:: Jen tak zlehka ::

:: 30.12.03 ::

Co vyzvracel mobil… (přidal jsem diakritiku kreténi aneb SMS krapet jinak)

ONA: Tak mi napiš báseň puso…
JÁ: Ach jak planá růže zabejčila kopytama, když trubadůr padl k zemi proklát šípem, vystřeleným z kuše arciďábla…
ONA: Udeřte na poplach! Vražda a zrada! Zmar vykonal své dílo mistrovské…
JÁ: A v nehybném tichu, které následovala strašlivou vteřinu, najednou se ozval krvelačný křik…
ONA: Z pomsty své smrtelnosti si svařme lék na smrtelný ten žal…
JÁ: Náhle však z temnoty zazněl zvuk trubky a přehlušil ten křik, zablyštěl se meč a ruka jež ho vedla, nepatřila nikomu jinému než…
ONA: Avšak kdo ho zná? Kdo zděšen a přitom moudrý? Kdo rozhořčen a chladný?
JÁ: Však jen jedna ví a zná jej…prořízl oblohu blesk a meč tˇal po ruce arciďábla držící kuš, poryvy větru náhle vzedmuté, překryl jekot slov…
ONA: Divné skřeky smrti a já přicházím pozdě, pták temnot naříkal celou noc, nejsvatokrádežnější vražda vtrhla v páně chrám a život urvala z něj…
JÁ: Anděl smrti, který zahalen ve své šarlatové masce, svírající meč, křičel, vzal kuš arciďáblovu a zašeptal: buď si otrávenou vodou mého těla, stejně Tě pokořím…

Slaný a nemastný

:: zprznil: Karl 11:54 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Fucking weather

Nechce se mi. Tak jsem si myslel, že něco napíšu, ale nechce se mi. Ale aspoň jsem se dokopal k tomu, abych Vám to dal vědět. Jo a včera sněžilo.

Smutné a neštˇastné

:: zprznil: Karl 10:01 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Já už teda umím akorát úplný hovno...

...a tak radši zmizím, co říkáte? Budu sice na připojení, ale počítám, že jeho rychlost mě dokáže natolik odradit od pravidelného přispívání, že radši nic neslibuji. Každopádně se budu smažit, teda snažit podávat hlášení i ze Slezské fronty. Jak už jsem pravil, 5. ledna jsem zpět, takže v ten den se zde něco určitě objeví. Mám ze rozloučit i za Válečnou reportérku, která na připojení nebude a navíc jí firma chce přichystat pěkné svátky a to takové, že v práci. Parchanti jedni! Hmm, tedy dobrou a...

...ja mizím, mějte se jak chcete.

:: zprznil: Karl 16:24 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Už to funguje na té konvi, konev šetří vodou

Včera jsem cestoval domů totálně narvaným busem a po dvou zastávkách se mi podařilo přemístit se z pozice "ksicht na dveřích" doprostřed onoho kloubovitého autobusu, tam kde má ten...takový ten, no ehm, kloub? No prostě tam, kde je to kulaté uprostřed. Tak jsem tam stál a vedle mne pohledná dívčina s knihou v ruce. Samozřejmě jsem byl zvědav co pohledné dívčiny v buse čtou a zjistil jsem, že to byl Richard Brautigan, titul jsem ovšem nepřečetl. To mě zaujalo a rozhodl jsem se, že si tedy budeme číst spolu. Dívčina však, jakoby snad prohlédla mé úmysly, natočila knihu tak, že jsem viděl pouze na jednu stranu. Inu což, řekl jsem si, budu tedy číst ob stranu, jsem chytrý a představivý mladý muž a tu chybějící si domyslím. No, vím, že tam vystupuvala slečna Hawklinová, druhá slečna Hawklinová, Cameron, Greer, stín, nestvůra a důležitou roli tam hrál stojánek na deštníky ve tvaru sloní nohy, který oběma slečnám intenzivně připomínal jejich tatínka. Za šest zastávek zvládla slečna 14 stran, já pochopitelně pouze sedm a z děje jsem měl lautr hovno. Takže se ptám, četl někdo Hawklinskou nestvůru (což je název té knihy, jak jsem dnes zjistil na netu)? Stojí to za to?

Včera mi byla podepsána dovolená (až do 4. ledna!), takže v pátek dopoledne zvedám kotvy a odplouvám směrem k rodnému městu komínů. Každopádně mi bude něco chybět. Také jsem se dozvěděl, že to, o co jsem usiloval asi tak od konce srpna se od Nového roku splní a já se v práci přestěhuju o patro níž. Podrobnosti neuvedu, protože tam ještě nejsem a lepší celulitidou do oka, nežli drátem po koži, jak říkáme my dermatogičtí odborníci, že?

