:: Jen tak zlehka ::

:: 30.9.03 ::

Zlogan na dnešní den

"...jen si dělám prdel!" ... V.Věstonická

:: publygoval: Wal de Mar 16:52 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

To je hned aneb Zaručený recept na ztrátu zdravého rozumu…

Když jsem psala své povídání o obecních bláznech netušila jsem, jak křehká může být hranice mezi zdravým rozumem a „zcvoknutím se“. Ano, přátelé, moje kolegyně se pomátla, zhroutila, zbláznila. A to tak, že úplně. Teď už mi to přijde celkem jako úsměvná příhoda, ale minulý pátek mi moc do zpěvu nebylo a měla jsem dokonce obavy o svůj a vlastně i její život. Jak se vlastně všechno seběhlo?

Už před dvěmi měsíci mi připadala kolegyňka taková nějaká divná. Nebyla ve své kůži. Hmm, bylo toho nakonec na nás všechny hodně. Státní zakázka se šibeničním termínem, velký tlak , stres, práce do pozdních večerních hodin, pracovní víkendy… Zkrátka a dobře, bylo toho dost na to, aby se jeden zhroutil. Podráždění a nervní jsme byli všichni do jednoho. Ale jenom kolegyně (říkejme jí třeba Ála) si brumlala nesrozumitelné věty. Jen Ála všechny slovně napadala a obviňovala. Z kraje to bylo takové poměrně nevinné: „Někdo mi ukradl tužku!“. Ovšem za týden její výpady začaly gradovat. Když řvala na kolegu, že ona se pravidelně koupe, že nesmrdí, a? to okno okamžitě zavře, smála jsem se. Smála jsem se, když po kolegyni hulákala, že je mrcha, protože jí ukradla svačinu. Dokonce jsem se smála i tehdy, když mi řekla, že jsem čarodějnice a že by mě měli upálit. Jen jsem začínala mít strach. Její agresivita se stupňovala.

Minulý týden jsme už neměli odvahu cokoliv říct a udělat. Ála kolem sebe metala blesky a nad jejím finálním kouskem by zajásal i doktor Chocholoušek. Obvinila nás (cca 14 lidí), že jí odposloucháváme mobil (jak, to teda nevím), krademe jí tužky a jídlo, otevíráme okna, pouštíme hudbu, bavíme se, díváme se na ní…Vzniklou situaci bylo nutno nějak vyřešit. Jako její přímá nadřízená jsem ji vzala bokem a snažila jsem se z ní dostat co se, pro Bůh, děje. Hrozila mi pěstičkou a motala nesmysly. Nejsem žádný posera a docela umím zařvat, ale přiznávám, měla jsem strach. Navrhla jsem proto rozhovor s ředitelem. Inu, náš pan ředitel nemá rád ženské a ječící hysterky obzvláště. Ála pronesla asi tři věty, ředitel ji uzemnil a poslal domů. Navíc ji doporučil pohovor s firemním psychologem. Ála při odchodu prohlásila, že nás všechny nechá postřílet a bylo to.

Můžu vám říct, že mi bylo docela zle, ani kolegové na tom nebyli lépe. Myslím, že firemní psycholog mnoho nepomůže. Chtělo by to spíš hospitalizaci na PL. Nikdo z nás totiž netouží po další spolupráci s šílenou Álou.

Oj moja paranoia…

:: ohezkla: HK 08:55 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Poněkud nejpříjemná zkušenost (mail pro Oddělení péče o zákazníky společnosti Eurotel)

Milý Eurotele,

volím tuto formu komunikace, nebotˇ telefonickou jsi mi odepřel. Jsem Tvým několikaletým tarifním zákazníkem, který pravidelně hradí nemalou částku za Tvé služby (já vím, jedna upomínka tam byla, ale tu jsem hned uhradil).

S Tvými službami jsem byl vždy spokojen, nikdy jsme se moc neobtěžovali a nepotřebovali spolu příliš komunikovat, což je pro obě strany nejvýhodnější. No a zde nastává kámen úrazu. Prý jsi mi před časem zaslal jakési identifikační číslo. Neříkám tak, ani tak, klidně připouštím, že jsem to někde zašantročil. Celkem jsem toto číslo nijak nepotřeboval, protože jsem neměl důvod Tě kontaktovat.

Ten přišel tuto neděli. Zavolal jsem na Tvé klientské centrum, prokousal jsem se (skoro) IVR (proti kterému nic nemám, sám je také tvořím) a na konci jsem se zasekl. Chtěl jsi po mě ono identifikační číslo. Bez něj jsem byl ztracen. Neměl jsem šanci mluvit s Tvými sličnými operátorkami. Byl jsem diskriminován oproti jiným zákazníkům. Bylo mi hrozně.

Eurotele, chtěl bych se domluvit jak tohle vyřešíme. Já chci komunikovat přes telefon s Tvým klientským centrem a necítit se diskriminován vůči ostatním, stejně jako já, za Tvé služby hradícím, zákazníkům.

Čekám na Tvou brzkou odpověď s návrhem řešení této poněkud neštˇastné záležitosti.

