:: Jen tak zlehka ::

:: 3.5.04 ::

Dosti hutný víkend aneb Hopla šupla, stará hujda...

Uplynulý víkend byl tak bohatý na zážitky, že se mi ještě při dnešku lehce moce pala. Tak tedy a především to byl čarodějnický slet, anóbž sabat. Bylo to báječné jedinečné úžasné. Slétly jsme se dle plánu před osmou večerní, všechny stylově oděny, košťátka a nezbytné doplňky s sebou. Proběhlo záhájení sabatu, zapěly jsme, hóply kol kolem vatry a pak hurá pařit. Tož to bylo jediné úskalí temného věčurku, neb čarodějnická pařba se konala v podivném tanečním klubu. Musela jsem pozřít litr Modrého Portugala, bych přežila. Příště se raději nechám zmrskat sedmiocasou kočkou a vypiju rozžhavené olovo než totok. Tančírna byla obrovská, plná podivuhodných týpků a do toho duc duc muzička. Joj, cigán. Jo, i těch tam bylo po kokot. A já opět musela natrefit na magora. Tentokráte rodu ženského. Na hajzlíku jsem se zálibě prohlížela ve špiglu, když tu ke mně přistoupila taková lehce jetá cigoška a pravila:"Pani, to šminkovani vam už něpomože. Kuknite na mě, tež už su stara hujda. Ale vitě, každa mame to svoje kuzlo, aji taka gadžovka jak vy.". Inu, co dodat. Jak ta spravna stara hujda šem še našminkovala a šla še ožrač, bo mi bylo třa teho kuzla. Prokuzlila jsem se až k páté hodině ranní a s pocitem správného evropana jsem padla do loža.

Sobota byla ve znamení bolesti hlavy a nohou (od toho tany, tany). Naštěstí jsem nic nemusela. Radostně jsem se oddávala pasivnímu sportingu, bo "Banik, py*o, Banik, né!!! Přátelé to bylo něco. Řvala jsem tak mocně, že jsem po zápasu jen šeptala, ale stálo to za to. Po 23 letech se mistrovký titul vrací na Moravu. Tož, fajne. Ale fajnějši by bylo, kdyby takhle zabodovala Opava. Tak snad příště. Po sportovním zážitku jsem si večer dala zážitek kulturalny. Deník Briget Jones(ové). Mňam. To fakt můžu. Asi proto, že si občas připadám úplně jako ona. Oplácané těleso, cigára, alkohol, trapasy, depky. Jen s tím naháněním chlapů to mám už tak nějak v klidu. A ta Renča Zellweger(ová) to zahrála tak přesvědčivě...

Neděle byla úklidová a hokejová. Večer pak kultura za pět set, čili Superstar. Já opravdu nevím, co si o tomto štyku myslet. Obdivuji odvahu těch děcek, to ano. Ale nemůžu si pomoct, celé je to takové... provinční. Parta cvičených opiček. Fandící rodičové a jiní příbuzní. Porota taková nijaká. A nejhorší jsou ti moderátoři, z těch mě až přechází zrak. Možná mám z toho takový dojem proto, že jsem loni sledovala polskou mutaci tohoto lovu talentů. Ti polští bratři tomu dali spád, mělo to šťávu a šmrnc. Nevím, ale ta česká verze té polské nesahá ni po kotníky.

Tak to je všechno, celý můj víkend. Doufám, že týden se ponese v poklidnějším duchu. Vlastně neponese. Začínám opět jezdit s Autoškolou. Modlete se.

Aji gadžovky sum fajne baby...

:: ohezkla: HK 15:43 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home

...