Idu do dom

:: zprznil: Karl 17:29 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Heleďte se kuchtíci...

Tak mě napadlo, jak má hodně lidí čas od času potřebu svých různých kulinářských výlevů, nechcete přispívat do takové nějaké deníčkové kuchařky, kam by psalo povícero lidí a Vaše recepty by byly koncentrovány na jednom místě a ne roztroušené jak jsou teď? Co Vy na to jako svazáci? Založil jsem tedy pro ty z Vás, kteří rádi vaříte, na bloguje.cz, takovou webovou kuchařku, kam můžete cpát své recepisy pro potěšení ostatním. Kdo se bude chtít přidat bude vítán, kdo by chtěl tuto WKPL (webovou kuchařku pro labužníky) administrovat, bude vítán ještě víc (login i password zašlu).

Tak jak teda? Dejte vědet, jsem na ICQ (276676410) nebo na mailu.

Doplněno (15:16): tak jsem demokraticky rozhodl, že šéfem kuchařky (to zní dobře, co?) bude má sestra, slavná to Válečná reportérka, což je také osoba důvěryhodnější než já, takže kdo by se chtěl stát spoluatorem WKPL, pište na mail HK.

Čest

:: zprznil: Karl 11:45 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Ryba jménem Vanda aneb Chutné a lehce stravitelné…

Jurovi, chacharovi ostravskému, jsem slíbila, že pokud nebudu příliš lenošná lupnu sem svůj oblíbený recepis na rybí filátko, zapékané se sýrem a smetanou. Líná jsem sice jako veš, ale jídlo je jídlo a sliby se mají plnit, a to nejen o Vánocích. Takže chutě do toho, a? už je ryba na pekáči.

Na zapékané filé potřebujeme tak 3 až 5 plátků tresky nebo nějaké podobné rybky. Plátky si pěkně nasolíme a posypeme kořením na ryby (nemáte-li, použijte provensálské nebo tymián). Rybu necháme odpočívat a oškrábeme si brambory, nakrájíme je na tenká kolečka, vrazíme do osolené vroucí vody a povaříme tak 5-8 minut. Slijeme z nich vodu a necháme je trochu vychladnout. Zapékací misku vymažeme máslem a dno zaplníme brambory, které osolíme a posypeme kmínem ( já používám kmín drcený). Nakrájíme bílou cibuli nebo lahůdkovou cibulku na tenká půlkolečka, která poklademe na vrstvu brambor. Máte-li čerstvou na? petržele, kopru anebo celeru, nasekejte ji (přiměřené množství) a nasypte bylinky na cibulku. Ovšem pozor, kopr je výborný, avšak dost aromatický, takže to s ním nepřežeňte. Teď na to všechno lupneme okořeněné rybí filé, které ještě lehce zakápneme citrónovou štˇávou a na každý kousek ryby položíme plátek másla. Zakryjeme víkem zapékací misky a šup s tím vším do trouby.

Ryba se nám peče a my si mezi tím nastrouháme tak 15 dkg tvrdého sýru (Eidam), který zalijeme kelímkem zakysané smetany. Pořádně promícháme. Já tuhle majdu ještě trochu dosolím a přidám 3 rozmačkané stroužky česneku. Průběžně kontrolujeme rybku v troubě a asi po 20 minutách by měly být brambory měkké i ryba by měla být tak akorát. To je ta pravá chvíle, kdy celou tu dobrotu zalijeme naší sýrovo-smetanovou majdou a necháme ještě 5 minut zapéct. Pak už vše jen přendáme na talíř, posypeme nasekanou petrželkou, nakrájíme si k tomu třeba rajče a naplníme bříško.

Jako vánoční bonus mám pro vás tip na smažené rybí filé: osolit, mírně pokmínovat a potřít najemno nasekaným koprem. Obalit v klasickém troj obalu a usmažit. Kopr jde s rybou výborně dohromady. Můžete ho klidně prdnout i na lososa, dokonce i na kapra, ale o tom zas někdy jindy.