S přátelským pozdravem

Karel Baláč

PS: tento mail uveřejňuji na svém blogu Jen tak zlehka (http://www.karl.chytrak.cz)

:: zprznil: Karl 10:02 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Byl jsem na PraBlogu

A jelikož o tom už psali skoro všichni ostatní, já nenapíšu nic...vlastně něco jo. Eda Hlava na mě málem spáchal atentát, když mi jen těsně nerozrazil hlavu dveřmi od WC. To je náhoda, co? Hlava chtěl rozrazit hlavu (mou). And now something completely different...

:: zprznil: Karl 09:55 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Taneček s paní Novotnou aneb Křemil...

Dnešní povídání započnu krátkou vzpomínkou na „Švejka“, veleslavnou to knihu pana Haška. Mám v ní svou oblíbenou postavičku, obecního blázna Pepka Vyskoče. Je to takové nádherné prostoduché Boží hovádko, které poskakuje a mečí jako koza. A rozhodně věřím tomu, že nejen za Císaře Pána, ale i dnes má každá víska, městečko i velkoměsto svého Pepka, nebo chcete-li osůbku, která si žije ve svém, pro nás mnohdy nepochopitelném světě. A nemusí to být zrovna echt magor, je prostě jenom tak nějak jiný. Důkazem toho, že „obecní blázni“ byli, jsou a budou, je i má milovaná Opava. Zvláštních postaviček tu najdete hned několik. Čas od času můžete potkat pána, který neustále a pořád opakuje chemické formulky. Jeho nejoblíbenější je ta o médiu protékajícím trubkou. Pak tu máme Karkulku, stařenu, která se v zimě v létě plouží městem v odrbaném hubertusu a blábolí. Ale nejslavnější, a nebojím se to říct, nejgeniálnější je bezesporu Křemil.

Jeho bláznovství vzniklo účelově. Za totality se diagnózou schizofrenie chtěl ubránit odvodu na vojnu. Hrál tak přesvědčivě, že mu uvěřili nejen armádní gumy, ale i policajti, soudruzi na Národním výboru i jeho matka. A zůstalo mu to do dneška. Ve zkratce vám popíšu několik jeho slovutných kousků.

Nedaleko Opavy, v Hrabyni, se nachází megalomanský vojenský památník. Tuším, že je absolutně největší v republice, možná i v celé střední Evropě. Jsou to dva ooobrovské betonové klíny, zapíchnuté na vrcholu hrabyňského kopce, viditelné v okruhu 50-ti kilometrů. Uvnitř je unikátní kinosál (něco jako Laterna Magika) a kolem, jůůů hele, vojenský skanzen. Nádhera. A Křemil se někdy v 70.-tých letech rozhodl, že ty dva klíny vypadají jako skokanské můstky. Bylo léto, po sněhu ani památky, proto se Křemil na jeden z klínů vyškrábal s kolem na zádech a před zraky vyjevených vojenských činovníků začal sjíždět po tom kusu betonu a u toho řval: „Atˇ žije První Máj!“.

Jednou zase řídil na nejrušnější opavské křižovatce dopravu (to jsem viděla na vlastní oči). Doprostřed křižovatky postavil starou popelnici a omotán prostěradlem si do ní vlezl. Po chvilce zmatení přistoupili i řidiči na jeho hru a ukázněně křižovatkou projížděli. Ale snad nepopulárnější jsou jeho tanečky s paní Novotnou. Ptáte se, co je na nějakém tancování zvláštního? No, ona totiž paní Novotná byla pes, takový ten malý podvra?ák. A navíc opravdu ráda tančila.

I já osobně byla zapletena do Křemilových úletů. Psal se rok 1986 a my seděli v opavské nádražní restauraci. Přisedl si k nám Křemil. Poutavě vyprávěl o tom, že vynalezl černé světlo. Pak se na mně upřeně zadíval a pravil: „Robko, tys je taka fajna, ja tě mušim cošik dač.“. Vyběhl ven a za deset minut se vrátil s kytkou. Co s kytkou, někde vyrval šeříkový keř i s kořeny. Postavil ho přede mně se slovy, že „ takum fajnum kyčku sem sicher od žadneho nědostala“. Měl pravdu, nedostala a žel asi už nedostanu. Proto, přátelé, mějme rádi své obecní blázny. Jsou možná víc v normálu než my a navíc, kdo z nás ví, jak jednou dopadne, že?

Bláznovství budiž pochváleno

:: ohezkla: HK 09:03 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Zrovna jsem položil telefén

Volala mi Válečná reportérka, že se nakonec nemůže dostavit na PraBlog. Škoda, těšil jsem se na sourozenecký výpad po večeronočních pražských podnicích, abychom místním štamgastům ukázali, zač je toho Slezský loket. No nic, příště. Ale ještě k tomu PraBlogu, zrovna jsem si proklepl co se o té akci kde píše a na Převážně neškodném jsem našel info o tom, že o PraBlogu informovali i LN a že tam snad bude přes dvacet lidí. Uff, maxiakce nejsou sice mým oblíbeným spotřebním zbožím, ale snad to nějak přežiji a vyklube se z toho zajímavá akce.

