:: Jen tak zlehka ::

:: 24.5.04 ::

Swing, to mě baví aneb Já to teda blognu, no...

I když jsem říkala, že nee, nakonec teda joo. Co??? No, tož to o tych Suprovnich hvězdach, kere včeraj tak fajně swingovaly, ni.Jura, chachar jeden, mě sice předběhnul, ale nevadí. Já to lehce přepíšu, upravím a máte to tady. Vždycky jsem si říkala, že se o SuperStar není třeba vykecávat, protože naprosto fundovanými odborníky na tuto problematiku jsou výše zmíněný Jura a Tokugawa, ale včera mě to opravdu natolik dostalo, že jsem nemohla odolat. Shoda náhod, či snad telepatie způsobily, že Jura mi čornul myšlenky a napsal to téměř stejně jako já. A blognul svou "Swingující SuperStar" dřív než já. Fakt, já měla stejný i titulek. A pak, že astrální napojení neexistuje.

Na partičku cvičených hvězdiček se koukám s železnou pravidelností. Pravidelně je obdivuju, neb já bych se samou trémou pokakala a nebékla ni notu. Pravidělně vyju hrůzou a rozčarováním z pitvořících se moderátorů. Obzvláště slečna Něgrešová vždy spolehlivě rozpohybuje moje žlučníkové kameny a způsobí mi drobnou koliku. Pravidelně si říkám, že příště už fakt ne. A se stejnou pravidelností další neděli lapnu k bedně. Na včerejší díl jsem se těšila, neb jsem "dívka v rytmu zrozená" a swing můžu. Abych se uvedla do stavu vytržení, pustila jsem si ještě před vypuknutím star-hysterie CD Franciška Sinatry. Jo, my Way, a hopla do toho.

Bulvu trhající žluť slečny moderátorky dávala tušit, že dneska to bude v plné palbě. Aneta se s chutí pustila do "Lampiónů" a já si říkala, že ta ženská a její pevně posazený alt, jsou to, co naše popscéna potřebuje. Opět nezklamala. Papa-parara-New York, New York...Franky, ještě že to neslyšíš. Sáma Issů. No, nakonec jsem musela, ač nerada, uznat, že dneska to hezoun docela zvládnul. Martina Balogová, moje favoritka, taky vsadila na Sinatru a odzpívala skvěle. U ní si však vždy říkám, jestli její vizážista netrpí šedým zákalem. A jedeme dál. Začínám mít neodbytný pocit, že swing=Sinatra. Nebo snad ne? Žralok zuby má jak nože a z těch nožů čiší strach...pan Savka přichází na scénu, hladce oholen, příhodně oblečen a já, bez nadsázky, poprvé slyšim SWING. Se vším všudy. Synkopy jak vyšité, trocha improvizace, přesně posazený hlas. Nejsem žádný odborník, ale měla jsem pocit, že to bylo opravdu od srdíčka.

S úsměvem na rtu jsem čekala na další hvězdičku. Už je tady Julián a "Strangers in the Night". Přežila jsem první takt a zřejmě jsem pak upadla do komatu, protože jsem se probrala s rozkousaným ovladačem v puse, tloukla jsem lbí do zdi a mezi zuby cedila: zabít, zničit..."Strangers in the Night", to je skvost, má nejoblíbenější. To, co z toho pan Záhorovský udělal, se nedá nazvat jinak než kompletní sračkou. Chápu, že někdo swing prostě nezvládne, ale dá se snad vybrat nějaké lehounké šubaduba. Ještě, že máme před sebou posledního zpěváčka. Šárka zpívá dobře, výborně frázuje (i o tom je jazz) a má precizní artikulaci. Mno, vybrala si nelehký song. "Swing". Ihned mi naskočila verze, kterou zpívala Eva Pilarová, která si tam i zascatovala. Tož jestli toto Šárka zvládne, smeknu. Jiná aranž sice písni ubrala na živelnosti, která tam je a být musí, ale přesně Šárce sedla. A opět jsem koukala na to jak se hvězdička vymustrovala. Tvrdý pohled a ohoz barové kurvy. Ehhh, ten šoubyznys.

Teď by asi mělo následovat nějaké resumé a slovo závěrem. Tedy, po pravdě, nic nosného mě nenapadá. Snad i proto, že šou SuperStar je jen taková zabavka, kratochvíle, komerce hrubého zrna. A k jako takové k ní i přistupuju. Bez emocí (až teda na toho Juliána a Něgrešovou). Takže, přátelé, závěr si z těch mých blábolů udělejte každý sám a věřte, že tak to bude asi nejlepší.

I did it my Way..

:: ohezkla: HK 14:40 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home

...