:: Jen tak zlehka ::

:: 23.5.04 ::

Já vážně nejsem mstivý člověk…

Představte si tu situaci, sedíte si v klidu v baru, ve kterém jsou všehovšudy 3 stoly a pak už jen barový pult a v klidu kecáte. Do toho vejdou čtyři postarší dámy a vrhnou se k džůboxu. Toho jsem si já do té chvíle ani nevšimnul. Najednou začal z repráků na plné pecky vyřvávat božský Kája, po něm plastická Helenka a aby toho nebylo málo, i na nějakou tu dechovku došlo. A to v takové hlasitosti, že jsme na sebe museli řvát, abychom se slyšeli. To už bylo na mě moc, otočil jsem se k té kouzelné krabičce a jal se hledat patřičnou odpověď. Ze zbraní adekvátního kalibru se ve výběru nacházelo pouze první LP Tří Sester a tak jsme si sjeli prvních šest skladeb. Dámy to evidentně nerozhodilo a při písni „Věci divnej spád maj“, konkrétně při slovech „a na první máj, už nebudu šoustat blondýny“, se jala jejich velitelka volit zase to své. Ocenil jsem, že zbaběle nepřeskakují pořadí písní v playlistu a galantně se jim uklonil. To už z reproduktorů vyřvával Hurikán Dála Janda a dámy se vesele pohupovaly do rytmu cinkotu dvojek vína. Pomyslel jsem si něco o silných náturách a jal se navolit dalších šest skladeb Tří šviger. Nezabralo, chvíli pohoršeně frkaly, to když zaznělo nějaké to sprostší slovo, ale poté se stoickým klidem opět navolily to své. Barman se evidentně výborně bavil a s chutí sledoval, kdo z tohoto klání vyjde jako vítěz. Poté co jsme si odposlouchali to jejich, rozjelo se posledních šest skladeb LP "Na Kovárně to je nářez", přičemž jsem jako sedmou píseň dal bonus z nového alba "Válka s loky", a říkal si, že jestli tohle přežijou, tak jsou fakt silné. Přežily. Když jsem viděl, že nezdolně stojí opět jejich velitelka před samohrajkovou skříní a sype do ní spoustu cinkajících mincí, rezignoval jsem. Zaplatili jsme, já čestně uznal prohru a za zvuku písně „Homosexuál“ jsme odešli se sklopenými hlavami.

Nashledanou

:: zprznil: Karl 12:58 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home

...