Hoj

:: zprznil: Karl 13:28 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Masakr humanoidů v kvadrantu Alfa pokračuje

- proč tak debilní nadpis?
- proč se Týden nezeptá mě?
- proč, když uklízím, najdu vždy nějaké dávno zapomenuté věci?

Proč tak debilní nadpis?

Vzpomněl jsem si na své první prehistorické zápisy a jejich strukturu (např.) a tak jsem si řekl, že by nebylo od věci na krátký čas, či na jeden zápis, ji opět obnovit, protože se mi prostě líbí. No a nadpisy byly vždy mimo mísu, ale to jste si už určitě všimli, milí pravidelní čtenáři.

Proč se Týden nezeptá mě?

Včera jsem slouskal časopis Týden a zaujala mě rubrika „Kápněte božskou“, ve které se vždy ptají nějakých známých osob na vždy ty samé otázky…hmm, kdyby se tak zeptali mě…

T: Kterou knihu jste naposledy dočetl?
K: Opravdový příběh Kelly Family.
T: Kdybyste měl možnost prožít jeden den ve Vámi vybraném uměleckém díle, které by to bylo?
K: Váhám mezi Mein Kampf a Honzíkovou cestou.
T: Kterou báseň umíte nazpamětˇ?
K: Kdyby byly v řiti ryby, nebylo by třeba rybníka, strčíme prst do prdele, vytáhneme kapříka.

…a tak dál a tak dál. Takže redakce Týdne, já čekám.

Proč, když uklízím, najdu vždy nějaké dávno zapomenuté věci?

Včera jsem z nedostatku jiné kratochvíle, vrhnul se na decentní úklid. To víte, počítač se stále někde fláká a televize mě neláká a při tom úklidu, našel jsem sadu fotek z doby dávno minulé, kdy jsem pořádal výlet na chatu, s partičkou kamarádů. Jsou to tak masakroidní kusy, že se nemohu o některé s Vámi nepodělit:
Právě jsme dorazili (zleva: Host, Puncho, Gurviš, Dudys, Ing. Tlustý, Já, Ing. Chlupatý) - Můj autoportrét (Ing. Chlupatý něco v pozadí naznačuje) - Chlapci trochu laškovali (to víte, inženýři) - Kapela pózuje před začátkem produkce - Drsní hoši (v podání mě a Ing. Tlustého – ta kniha jsou verše od Majakovského) - Už se hraje a tančí - Pod mým bedlivým dohledem - Ovšem ta pravá pařba teprve začala. Jo to byly časy!

Zdar

:: zprznil: Karl 15:27 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Ahoj, ahoj, ahoj aneb Válečná reportérka se vrací...

Zdravím vás všechny, moji milí. Po několika nekonečných týdnech mého absolutního pracovního nasazení jsem zpět na „Jen tak zlehka“. Člověk se zkrátka a dobře nedá rozkrájet a v uplynulých dnech zemědělci trvali na tom, že musím být především 150% GIS-ařkou (Ježíši, to zní jako MAS-ařkou) a můj muž se dožadoval manželky na 100% úvazek. Jistě uznáte sami, že býti ještě blogerkou nelze. Leč to vše je minulostí a já se vracím na „ekrany“ vašich počítačů.

Jaké jsou tedy nejčerstvější zprávy ze Slezské fronty? Již měsíc se pyšním čestným titulem Modrá punčocha a Kverulantka měsíce. Odmítla jsem totiž pracovat v jednom kuse, bez jediného dne volna a to po dobu pěti týdnů. Ne, že by má loajalita vůči firmě nebyla ze všech ta nejloajálnější, ovšem má stará a unavená tělesná schránka potřebuje alespoň jeden volný den v týdnu. Dokonce i Zákoník práce stojí na straně mého těla. Takže jsem se statečně vydala, mávajíc chytrou knihou pracovních zákonů, na kobereček k panu řídícímu. Vůdce sice uznal, že dle litery zákona mám nárok na jakési volno, nicméně z něj vzápětí vypadla věta, kterou se zařadil do dlouhé fronty šovinistických hovádek: „Paní kolegyně, můžete být ráda, že jako žena máte vůbec práci. Pro ženu by měla být práce společenskou událostí.“. Asi na minutu jsem naprosto vypadla z role bojovnice za práva zaměstnanců. Po restartu mého mozku se mi draly na rty věty o zas*aných misogynech, usurpátorech, sociálních blbech apod. Avšak zachovávajíc dekorum jsem odvětila: „Vážený pane řediteli, na večírky a oslavy chodím moc ráda. Ale uznejte, že večírkovat 35 dní v jednom kuse se nedá. To jste unavený, nepodáváte patřičný výkon a celé vaše snažení jde vniveč. Hlasuji tedy pro společenskou událost, která bude jednou do týdne přerušena odpočinkem.“. Generál zahlásil, že netušil, že má ve firmě Modrou punčochu a já odhopkala vítězně ke svému compu a radostně si užívám volných nedělí. Pravda, mé prémiové ohodnocení zřejmě nebude nikterak závratné, leč ten pocit morálního vítězství je hřejivý.