Tož Dobrou…

:: ohezkla: HK 09:22 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Přátelé, poraďte aneb Já ten Internet prostě chci…

Už asi měsíc řeším jeden problém. Řeším ho jednak proto, že jsem jelito a druhak proto, že jsem zahrnuta tolika protichůdnými informacemi, že nevím z které do které. Ostatně co chtít od baby, jež dumá nad tím, kam se ztratí světlo, když se zhasne? Jsou prostě věci mezi Nebem a Zemí, které můj mozek nebere. A jedním z nich je Internet. Pantáta je sice programátor a webdesigner, ale znáte to, kovářova kobyla chodí bosa. Občas, když má dobrou náladu, snaží se mi objasnit záhadu HaTMatiLky, Prostě Hrozných Pitomin a Celkem Strašných Sraček, ale jde na to příliš vědecky. Ještěže mám Karla, bratra svého rodného. Ten mi vysvětlil, že URL adresa není adresa nejlepšího urologa ve městě, a že CSS není nějaká nová karta na placení u Benziny.

Tímto se jen tak zlehka dostávám k jádru pudla, anóbž k mému, již avizovanému problému. CHCI mít doma připojení na Internet. Že v tom nevidíte žádný problém? Já tedy ano, neb se nechci znova začít kamarádit s Telecomem, pořizovat si pevnou linku a to ISDN nebo ADSL nebo co. Nemůžu si pořídit ani parabolu. Bydlíme v přízemí, téměř v centru města a nastavit ten talíř tak, aby přijímal se rovná výstupu na K2. Pak jsem ještě slyšela o nějakých vysílačkách. Z toho mála co jsem pochopila mi došlo, že vysílačky tedy opravdu ne. Říkáte že přes kabelovku? Ano, tu sice máme, ale možnost připojení přes kabel v Opavě je asi stejně pravděpodobná jakože zamrzne Peklo.

A teď to přijde. Jako optimální se mi jeví připojení via mobil. Můj báječný operátor T-Mobile se tento měsíc pochlapil a nabízí za, považte, pouhých 700,-Kč nějaké relativně rychlé a stabilní připojení. Válečná se zatetelila radostí. Brnkla Karlovi, co že on na to. Kája povídal cosi o rychlosti připojení, rychlosti přenosu dat, GSM modemu a následné možné frustraci. Hmm, tož a co včil?

Žádám vás, přátelé, kamarádi, o radu. Je připojení na Internet via mobil schůdné? Pro lepší orientaci uvádím, že vlastním mobilní přístroj Siemens C55 s GPRS. Podle toho, co jsem zjistila na webu T-Mobile je tahle mašinka naprosto ideální. Mají tam však ještě spoustu informaci, ze kterých jsem zmatená jako Goro před Tokiem a fakt nevím. Co vy na to? Máte nějaké osobní zkušenosti? Nebo máte nějaké lepší a onačejší řešení? Můžete, prosím, poradit nevědoucí Válečné reportérce? Pokud ano, pište, prosím, své nápady a tipy do komentářů, nebo mi je písněte mailem na známou adresu.

Děkuji, děkuji pěkně a nastotisíckrát…

:: ohezkla: HK 15:33 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Aaaaargh

Na to, že jsem se před hodinou vzbudil a konstatoval, že jsem ouplně marný a že musím jít domů, tak vyhodnocuju fakt, že umím psát, jako maximalní zodpovědnost své osoby, která tuto závažnou vlastnost nikdy nezapomene...bohužel. Jinak večírek byl fajn, škoda, že skončil o půl páté ráno a pokračoval v práci dál do šesti.

Uffff

:: zprznil: Karl 12:39 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Muž přes palubu

Vyrážím za pět minut na firemní vánoční večírek. To není nic neobvyklého, že? Ale my jej máme na botelu na Vltavě. Pokud bych se tedy zítra neozval, značí to, že: a) jsem se utopil nebo b) je mi hodně zle. Věřím však, že pravda a láska zvítězí nad lžící a nenávistí a nenastane ani jedna z výše uvedených možností. Přesto přátelé, držte mi palce, nerad bych se v zimě koupal. To nechávám ledním mědvědům a těm divným lidem, kteří se v lednu promenádují v plavkách a koupacích čepičkách kolem břehů řek a většinou do nich i skáčou. Asi jim tam něco spadlo.

Není nad ty nádherný panorámata

:: zprznil: Karl 18:46 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Pravdu má ten dobrý doktor Blutwurst, zdejší vzduch totˇ léčivá kysibelka

Čtete Reflex? Čtete. Znáte Hanu a Hanu? Znáte. Řekli jste si někdy (mužská část populace), že to jsou sakra vyvinuté děvčicy? Řekli. Napadlo Vás jak asi vypadají bez těch oděvů? Napadlo. Já jsem si je dneska svlékl. Už se těším až bude v nějakém Reflexu seznam všech registrovaných mailů. S hrdostí se k tomu svému budu hlásit.

