:: Jen tak zlehka ::

:: 19.5.04 ::

Ještě jednou fotbal, doufám, že na delší dobu naposledy

Jsem naivní blázen a tak trochu úchyl, a proto jsem se vydal včera na Strahov, kde se hrálo finále poháru ČMFS mezi Baníkem a Spartou. Původně se mnou mělo jít asi pět lidí, ale poté co shlédli řádění kreténů v Opavě, tak logicky odmítli s tím, že by neradi došli k úrazu. Už to vypadalo, že půjdu sám, když se mi ozvala kamarádka B., že chce jít na fotbal a jestli jí nebudu doprovodem. Odvážné děvče, řekl jsem si a souhlasil.

Sraz jsme si dali ve čtyři u Anděla, že se pak přepravíme busem na větrnou hůrku. První totálně nacpaný jsme si museli nechat ujet a do druhého už nastoupili. Hned při srazu jsem B. upozorňoval na potlačení nezaměnitelného přízvuku a vyvarování se jakýmkoli zmínkám o Ostravě, či snad nedejbože Baníku. Ano měl jsem trochu nahnáno a B. je temperamentní děvče. Ovšem hned jak jsme nastoupili do busu, tak B. zmlkla a mi začly z čela téct čůrky potu. Postavili jsme se vedle šesti vyholených hlav, kteří sondovali osazenstvo autobusu. „Hele ti čtyři ve předu jsou určitě chachaři, hned na Strahově do nich jdem, poláci jedni zkurvení.“ No, přátelé, já stál vedle nich a ani nedutal. V tu chvíli jsem byl opravdu posraný. Čtverka rádoby chacharů vystoupila o dvě zastávky dřív, zřejmě si všimli, že na ně má zálusk šestice tupých goril. „Kurva ty děvky ostravský nás prokoukly. No nic, půjdem jim z kopce naproti.“ My s B. jsem vystoupili, já si třel čelo a třesoucí rukou si zapálil cigaretu (a pak má člověk přestat kouřit :).

Po příchodu ke kasám jsme zakoupili lístky (jelikož Strahovský stadion neznám, netušil jsem rozložení sektorů) a vydali se usadit na svá místa. Při mém štěstí bylo jasné, kam máme lístky. Rovnou do středu sparťanského kotle. Ne, tam jsme opravdu nešli a posadili se napravo od nich. Zápas probíhal, B. si vesele potichu (na to jsem ji upozorňoval) fandila, sparťani křičeli „polský židi, smrt Baníku“, baníkovci zase „pražské kurvy a sparta buzerantů parta“ a já sledoval co se děje kolem. Ke konci poločasu si rádoby sparťani zapálili ve svém středu dýmovnici a začali ničit. A to tak, že za námi sedící paní okamžitě volala svému synovi, že jestli tam je, tak ať ihned vypadne, jinak, že ho zabije sama. Naštěstí je brzo obstoupili kosmonauti (čti: policisté v plné polní) a zjednali si jakýs takýs klid. Ve druhé půli padly nějaké góly (při tom baníkovském jsem zatnul ruku v pěst a rychle ji zase schoval) a před koncem obstoupili kosmonauti 3/4 stadionu, že jsem se cítil jako v obležení při válečném stavu. V devadesáté minutě jsem B. vzal za ruku a prchli jsme ze stadionu (nebo snad cvičiště policejních sil?). Hmm, čekal jsem, že to nebude nic příjemného, ale tohle mě naprosto dostalo. A přitom na podzim na Spartě bylo vše (samozřejmě v rámci současných možností českého kulturního prostředí) ok. Dokonce jsem i uvažoval, zda má vůbec cenu na ten fotbal chodit. Stejně, ale vím, že jsem magor a od startu dalšího ročníku ligy mě zase budete moct vidět, jak nervózně potahuju z cigarety na stadionu.

Jo a ten pohár vyhrála Sparta

:: zprznil: Karl 15:17 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home

...