A tuto sobotu tomu všemu, dost možná, nasadím korunu. Hodlám zavítat do Matičky stověžaté na Prablog. Pravda, všichni se domnívají, že pracovní víkend nehrozí, ovšem já mám takové podivné mrazení v pravém podlopatčí...Nu což, prožiju pěknou sobotu a neděli v Praze a po návratu do Opavy si začnu hledat jiné místo. Život je přeci změna.

Zatím

:: ohezkla: HK 14:37 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

My jsme tady všichni Srichaphan (ze Sportu)

Zajímavé odpovědi se dostalo našim tenistům bojujícím v baráži Davisova poháru v Thajsku při představovačce domácího týmu. První se našim borcům představil nehrající kapitán Chanachai Srichaphan, následován týmovou jedničkou Paradornem Srichaphanem a poté týmovou čtyřkou Narathornem Srichaphanem. Když si hostitelé všimli udivených pohledů našich tenistů, zaznělo z jejich strany prozaické vysvětlení: "My jsme tady všichni Srichaphan."

To je hned

:: zprznil: Karl 09:38 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Ano a máme tady pátek

Slunný den páteční nás radostně vítá svou náručí, když my nebožáci odcházíme po celotýdenním martyriu z práce uštvaní a zničení. Poté co dveře vrznou a definitivně za námi zaklapnou, rozhostí se na našich tvářích úsměv a z výrazů lze poznat, že v našich duších sídlí klid a mír, ano máme před sebou dva volné dny. Je víkend.

Tak dobře, básník ze mě nebude, já vím. Sakra. :)

Užijte si víkend

:: zprznil: Karl 16:34 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Fanklub nejen na dnešní den

V souvislosti s rozmachem rubriky Wal de Mara Romantique se začly v naší redakční poště množit dopis (je to správně, byl jeden :), jestli je na Wala nějaký kontakt. Prohovořil jsem s ním toto téma a Wal se rozhodl dát v plén svůj mail, kam mu můžete zasílat své děkovné dopisy, či cokoli jiného. Od teď jej nyní najdete pod horní lištou vedle mailu HK nebo také tady.

Mnoho zdaru

:: zprznil: Karl 10:02 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Rekapitulace uplynulých dní II. – tentokrát něco o TV

Pokračování z předchozího dílu. V předchozím díle jsem sledovali osudy Karla od pátku až do čtvrtku minulého týdne. Nyní se budeme věnovat dalším dnům a navážeme na ten čtvrteční. Dobrý úvod, ne? Ale abych byl o něco stručnější, po dobu následujících dnů se nic zvláštního nestalo. Ale co je zajímavé - už 14 dnů jsem bez počítače (dnes bych ho měl konečně domů donést si) a tak jsem zase začal trochu sledovat televizi. A je nutno říci, že některé filmy, které nabídla, byly opravdu skvělé. Třeba takový Přichází Satan nebo minulý pátek jsem z nostalgie hleděl na Amerického Ninju I. Se slzou v oku jsem vzpomínal na šestou třídu základní školy, kdy jsme na tento film hleděli s otevřenou pusou u štˇastnějšího spolužáka, jehož otec, řidič kamionu, mu vozil věci ze Západu. Tentokrát jsem zvládl půl hodiny a musel jsem naprostým vyčerpáním odejít do postele. Ale to nic není proti pondělku a Indiana Jonesovi. No prostě skvělé, zvláště ta scéna jak plave k té ponorce, u té jsme se málem počůral. V úterý mi volala jedna kamarádka, jestli jsem se prý v pondělí díval na nějaký dokument na ČT2. Když jsem ji řekl: „co blbneš, vždytˇ byl Indiana Jones“, tak pouze nechápavě mručela do telefonu a řekla, že si o mě vždycky myslela, že jsem divný. Chápete to?

Jinak s velkou pravděpodobností přijede na PraBlog i Válečná reportérka.

Zatím

:: zprznil: Karl 15:01 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Romantique Deja Vu na dnešní den

Hormonální

Držím si obouruč přirození
nad jehož přirozenost není:
„Z čeho jsi zase toporné?
A není ti to odporné?“

Ptám se ho marně, jen si trčí,
co chvíli do dlaně mi strčí:
„Prý jestli by jsi nechtěla
schovat ho k sobě do těla!“

:: publygoval: Wal de Mar 09:20 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Zlogan na dnešní den

" ... a co u krku, neškrtí ?" ... K. Mydlář

:: publygoval: Wal de Mar 08:41 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Romantique Deja Vu na dnešní den

V pastvinách

Hluboko v Tobě cítím sám sebe,
nade mnou Ty … a nad Tebou nebe.

Pod Tebou já a pode mnou louka,
milión slovíček z očí Ti kouká.

Čtu si ta slovíčka a Ty čteš moje
a přitom hraješ si … na kovboje!

:: publygoval: Wal de Mar 18:15 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Rekapitulace uplynulých dní

Když jsem si tak v hlavě srovnával co se za dobu mé dovolené stalo, tak jsem zjistil, že kupodivu nic výjimečného nenastalo. Ač se to zdá s podivem, tak je to tak. Z těch nejvíc uchvacujících věcí, na které bych Vás rád upozornil, bylo to, že jsem řezal dřevo cirkulárkou! To jsem, ale dobrý, že? No dobře, tak to vezmu popořadě.