Prosím Vás, nenašla by se mezi Vámi nějaká zfetovaná anarchistická troska?

:: zprznil: Karl 17:07 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Z deníčku Modré punčochy aneb Vidím rudě…

Jsem povahy klidné a mírné. Jsem ochotna přistoupit na konstruktivní diskusi, která vyústí v dohodu. Dokonce bych řekla, že dokážu být uznalá a loajální vůči firmě. Tedy přesněji řečeno jsem uznalá a loajální potud, pokud mě někdo opravdu řádně nenasere. To v lepším případě. Pokud se mnou někdo snaží manipulovat, vydírat mě a diskriminovat mě, tak to, kurňa, fakt ne, to vidím rudě a vyrážím do boje za svá práva. To je přesně ten stav, ve kterém se momentálně nacházím. A to, prosím pěkně, už od včerejška.

Že je náš pan řídící šovinista a sociální blb jsem se tady snad už zmiňovala. Ovšem po včerejšku mě napadají slova sice výstižnější, avšak nepublikovatelná. Čtyři roky naše firma zpracovává zakázku pro Ministerstvo zemědělství. Čtyři roky jsme nuceni dodržovat termíny, které byly přesně stanoveny při zadání zakázky. Naši manažeři je pochopitelně znají a proto si myslím, že by nás, lid dělný, měli o této podstatné skutečnosti informovat s dostatečným předstihem. Za celé čtyři roky se tak nestalo ani jednou. Pravda, když mi v dubnu řeknou, že termín je na spadnutí a že už včera bylo pozdě a že mě čekají pracovní víkendy a šestnácti hodinová pracovní doba, mrčím sice, ale zatnu chrup a jdu do toho.

Tak nějak jsem žvejkla i to, že nám v létě stopli dovolené a my jsme tady fungovali tři měsíce v kuse, bez volných víkendů. A že si pak vůdce udělal z huby prdel a nasliboval (v rámci motivace, chacha) úžasné odměny a skutečnost byla jiná. Rozchodila jsem i říjen, kdy jsem tady tři týdny šaškovala s nějakou virózou (na nemocenskou teď jít nemůžete, finišujeme). Dokonce jsem se ani nezhroutila, když jsme tento týden nedostali slibované vánoční prémie (ó, jak krásně vypadá ta nula na výplatní pásce). Ale, že nám chtějí zrušit i dovolené mezi svátky, protože si na poslední chvíli všimli, že cosi má termín zpracováni do konce roku, že se o tom samozřejmě vědělo už v létě, ale ono se to nějak kouslo, programy nebyly odladěny, servery neustále padaly, programátoři měli dovolené a blablabla, kecy v kleci. Celá firma sice oficiálně svou letošní činnost uzavírá 18.12. na firemním večírku. Ne tak partička cvičených opic, ty pěkně pofičí do rachoty i o Vánocích. A že se jim to nelíbí? No tak jim příští rok neprodloužíme smlouvy. Trochu je tak jako postrašíme, však oni si to rozmyslí. Žijeme v kraji s velkou nezaměstnaností, tak budou držet hubu a krok a budou makat třeba i na Štědrý den.

Ale Válečná tentokrát hubu držet nebude, už toho mám tak akorát. Na tu dovolenou prostě půjdu, i kdyby mě měli s okamžitou platností propustit. Já totiž, vážení páni manažeři, nejsem onuce, se kterou můžete vymést každý zasraný kout. Na oltář firmy jsem toho za ty čtyři roky položila dost. Vánoční dovolenou vám nedám. Klidně si mě třeba rozsekejte na kousky a hoďte psům.

Basama s fusama…

:: ohezkla: HK 11:15 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Rozkaz pro Belzebuba 2: Rozjeďte akci Artaban

...dnes bych měla nastoupit do nového zaměstnání. Všichni se diví, že je to nemocnice. Nevím co se jim na tom nezdá, přeci jen, je to práce jako každá jiná a jestli to, na co mám kvalifikaci dělám v nemocnici nebo jinde je úplně jedno...teď mě napadá, že tohle je vlastně první nemocnice, ve které se cítím normálně, mně se vždycky v nemocnici udělá zle, zezelenám a začnu se klepat. Tohle je ale moooc velká budova, tak doufám, že mi ten normální pocit vydrží, nerada bych blila na každém rohu. Tak a už jsem tady, teď pěkně výtahem do prvního, tam je personální. Klep, klep. Dobrý den..(sakra, dělá se mi nějak divně)...tak mě tady...bleeee. Ježiš, promiňte, víte mi se udělalo nějak zle. To nic, to se stane...milé kolegyně, tohle je naše nová zaměstnankyně...bluuurf...no jejda, já vážně nevím co to se mnou je, opravdu se moc omlouvám. V pořádku, půjdeme radši za panem ředitelem...klep, klep, můžeme dál pane řediteli? ...bleeee...uff, teda to jsem ale strašná, že? Já už vážně nevím. Asi si radši odskočím na toaletu.
Hele náměstku, kdo to byl? ...ona je tu nová ... nová, hmm, já ti nevím, mně je z ní na blití...skoncujte to s ní rychle...v tichosti...jo, já už jsem říkal klukům z patologie, že budou mít melouch...dobrá práce náměstku...

