Ruksaky a jiné ryby v listí
Po přečtení příspěvku od ah, jsem si vzpomněl na prožitek nedávno minulý. Ale začnu od kraje. Bývaly doby, kdy jsem byl šťastným majitelem jednoho kusu povlečení a jednoho ručníku. Opravdu jsem víc nepotřeboval, když bylo zapotřebí, prostě jsem to vypral, do večera to uschlo a bylo připraveno k dalšímu použití. Ale narazil jsem. Poté co se o těchto informacích dozvěděla má matka, bylo rozhodnuto, že tento neudržitelný stav musí skončit. „To nejde, Kájo, musíš mít aspoň dvoje povlečení a víc ručníků.“ Souhlasil jsem tedy s navýšení počtů o jedno povlečení a jeden ručník. Přeci jen, bude to pohodlnější. „Nene, Kájo, tady máš jedno povlečení a dva ručníky.“ „Mami, na co budu mít tři ručníky?“ „Neboj, to se bude vždycky hodit, uvidíš.“ Nezbylo mi nic jiného, než tedy odkývat přidělené počty a odvézt je do Prahy. Dalším atakům o rozšíření mého povlečení-ručníkového arzenálu jsem úspěšně odolával, poukazujíc na to, že do toho vlaku, přeci nebudu tahat nějaké velké krosny. Až teď při poslední návštěvě Ostravy, kdy jsem měl zajištěn odvoz osobním přibližovadlem, na mě u mamky čekala další taška. „Tak tady máš Kájo, krepové povlečení, je tam i povlečení na malé polštářky a jeden ručník.“ „Ježiš, mami, k čemu mi bude další povlečení?“ „To máš do výbavy, no je nutné abys už měl nějaké věci.“ „Hmm, ale k čemu budu mít čtyři ručníky?“ „No, třeba, kdybych přijela na návštěvu.“ „No, to bys měla i tak u mě ručník volný.“ „Jak Ti říkám, prostě už to máš do výbavy, to neroste jen tak na stromě.“ Tak jsem řekl děkuji a odvezl si svou výbavu sebou. Já vím, že to mami myslí dobře, ale mezi námi, to povlečení a ručník jsem ještě ani nevybalil a stojí v tašce v předsíni.
Čekám, kdy povezu talíře a utěrky :)
:: zprznil: Karl 13:22 :: [odkaz trwaly] :: |
...
0 Komenty popularne:
Přidat komentář
<< Home