V pátek jsem uspořádal takové menší setkání v Praze k těm mým narozeninám, na kterém nesměly chybět známé celebrity, jako pan D., pan G. a mnoho dalších. Večírek to byl vskutku báječný a závěrečné vzpomínky jsou krapet utopeny v mlze. V sobotu jsem se zúčastnil dobrodružného odjezdu expedice do východních Čech na chatu, asi tak 20 km od Jičína. Vydařený pobyt, mnoho piv láhvových, pečené maso, zpěv, piva, bramboráky, zpěv, les, hledání řeky, piva, zpěv….no co Vám budu povídat, v neděli to byl návrat jako víno. Byl jsem vysazen přímo před Vysočanskou obslužnou U Hubatků, kam také vedly mé kroky a poté již značně vrávoravé do lože.

No a v pondělí chmurná cesta vlakem do Ostravy, kde jsem hned měl sraz s kamarádkou D. a při společném probírání uplynulých zážitků se zjevil i Gumiš, se kterým jsme s radostí zavzpomínali na radovánky v Trutnově. To bylo radosti. Až jsem z toho unaven musel odjet do Řepiště City. Jaký byl můj šok, když jsem zjistil, že se celé naše skvostné rodinné sídlo předělává. V tu chvíli mi to bylo jedno a dle instrukcí jsem se odebral na babiččino (kterážto byla odsunuta do Prahy na dobu přestavby) lože do přízemí a oddal se spánku, když ne spravedlivých, tak aspoň spokojených. Úterý – ničevo.

Ve středu se odehrála dost zběsilá akce, kdy kamarádka D. měla setkání se svými kamarády a bývalými spolužáky a že prý se mám přidat. Tak jsem se tedy přidal, shlédl povinně zápas mezi ČR a NL a poté už byl tanec. Bohužel s přibývajícím obsahem alkoholu v mé krvi, uvolňovaly se mé zábrany a v průběhu noci, začal jsem tropit neplechu, ze které neměla D. příliš velkou radost, lépe říct neskutečně jsem ji nasral. Promiň. Po té epizodě se naše společnost ještě chvíli oddávala křečovitým úsměvům a poté odchod. Čtvrtek – redakční rada v Opavě s Válečnou reportérkou. Btw. všechny Vás zdraví. No a jak zjištˇuji, je dnešní příspěvek již dost dlouhý, takže pokračování příště.

Nazdar

:: zprznil: Karl 15:15 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Ano, je to tak...

...jsem zpět v Praze. Ale dnes absolutně nestíhám a tak detailnější zpravodajství o uplynulých dnech, kdy jsem se nehlásil, zítra.

Hurá

:: zprznil: Karl 17:12 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Romantique Deja Vu na dnešní den

Spojení

Tvoje duše, moje tělo
to by se mi spojit chtělo.

Moje duše ve Tvém těle
měla by se také skvěle.

Zatím ale kvůli vědě
vypadá to s námi bledě.

Prý se pouze spojit sluší
tělo s tělem, duši s duší!

:: publygoval: Wal de Mar 11:06 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Naprostý masakr

Fakt

:: zprznil: Karl 09:31 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Zrovna jsem se vzbudil...

...a zjistil, že mi je 26. V roce 1977, v tento den, jsem se narodil. Jestli je rok 1977 označován jako rok punku, tak v tom případě jsem dítě roku punku. Ještě před dvěma lety, bych o to o sobě bez zaváhání tvrdil, teď? Bejvávalo, přátelé, nějak měknu, to ten věk :). Hlavou se míhají vzpomínky na uplynulé oslavy narozenin a proběhlé roky....každopádně je to poprvé, co jsem se po oslavě narozenin vzbudil v děvet ráno. Hrůza.....nikdy se nevrááátíííí, pohááádkaaa mlááádííííí :)))))))))

:: zprznil: Karl 09:25 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Romantique Deja Vu na dnešní den

Něžná chvilka

Na stole točí se prstýnek
ode mně k Tobě a nazpátek.
Od svíčky máš v očích plamínek,
ach, jaký krásný začátek.

Po těle běží Ti moje dlaň
a za ní druhá za krátko.
Ty jsi má krásná ladná Laň
a já Tvé … Divoké prasátko!

:: publygoval: Wal de Mar 09:16 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Romantique Deja Vu na dnešní den III.

Vítězství

S pátečním večerem, má Milá, svedu Tě!
Budeš mým terčem k útoku.
Po slavném vítězství až složím perutě,
budeš mou od hlavy k rozkroku.

S pátečním večerem, můj Milý, svedu Tě!
Budu tvým terčem k útoku.
Po slavném vítězství až složíš perutě,
usneš mi … podroben po boku!