Inspirováno mailovou komunikací s [censored].

Prý jsem pozitivní egoista...co to je?

:: zprznil: Karl 16:40 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

A to kuře krákoře aneb Pro mlsné tlamičky…

Pravidelní čtenáři, znalí mého velmi kladného vztahu k vaření a jídlu, jistě z titulku poznali, že dnes to bude opět o receptech a dobrém papání. Co že si to pro vás teta Válečná připravila tentokrát? Budou to především dva kuřecí receptíky a jako bonus pro mlsné tlamičky jedna kalorická bomba.Řekla bych, že i ti největší zarputilci a odpůrci vaření semo tamo stoupnou k plotně a musí něco uklohnit. No a pro tuto chvíli je kuře ideálním řešením. Stačí ho jen nasolit, vrazit do trouby, občas na něj juknout a je vymalováno. Proč to ale někdy nezkusit jinak? Není to nikterak náročné a z obyčejné pipky se tak může stát noblesní žerynka. Takže, abych se tady zbytečně nevykecávala, pojďme na to.

První recepis je na kuře, kterému důvěrně říkám zelené. Co tedy na takové „Zelené kuře“ potřebujete? Jistě že kuře, které omyjete a opatrně, prstíkama a pomocí malého nožíku, vytvoříte mezi kůží a masem kapsu. Jde to snadno, ale dejte pozor, a? tu kůži neoddělíte od masa úplně. A teď toho kura pořádně nasolte. Krokem číslo dvě je příprava bylinkového pajcu (aby to kuře bylo zelené, pravda). Utřete česnek se solí a pepřem. Množství česneku záleží na vaší chuti. Já dávám hodně (7-8 stroužků). Česnek přendáme do misky a přihodíme nasekané bylinky. Může to být petrželová na?, libeček s bazalkou nebo celerová na?. Opět záleží na vaší chuti, ani jedna z variant není špatná, ale bylinek musí být hodně. Dále přidáte nastrouhanou citrónovou kůru (přiměřeně) a zakápnete olejem. Dobře promíchanou směsí kuře pěkně opatlejte, ale hlavně ji nacpěte do té kapsičky mezi kůží a masem. Do kastrolu vražte máslo (může být i olej), lupněte na to Zelené kuře a pečte. Nezapomeňte občas podlít. Jo a pečte to tak půl hoďky zakryté poklicí a pak odkryjte a dopečte, to kvůliva kůrčičce. K tomu všemu si udělejte brambory vařené.

Máte rádi kachnu (k jídlu samozřejmě) a máte na ni, tak jako já, chu? tak dvakrát do měsíce? A taky vám pečená kachnička dvakráte za měsíc připadá jako velký luxus? Válečná reportérka vám poradí jak oblbnout chu?ové pohárky a dopřát si kačenku třeba každý týden. Je to prosté, vyzkoušejte můj ověřený recept „Kuře a lá kachna“. A opět potřebujeme kuře, já osobně doporučuji kuře velké pěkně macaté. Myslíme na to, že kuřátko musí 24 hodin ležet v pajcu, takže ho nekupujeme na poslední chvíli. Zase ho opláchneme a pořádně nasolíme, nakmínujeme, hojně posypeme majoránkou, proložíme špekem a necháme 24 hodin odležet. Potom jen do kastrolu, ve kterém kuře odpočívalo, dáme sádlo a vrazíme do trouby. Teď přijde to hlavní – podléváme černým pivem. Já si ještě pro vylepšení na závěr připravím medovou vodu (1 lžíce medu, zalitá horkou vodou) a tím to kuře-kachnu poliju. Kůrka je potom opravdu zlatá. Rozhodně se nežinýrujte a udělejte si k takto upravenému kuřeti zelí a knedlíky. Je to naprosto famózní.

