:: Jen tak zlehka ::

aneb co všechno víme o praní/přání ponožek - bulvární rodinný párek (deníček pro každý okamih)
:: FUCKING WEATHER :: MAIL: Redakce :: MAIL: Karl :: MAIL: HK :: TESILÍ DOMOV ::
ICQ
[::.rss a jiné kydy.::]
:: RSS 2.0
:: Atom site feed
:: GUESTBOOK
[::..zlinky..::]
:: VYFOCENÝ TESIL
:: DEBIL TESIL
:: TESILÍ RÁDIJO
:: NEKONEČNÝ TESIL
:: CHUTNÝ TESIL
[::..súdruhovia..::]
:: Čmelda [Pato(b)log]
:: Lobo
:: A EÁÁ
:: Tam je...
:: AIF
:: Pivní varník
:: PlayForever
:: Brünn Lindwurm
:: Stanice ZOO
:: VfB
:: Chachar
:: PŠT?
:: TSOG-360
:: MP za vodou
:: OV blokuje
:: Kotchka
[::.nějaké obrázky.::]
Tak trochu lepší rádio
Tak trochu jiné rádio
Opera
[::..ARCHIV..::]
[::PROSTE ARCHIV::]
[FAKT JE TU ARCHIV]

:: 10.5.04 ::

Rtéčkačtéčka aneb Normální den na frontě...

V životě každého člověka jsou dny, kdy by raději nebyl. V mém případě k takovýmto dnům patří ty, kdy musím navštívit úřad. Jakýkoliv. Dnes mi bylo nemilou povinností poctít svou návštěvou úřad pracovní. Prostě nutné zlo. Promrhané dvě hodiny, málo příjemné úřednice, papírování a výsledek? Práce ve vašem oboru není, ale ve výrobně knedlíků mají jedno volné místo u pásu. Jeden by zaplakal a radši si práci hledá sám.

Dneska jsem navíc při cestě na pracák zmokla, což mě hned ze startu docela rozladilo. Ve vestibulu pracovníhu úřadu jsou dva terminály, do kterých naťukáte svoje rodné číslo, potvrdíte, odklepnete, zda chcete jít na dávkové oddělení nebo na zprostředkování a terminál vám vyprdne papír s vaším pořadovým číslem. Pak už jen čekáte a čekáte...Vlezla jsem do vstupní haly, sundala mokrou a zamlženou optiku a otírajíc si ji, dotápala jsem k jednomu z terminálů. Rozmazaně jsem viděla, že u vedlejšího bazmeku stojí jakási vysoká postava. Dioptrie nasazeny a Válečná vyťukává své číslo rodné. "Páni zláta, co je to rtéčkačtéčka???". Otočím hlavu doprava a můj zrak padne na obrovského Roma s nepříliš, ehm, inteligentním výrazem. Moje:"Ééééé, co, co, cožééé?", asi působilo velmi domácky. Navíc mé mimické svalstvo vykouzlilo něco, co by klasik nazval "úsměv idiota". "Tež névité.", odtušil minoritní spoluobčan, když popatřil na můj prudce inteligentní výraz. "Rtéčkačtéčka, kde to vidíte?", rozhodla jsem se prokázat svůj důvtip. "Nó, tudýk, né. Píšum tu: zá-déj-té-svó-jé-r-téčka-č-téčka, né.". Mé IQ se zvedlo z úrovně "šumící tráva" na úroveň "houpací kůň". "Jaká čtečka, pro Boha?". "Nó, kukníté, tu, né. Rtéčkačtéčka, né.". Čuměla jsem na nápis na terminálu, na který cigoš ukazoval. Stálo tam přesně toto: ZADEJTE SVOJE R.Č.. Mám k domu něco dodávat? Asi nemusím, že. Vysvětlila jsem bratrovi snědé pleti oč kráčí. Dozvěděla jsem se, že nezná svoje rtéčkačtéčka, že "občánků némam, né"... a pak jsem zbaběle prchla.

Tak a to je konec pohádky o hodné gadžovce, která věří na pozitivní diskriminaci a asimilaci. Závěrem ještě jeden vtip, který se mi při dnešním setkání s Romem vybavil: Přijde cigán do trafiky a ptá se trafikanta:"Tý, tý znáš Ferká Kykólků, né?". "Ne, Ferka Kykolku neznám.", odpovídá trafikant. "Tak istó znáš Déžá Kykólků, né?". "Bohužel, ani toho neznám.". "Tý, ták čému tu maš napísáné "známky kolky"???".

Práci čest...


:: ohezkla: HK 13:23 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home


...

This page is powered by Blogger. Isn't yours? [Co tady chces s tim kurzorem?!]

PicoSearch