:: publygoval: Wal de Mar 17:03 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Prchám z Prahy

Přátelé, jelikož mám příští týden dovolenou, vězte, že nastávající týden se nesetkáte s pravidelnými vstupy Vaše (ne)oblíbeného škrabala. Samozřejmě, že se pokusím o nějaké náhlé vpády i během mé dovolené. No dovolené, budu v Ostravě, navštívím krátce Olomouc a samozřejmě musím zajet na redaktorskou poradu do Opavy za Válečnou zpravodajkou. Každopádně jsem 15.9.2003 zpět v Praze, mimo jiné i proto, že hraje Baník na Slavii (no a taky musím zase do práce :). Takže se mějte, nezabudnite na Váš oblíbený bulvár Jen tak zlehka a pokud budete mít nějaký námět na reportáž, sem s ním.

Čest

:: zprznil: Karl 16:40 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Romantique Deja Vu na dnešní den II.

Není

Není dívka jako žena.
Není pára jako pěna.

Není důlek jako díra.
Není kostel jako víra.

Není chlapec jako muž.
Není tuha jako tuž.

Není výkřik jako hláska.
Není soulož ………. jako láska!

:: publygoval: Wal de Mar 12:19 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Romantique Deja Vu na dnešní den

Tˇapkáš si
Tˇapkáš si nahá po bytě,
bez elegance modelky.
Dívám se rád jak baví Tě
volnost Tvé nahé prdelky.

:: publygoval: Wal de Mar 09:47 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Ze sportu

Včerejšími médii proběhla zpráva, že kvůli vleklému zranění se chystá ukončit kariéru hokejový brankář Mike Richter z klubu New York Rangers. Počet odchytaných zápasů Mikem Richterem za tento klub se zastavil na úctyhodném čísle 666!!! A v tuto chvíli se musí každý pozorný čtenář zamyslet. 666? Co to značí? Nic jsme nelenili a provedli malý průzkum mezi jeho spoluhráči. První jsme kontaktovali obránce Leetche s otázkou co říká na Richterovy výkony v brance. Leetch: „Mike? Ten chytal jako ďábel!“ Nedbali jsme jednoho tvrzení a ptali jsme se dál. Další na řadě byl útočník Michal Pivoňka. Pivoňka: „No, občas se pod ním trochu rozpouštěl led, ale tím nechci říct, že by byl teplej!“ Vidíte, další stopa při našem pátrání. Ale stále jsme ještě nebyli přesvědčeni a proto jsme se zeptali ruské rakety Pavla Bureho na nějaký zvláštní rituál Mika Richtera před zápasem. Bure: „Rituál? No, občas si před zápasem trochu zabrušoval rohy. Prý, aby mu líp seděla helma. To víte, brankáři sou divní..“ Takže přátelé, pochybuje ještě někdo?

Šok co?

:: zprznil: Karl 09:33 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Romantique Deja Vu na dnešní den III.

Tohle všechno dám Ti

Kolíbám Tě moje Milá
jako kdybys dítě byla.

Svlékám z Tebe napětí
a pak v chlapském objetí,
klidným teplem mého těla
stresu by ses zbavit měla.

Moje dlaně při mazlení
uvolní křeč každodenní.
Paprsky mé vroucí lásky
vyhladí Ti z čela vrásky.

Tohle všechno dám Ti
plus
nekonečný orgasmus!

:: publygoval: Wal de Mar 13:16 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Přátelé! (nevídané, neslýchané)

Jistě nemohlo ujít Vašim pátravým očím, že na Jen tak zlehka se objevuje dosud nevídaná věc. Ano, je to kvalitní poezie, kterou teď budete mít šanci objevovat na našich stránkách častěji. Tajemný Wal de Mar, se totiž zapálil pro novou rubriku, jejíž název Romantique Deja Vu na dnešní den hovoří za vše. Tímto krokem, jsme se rozhodli podpořit naše heslo "Porody doma? Neúměrně riskantní postup!" a věříme, že tuto aktivitu náležitě oceníte (nejlépe peněžitými dary). Proto Vám přeji příjemně strávené chvilky u naší poezie.

Tak

:: zprznil: Karl 13:02 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Romantique Deja Vu na dnešní den II.

Trnem růže
Bodni muže trnem růže
když nic jiné nepomůže.
Možná krev na mužné kůži
ještě toho muže vzmuží!

:: publygoval: Wal de Mar 10:34 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Zlogan na dnešní den

"Au...!" ... J.Kristus

:: publygoval: Wal de Mar 09:20 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Romantique Deja Vu na dnešní den

Před spaním
Nad zlatavým jemným chmýřím
na Tvé hýždi žasnu.
Na dobrou noc si ho přečtu
a pak štˇasten zhasnu!