Tak. Bříška máme plná, ale možná by to chtělo ještě nějaký ten „zablafuňk“, tedy zákusek. Dejte si mou oblíbenou kalorickou bombu – „Tvaróžkové kósky ve smetaně“ aneb „Tvaróžkový mls“. Zakupte dva balíčky tvarůžkových šulánků, můžou to být i tvarůžkové kousky ochucené kmínem. Já však preferuji ty šulánky (tyčinky). Nakrájejte je na kousky, anóbrž sousta, zalijte smetanou na šlehání (250 ml) a dochu?te lžičkou Vegety, kmínu a sladké papriky, můžete přidat i nasekané bylinky dle vlastního uvážení. Nechte minimálně 24 hodin uležet. Smetana zjemní ostrou chu? tvarglí a vše dohromady báječně „zesračkovatí“. A výsledek? I můj muž, který smradlavé sýry nerad, si pochutnává. Ono to fakt nesmrdí, ale uchová si to svou typickou chu?.
Tak to je všechno, přátelé, snad už jen – dobré chutnání.

A jako ten Otesánek – jed jsem, sněd jsem…

:: ohezkla: HK 09:48 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Já bych ráda k Betlému aneb Vánoční rozjímání…

Počasí sice příliš zimní není, leč atmosféra Vánoc je všude kolem. Z výloh obchodů na nás jukají Vánoční Dědci se soby, kolem nich blikají světýlka a z reproduktorů se linou koledy. Uprostřed největšího opavského náměstí máme už nějaký ten týden zapíchnutý mega smrk, ověšený svítícíma pičičmandama. A příští týden začínají opavské vánoční trhy. Joj, to bude veselo. Grilované klobásky, svařáček, horká medovina, ale taky kapříci, stromečky, dětičky zpívající koledy, Zvonička štěstí a Vánoční pošta. A mezi tím vším radostně hopkající Válečná reportérka s infantilním výrazem na ksichtě. Přesně tohle mám totiž ráda. Slupnu klobásku, vymlasknu pár kalíšků medoviny, napíšu Ježíškovi a rozhodně si zazvoním pro štěstí a budu doufat, že tentokrát se mi mé tajné přání splní.

Ale jinak, přátelé, mě Vánoce nijak zvláš? neberou. Ta hysterie nakupování, pečení, uklízení a na Štědrý den nervy v kýblu, protože není umyté okno na hajzlíku a ty fleky na z koberce fakt nešly vyčistit. S tím na mě opravdu nechoďte. Já chci klid a pohodu, bez umytého okna, s flekama na tepichu, klidně i bez cukroví a dárků, ale hlavně v klidu. Naštěstí stejného názoru je i můj muž, který se ještě dnes orosí hrůzou při vzpomínce na Vánoce svého dětství. Ne že by nebyly krásné, ale ta hysterie kolem. Tchán je bezvadný chlap, ovšem občas má neuvěřitelné nápady a zpravidla v ten nejméně vhodný moment. V rodině mého muže patřilo k neodmyslitelnému koloritu Štědrého dne malování kvartýru. Tchán se prostě ráno probudil, vytáhl barvu, kýble, štětky a štafle, no a situace na vraždu byla tu a jako vyšitá. Tchýně prosila, nadávala, plakala, podávala žádost o rozvod, vše málo platné. Tchán se hodil do montérek a začal se nekompromisně ohánět štětkou. Nálada na bodu mrazu a atmosféra hustá tak, že by se dala rozseknout sekerou. Jenom dvojčata (ano, správně tušíte, že můj muž má jednovaječného bratra) z toho měla děsnou prdel. Jejich Štědrovečerní večeře se odehrávala u stolu přikrytého igelitem a hrobového ticha. I rozdávání dárku se odbylo velice rychle a v tichosti. To už se pochopitelně dvojčatům tak nelíbilo a manžel má dodnes trauma ze Štědrého dne.

Oba poučeni krizovým vývojem dnes nešílíme, nemalujeme, uklízíme průběžně, pečeme minimálně a užíváme si volna, pohádek a hlavně toho, že můžeme být spolu a v klidu. A já, možná předčasně, ale od srdéčka, přeji vám všem klid a pohodu, a to nejen o Vánocích.

Bacha na Čerty...

:: ohezkla: HK 15:02 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Božepane (mailem přišlo mi teď)

"...udělej s tim něco? jsi tu? ještě vůbec neviděla jsem Tě...."

