tohle mi však nebylo dostatečným varováním a při příchodu na metro, zahleděly se mé konzumem ještě neukojené oči na v dáli se tyčící Electroworld. Dopadlo to špatně. Mám nový mobil a bedny k PC, ale prachy jsou v tahu.

Zdar a sílu


:: zprznil: Karl 15:31 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...
:: 1.8.03 ::

Nekonečná sága neverending

Také bych chtěl připomenout, že po mém návratu nebudu zanedbávat ani Nekonečnou ságu, jejíž další díl naleznete zde.

Zduř


:: zprznil: Karl 14:55 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...

Haló, haló, haló…

…opět se hlásí ze svého redaktorského křesla, v poslední době nepřítomný a velmi zaneprázdněný příspěvkovatel Karl. Věřme, že se situace uklidnila a svými nesmysly budu obtěžkávat zdejší párek v intenzitě, na kterou jste byli zvyklí. Situaci naštěstí duchapřítomně zachraňovala všemi mastmi mazaná Válečná reportérka HK, se svými zprávami ze Slezské fronty. A nyní jubileum!

Přátelé, včera oslavil místní párek Jen tak zlehka 9 měsíců svého trvání (pozn. HK: devět měsíců to jako těhotenství. teď přijde porod)! Gratulace a děkovné dopisy přijímáme na známé adrese redakce. Vzpomíná si ještě někdo vůbec na první spot? Pokud ano, napište mi, cena Vás nemine. Je sice pravdou, že výročí devíti měsíců se zrovna moc neslaví, ale jak již jste si zvykli, zdejší bulvár se vždy vymykal zažitým představám o tom, jak by mě vypadat správný blog a co by se na něm mělo psát. Avšak ani my neporušíme tradici a na výročí jednoho roku chystáme velkolepou šou! Nebude chybět ohňostroj, ženy, hudba, víno a zpěv. Proto se máte na co těšit, pro fajnšmekry prozradím, že se dozví také tajné informace z historie, a doufám, že budete napjatě hltat každý příspěvek a ve svých kalendářích odtrhávat dny zbývající do jubilea. A nyní, co se dělo?

Kromě toho, že jsem byl v kuse v práci (předminulý víkend jsem v práci i spal, tedy spíše ponocoval) jsem stihnul dvě akce. První byla rozlučka se svobodou jednoho kolegy, zde jedno foto (ne příliš skandální, i když také vyvedené, ty se striptérkou radši nezveřejňuji) a koncert Rolling Stones. Na koncert jsem se vypravil s Ovocem a jeho přítelkyní a dále se účastnila PS. Měl jít také pan D., který však v neděli ráno dostal brutální průjem a jeho účast byla vyloučena. No co Vám budu povídat, zmoknul jsem, viděl jsem malilinkaté postavičky, pivo stálo čtyři pětky, na záchod neskutečné fronty, které nešly předběhnout…..já za to platit, tak se ještě teď biju do hlavy.

Čest


:: zprznil: Karl 11:16 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych


...

This page is powered by Blogger. Isn't yours? [Co tady chces s tim kurzorem?!]

PicoSearch