:: publygoval: Wal de Mar 08:54 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Zlogan na dnešní den

"Proženu ti gatě ... žaludem!" ... L.Rumcajs

:: publygoval: Wal de Mar 17:46 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Bez komentáře (záznam jedné debaty přes icq)

karl23 (4:01 PM) :
hmmm...ale uz jen dva dny a frr....no kdyz ted nad tim premyslim, rikam si jestli to bude odpocinek, kdyz mam v planu tu navstevu olomouce :)))))
chatte (4:02 PM) :
to si piš, že návštěva Olmiku bude makačka na bednu :o)))
karl23 (4:02 PM) :
uuuaaaa ja to tusil....8.9.03 asi nazvu krvavym pondelim :)))
chatte (4:03 PM) :
jaja sehr gut :o))))
chatte (4:04 PM) :
olomoucké gestapácké praktiky agentek 007 jsou vskutku krvavé :o)
karl23 (4:04 PM) :
aspon naznac jak velky krvak to bude :)))
neco jako Sedm statecnych?
nebo neco jako Texasky masakr motorovou pilou?
chatte (4:06 PM) :
Sedm statečných je pohádka pro děti a Texaský masakr motorovou pilou neznám - popiš!!!
karl23 (4:06 PM) :
no je tam takovy typek co ma motorovou pilu a maskaruje s ni lidi....ted znas cely film....dobry ne? :))))))
chatte (4:09 PM) :
fuj na to bych se nedívala - já mám nejraději pohádky. Nejdál jsem schopna zajít k masakru o Červené Karkulce :o)))
karl23 (4:10 PM) :
to byl dobry masakr....a co teprve Pohadka o pernikove chaloupce? to byl masakr, jak tam ta zfetovana baba chtela sezrat ty male decka, ktere se vzbourily takovemu zpusobu popravy a tu babiznu upalili ve spalovaci peci....jo myslim, ze tam slo o nejake drogy...fajn pribeh
chatte (4:12 PM) :
Jistě - jel v tom celý dealerský gang. Pašovali do ČR perník. Ale ty dětičky prokoukly boudu a pořádně s nimi zatočili. A nebo abych se vyjadřovala pregnantněji - pořádně jim zatopily :o))))
karl23 (4:14 PM) :
no jo, tam slo o to, ze ta baba ukradla kamion perniku ukrajinske mafie a schovala ho v te boude...no a tam ji vypatrali najati agenti, kteri se maskovali jako male deti...jenze ta baba je odhalila a tak se rozhodla, ze je sezere, aby nebyly zadne dukazy...mezitim prijeli ti albanci, co chteli od baby koupit tu zasilku, ale v tom lese zabloudili...no a konec uz znate mile deti
chatte (4:15 PM) :
:o) pěkná pohádka :o))))
karl23 (4:16 PM) :
jojo...obcas mi rikaj bozeno :))))
chatte (4:16 PM) :
A co říkáš Boženko na "Pane pojďte si hrát!" Jak ten velkej a vychcanej medvěd - terorizoval malého Teddíka ?
PS: Doufám, že jsi postřehnul, jak pěkně a důvěrně tě oslovuji :o))
karl23 (4:17 PM) :
dik...ocenuji :)))
chatte (4:18 PM) :
Nemáš zač - použila bych citát z dnešního dne:
"Rád/a dělám lidem radost" :o))))
karl23 (4:18 PM) :
vzpominky na pane pojdte si hrat jsou jiz celkem zastreny mlhovinou davnych veku...neni se cemu divit, kdo by nechtel zapomenout na ten temny a ponury pribeh ve kterem byla smrt na kazdem kroku doprovazena nafukovacimi hrackami a kolobezkami
chatte (4:19 PM) :
yo yo - svatá pravda. Je to dost depresivní psychosociální snímek ...
karl23 (4:20 PM) :
jojo...jeste ted trpim jako medved, kdyz si na to vzpomenu
chatte (4:21 PM) :
:o) ty jsi zvíře :o)))
karl23 (4:22 PM) :
ja? a jake? roboticky krokodyl?

:: zprznil: Karl 17:37 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Narodeniny

Ach jo, teď mi to došlo, v sobotu budu mít další (zase rok v ….) narozeniny (bude mi 20 nebo tak nějak :), takže blahopřejné telegramy a další lumpárny přijímám na známé adrese.

To to letí

:: zprznil: Karl 17:34 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Vyhodnocení ankety

V poslední anketě jsem se Vás ptal, zda chcete, aby Jen tak zlehka změnilo svůj design. No a zde máme výsledky:

Jo, už je na čase!...5 hlasů
Nééé...jen to ne!....3 hlasy
Jdi někam!..............7 hlasů

Takže přátelé, žádná změna nebude a já jdu někam. :)

Neštˇ

:: zprznil: Karl 16:37 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Zlogan na dnešní den

"Krk" "Krk" "Krk" "Krk" "Krk" "Krk" "Krk" ... Sedmero Krkavců

:: publygoval: Wal de Mar 16:26 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

A to je pravda a nic než pravda – a jestli Vás to potěší tak budu jenom rád!

Je toho na mě moc. Má duše místo aby se těšila na teplé pozdní léto se již s létem teskně loučí. Místo abych se těšil na ještě několikero teplých mezí v zimomřivé depresi se choulím v peřinách a čtu si Kinga, aby mě to mrazení nepustilo. A tma je čím dál dříve. Ještě ne o tolik, ale brzo bude.

Léto je pryč (pokaždé mám pocit, že bylo moje poslední), všechno teplé je pryč (teď nemyslím týpky v přiléhavejch tričkách a s gelem) a na všechno padá mrazivá tma a cizota. Při pohledu na pěknej dívčí zadek mě dřív dojatě zvlhnou oči než bych se dočkal zdravější reakce svého organismu. A to je pro mě signál : POZOR chlape je toho na tebe moc! Nemá cenu ptát se čeho? Prostě TOHO!