:: zprznil: Karl 12:28 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Jsem tlačen k optimismu, atˇ tedy optimismus tlačí mě a já budu optimismus tlačit (pokus o maximální optimistické vyjádření čehokoli)

Takže hned na úvod nějaký optimistický odkaz…atˇ Vám dobře tráví. No, to bychom měli a nyní vzhůru do optimistického textu. Mimochodem, četli jste doufám už nový díl Nekonečné ságy?! Myslím, že tento geniální a složitě rozvětvený příběh se stane základem mého nedozírného bohatství, kdy jej zakoupí nejenom kolumbijská, ale i venezuelská televize, čímž se stane nejúspěšnější telenovelou tohoto století a bude ji vysílat i TVP1. Taky jsem se včera dokopal k tomu, abych dal dohromady veškeré propletence vztahů a úmrtí mezi všemi aktéry děje. Jen co to převedu z papíru do nějaké publikovatelné formy, zveřejním to zde jako takový lehký návod pro lepší zorientování. To bylo taky docela optimistické, ne? Tak dál. Dnes jdu na firemní IT akci, která se koná v restauraci se střelnicí. Jelikož zbraně a já se spolčujeme pouze na počítadle, střílet nebudu, budu pouze hodovat a pokud mě nikdo netrefí, je docela pravděpodobné, že přežiji se zdravou koží. Uff, no to byla ale optimistická zpráva. Takže to zkusím ještě vygradovat. Jsem štˇastný, láska prostoupila mou osobu – mám schválenou dovolenou, naposledy jsem v práci 18.12.2003 a pak se objevím až 5.1.2004. Odjedu do města komínů na dalekém severovýchodě a Jen tak zlehka se ponoří na delší období do ticha, šera a bezvětří. Jste radostni? Je mi to jasné, mezitím si ale můžete počíst a popatřit na nejsympatičtějšího chlapíka tohoto století. Dámy a pánové - Klokan Robin (portét) a Klokan Robin (povinná četba).

Hudryhudry

:: zprznil: Karl 12:12 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Vánoční besídka aneb Ó hory, ó hory…

Před nedávnem jsem se v komentářích u Máji kasala tím, že se také někdy, možná, snad pochlubím svým nevšedním sportovním zážitkem. Mája popisovala svůj úžasný noční výstup na Fuji (to je ten srandovní kopeček u Tokia), jehož vyvrcholením měl být pohled na Japonsko ozářené paprsky vycházejícího Slunce. Její zážitek byl tak sugestivní, že se mi vybavil můj první a poslední heroický kousek. Má noční poutˇ na kopec sice ne tak exotický, avšak výsledkem mělo být totéž – popatřit na naši krásnou Moravu zalitou paprsky ranního Slunéčka.

To bylo tak. Náš pan řídící má zálibu ve firemních vánočních besídkách. Na besídkách je zvláštní to, že nejsou ani veselé, ani radostné, jsou akorát tak trapné a hlavně jsou povinné. Takže se vždy sejde parta pěkně otrávených lidí, kteří si vyposlechnou dlouhosáhlý vůdcův canc na téma – pětiletka splněna, všichni jsme úžasní, tak malá firma a tolik skvělých lidiček, naše plány do budoucna a tak dál a tak podobně. Loni to šéf pojal ve velkém stylu. Někdy kolem 19.12. nalodil sedmdesát notně nasraných zaměstnanců do autobusu, vypustil je v Beskydech, konkrétně na Ostravici (cca 10 km pod Lysou horou) a rozdal jednomu každému harmonogram večírku. Pár slabších kousků šlo k zemi, neb zjistilo, že odjezd je plánován na druhý den po obědě. My stateční jsme prohlásili, že střízlivé nás nedostane, šli se ubytovat a poté, co jsme zjistili, že vše včetně chlastu jde na účet firmy, radostně jsme zalomili v baru.

Nemusím snad ani dodávat, že projev pan ředitel tentokrát velice velice očesal. Ono dvacet lehce přiožralých jedinců a jejich vtipné glosy odradí i onačejšího řečníka. Po projevech a plácání se po ramenech následovala opulentní večeře, kteroužto jsem nesmírně uvítala. Po večeři následovala hudba (cimbálovka), zpěv a chlast. Asi ve 22:00 mi už v žilách kolovaly poslední zbytky krve značně naředěné slivovicí. Naprosto mi učaroval tanec a zpěv lidových písní. Obzvláště valašská lidová „A ja su cérka z Lidečka“ mě zaujala natolik, že jsem donutila nebohého cimbálistu, aby mě ji naučil zadrnkat (nebo jak se tomu říká) na cimbál. A kdo mi dal do paciček ty rumbakoule? Asi v jednu ráno dostal kolega přezdívaný „horský vůdce“ výborný nápad, že když už jsme pod Lysou, byl by hřích tam nevystoupat a nespatřit východ Slunce. Inu, co by ne. Takový východ Slunce v zasněžené krajině, v minus dvaceti? Deset kilometrů do kopce? Hele v klidu, po-ho-da. První dva kilásky jsem běžela, usrkávala z flašky slivovice a ječele, že su cérka z Lidečka. No po-ho-da. Pak to přišlo. Začaly mě bolet nožičky, hlavička se mi motala, blinkat se mi chtělo, spinkat taky. Kolem mě jen kupy sněhu, tma a zdáli zněly povely „horského vůdce“. Začala jsem vzdorovat a lehala jsem si do sněhu se slovy: „Já mám ráda zvířátka, alespoň budou mít co ohlodávat, já mám ještě měkké masíčko.“.