Myslím, že nejsem až takovou výjimkou. Na každého je TOHO někdy moc. Pořídil jsem si pro takové chvíle nové řešení. Pořídil jsem si a zaparkoval ve své hlavě zbrusu nový, nádherný motocykl. Je na něm spousta chromu a třásniček a má řidítka nahoru. A tlusté zadní kolo. Opírá se plnou vahou svého mohutného těla o stříbrný stojánek hned v centru mé mysli vedle TOHO (jak je TOHO na mě moc).

Když je mi pak zle, stačí krok a už sedím v sedle toho nádherného stroje a svižně se rozjíždím. První kilometry jedu dost agresivním stylem. Vytáčím motor do obrátek aby přehlušil hnusné řeči a slizké výmluvy které do sebe strkají na chodnících sluchového centra, pak si nasadím velmi tmavé brýle a téměř po zadním kole proletím odpudivými obrazy, které obývají gheto v centru zraku. Taková to dříve bývala slušná čtvr?. Ještě mě čeká několik vážných smyků v tratolišti čerstvého stresu mezi trčícími úkoly a nesplněnými termíny a jsem z nejhoršího venku. Jsem venku z hučícího a bolavého centra mého mozku.

Vyhazuju nohy na stupačky pěkně široko před sebe a už se pohupuji sem a tam, ze strany na stranu jak jedu pro radost vlnovkou okreskami své hlavy. Prohlížím si tu krásnou volnou krajinu která se přede mnou otevírá, plnou svěžího a prosvětleného vzduchu a obdivuji se všemu kolem sebe. Sem tam skvělá košatá myšlenka jako solitér uprostřed louky soustředěného ticha a míru. Jinde zase potůček jemného humoru s rybkami drobných vtípků. Někdy si přibrzdím v aleji pěkných vzpomínek a v pomalé jízdě pozoruji jejich listy blýskající se do zlata ve shovívavém slunci.

Jedu dlouho a daleko. Tak dlouho a tak daleko až si skoro nevzpomínám na cestu zpátky. Nevadí.

Jedu až na pláž moře mé vnitřní síly a v divoké jízdě příbojem halím se do osvěžující tříště kapiček ostrých jako smích a slaných jako slzy. Jedu až do hlubokých lesů svého vnitřního klidu, které jsou tak hluboké, že si chvilkami musím i svítit. Jedu až do míst kam lidská noha mimo té mojí nikdy nevkročila. Do krajiny, které říkám Rodná a která je zvláštní tím mě zná lépe než já znám jí. Tam si pak na chvíli zastavím a spočinu. Spočinu ve vší slabosti a obyčejnosti, spočinu ve vší pokoře a odevzdanosti, spočinu ve všem smíření které tu vládne. Ležím zde stejný jako před lety, náhle znovu a stále sám sebou.

Ne lepší, ne horší.

A najednou není moc, která by mnou v tu chvíli vládla, není síla, která by mě mohla ranit a není hlas, který by ke mně mohl donést křivé slovo. Jsem jenom já, sám v sobě a sám se sebou. A mám se tolik rád. Vím to určitě: mám se rád! A tak ležím spolu se sebou a nemyslím na nic. Je mi znovu 10, 15, 20 let a klidně už i 50 což mi ještě nebylo a tady hluboko v Rodné části mysli jsem stále stejný.

Sem se nedostane ani Alzheimerova choroba. Vím to. Jednou se sem před ní schovám!

No a když už jsem tak klidný, že se začínám nudit, je to dobré znamení. Můžu si znovu sednout na svého krásného choppera a odbublat zpátky mezi tu sebranku aktuálních podnětů a vjemů. Mezi tu chátru flexibilních, adaptabilních a servilních neuronů.

Někdy, když po návratu slézám z mé pomyslné motorky mám chutˇ … nechat běžet motor!

Váš Wal de Mar

:: publygoval: Wal de Mar 16:23 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Chyba není na Vašem přijímači (možná už se Vám to stalo také)

To takhle jednou tajemný Wal de Mar, když chtěl zjistit, do čeho se to vlastně vrhá, rozhodl se ještě před připojením do kolektivu autorů, že si Jen tak zlehka prohlédne a hlavně přečte. Napsal si tedy odkaz na papír a jal se zkoumat ono kolektivní dílo. Po chvilce, která netrvala ani minutu, mi volal, řka, že je to sice pěkné, ale poněkud podivné. Hmm, hned mi bylo jasné, že šlápl vedle a dokonce kam. Tady. (co udělá jedno písmenko v URL :)

Hohoho

:: zprznil: Karl 14:37 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Zbyl pouze jeden

V sobotu zemřel Charles Bronson, známý jako Bernardo ze Sedmi statečných. Z původní sedmičky už zbývá tedy pouze Robert Vaughn. A já se ptám, jak dlouho ještě pane Lee?

Pápá

:: zprznil: Karl 11:05 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...