Nebudu vás napínat, byla jsem doslova dovlečena na vrchol tak akorát v čas ranního rozbřesku. Sedle jsem si na zem, zapálila cigárko, usrkávala slivovičku a bylo mi blaze. To vám byla taková krása. No tedy, byla to krása, ale že bych to musela vidět dvakrát?

Hore zdar…

:: ohezkla: HK 09:07 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Neslýchané, nevídané!

Šokující a odporné! Vraždy, děs a hrůza! Yetti stále neodhalen! Mrtvá stařenka se nekoná! Mráz, sníh a krev! Děsuplné zbraně! Kontrola noční poluce zavedena! Sladší než čerstvé koblihy! I než kulakův med! Thiller slezské produkce! Další díl Nekonečné ságy je zde!

:: zprznil: Karl 17:49 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Jsem chudý, jsem odporný, jsem inteligentní, je Váš kabelogram Váš?

Dnes mi dovolte přátelé, abych se pozastavil nad některými reakcemi na mou osobu, se kterými jsem byl v poslední době konfrontován:

1. Jsem chudý. „Víš, když Ty nemáš auto a já už prostě nemůžu jezdit městskou hromadnou dopravou.“ Na to opravdu není jiné odpovědi, než že částečné potvrzení, protože majitelem osobního přepravovače z místa A do místa B opravdu nejsem. Ovšem s celkově položeným konstatováním o mé chudosti si dovolím oponovat. Včera jsem totiž obdržel 20 (20!) ks stravenek Sodexho, každou v hodnotě 70,- Kč (70!). No jen si to spočítejte sami, co je to za majlant!

2. Jsem odporný. „..mimo jiné jsi odporný..“ Hmm, zde bych si částečně dovolil polemizovat s tímto tvrzením. Já si totiž myslím, že jsem krásný. A to tak, že velmi. No, jen se nad tím zamyslete, stává se Vám, že byste ihned po probuzení, když míjíte zrcadlo se do něj podívali a řekli si jak jste krásní? Nestává, že? Mi ano. Takže odporným určitě nejsem a jestli to má co dělat s tím logem...to atˇ si přebere každý sám.

3. Jsem inteligentní. „..a příliš inteligentní..“ Moje řeč. Co víc dodat.

Je Váš kabelogram Váš?

:: zprznil: Karl 12:48 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Líná Noha Strikes Back

V neděli mi volal Líná Noha, jestli se za ním nechci zastavit do práce. On teď už zase pracuje, víte? Dělá v baru jednoho hotelu kousek od Staromáku a mám tam celkem veget. No a tak se mě ptal, jestli se zastavím, že prý pivko je v ceně jízdenky, kterou si budu muset zakoupit. Jel jsem totiž metrem a tam já nerad riskuji. Tak jsme tam seděli, kecali, zákazníci mu nechodili, takže se časem přidal i pan A., který dělá ve stejném hotelu na recepci, chlapci popíjeli rum, já jen pivo a hrála skvělá hudba. Pouštěl jsem výběr toho nejlepšího od Suchého a Šlitra. Podstatné je ovšem to, že pokud tam přežije zkušebku, vezme si půjčku, vrátí mi obrovskou sumu peněz co mi dluží, koupí si mé počítadlo a já si pořídím nové. Takže mu držte palce, je to pro mé dobro. Btw. pokud by někdo hledal jeho nechutné občasníky, se kterými přispíval na tyto stránky, tak když kliknete na Archiv, je odkaz na ně hned první mezi zlinkama. Ale pozor, je to opravdu nebezpečné čtení.

No a když jsem už nakousl lidi, kteří se zde vyskytovali vcelku často, mám ještě jednu informaci. Pan D. se bude ženit, ale neříkejte mu že to víte.

Pěkné nové logo, že?

:: zprznil: Karl 16:38 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...