:: Jen tak zlehka ::

:: 25.6.04 ::

Podivné dětské postýlky aneb Maxipes Fík vs. Válečná...

Stejně jako se střídá období dešťů s obdobím sucha, střídá se u mě období beze spánku s obdobím, kdy to mé vyčerpané těleso prostě vzdá a já spím poměrně normálně. Zdají se mi dokonce i sny. Sny velmi živé, plné barev, vůní, chutí. Sny si zpravidla pamatuji a když je pak druhý den vyprávím panu Válečnému, ten jen nevěřícně kroutí hlavou a tvrdí, že mi fakt šibe. Občas své sny podrobím pečlivé analýze, bych se dopátrala proč se mi v palici honí pravě totok. Onehdá se mi zdálo, že jsem v jabloňovém sadu, je nádherný barevný podzimní den a já trhám jabka s Brucem Willisem. Nedokázala jsem rozklíčovat proč zrovna ta jabka, ale vím, proč se mi do snu přimotal "vylízaný Brůs". Ano, v úterý jsem koukala na film Hudson Hawk.

Jak ale dešifrovat můj dnešní sen? Zdálo se mi (opět v ostrých barvách a kvalitním zvuku) toto. Byla jsem na chalupě v Beskydech. Máme tam takový malý podkrovní pokojík a ten byl plný dětských postýlek, takových, které mají kolem dokola žbrlení. A v jedné z nich byla doslova vklíněná nechutně tlustá stará blond baba a chrápala jako ožralý havíř. Koukala jsem na ni a nechápala, proč se naprosto cizí tlustice válí v mojí postýlce. Do pokoje přišel bratr Karel, jeho kolega Čmelda a jeden známý. Tvářili se, že tu tlustou vyďobanou slunečnici nevídí a živě diskutovali o tom, jak ten náš malý pokojík vymalují. Čmelda přišel s úžasným návrhem cimru vykachlíkovat. Podlahu, zdi i strop a radostně nám ukazoval kachličku v barvě svinibrodské zeleni. Bratr obdivně mručel a můj známý tvrdil, že kachličky jsou dobrý, ale že strop by se měl natřít namodro, jakože nebe, nebo co. Jak řekli, tak i učinili. Postýlek a chrápající bachyně si vůbec nevšímali...a v tom se Válečná probudila.

Nejdřív jsem chtěla probudit muže svého právoplatného a vylíčit mu tyto snové vize. Ale nejsem surovec. Tož jsem jen tak ležela a pustila se do rozborky svého sníčku. Místo konání - chalupa - jasně to má logiku. Ráda tam pobývám a chystám se tam prožít kus letošního léta. Dětské postýlky - i to je celkem jasné. Kamarádka za dva týdny rodí a včera jsem s ní na dané téma dlouze hovořila. Bratr Karel - no proč ne, je to přeci můj sourozenec. Avšak teď se dostávám k méně jasným snovým záležitostem. Čmelda - je to sice bratrův kolega, ale v životě jsem ho neviděla, nemluvila s ním. A proč chtěl celou cimru otlypat zelenýma kachlema? A co další snový aktér - můj známý? Neviděla jsem ho ani nepamatuju a po pravdě řečeno, známe se jen tak zlehka. Tak co se mi plete do snu a chce natírat strop namodro, že? Ale největší záhadou je ta blonďatá macanda. Úplně cizí baba v MÉM snu. Navíc taková odporně hnusná a hnusně odporná. Že by varování jak bych taky jednou mohla vypadat? Jestli jo, no tak to teda potěš klobás. Co však bylo naprosto nejhrůznější, že všichni měli na sobě normální oblečky, jen já byla narvaná do barzjake obludné noční košule.

Po této analýze jsem dospěla k závěru, že mi vskutku hrabe. Nejen že se mi zdají blbostě, ale já ještě půl hoďky dumám nad tím proč. Jestli to tak půjde dál, dobrovolně se odebéřu na PL a nechám si provést lobotomii. Tak.

Není nad nosné téma...

:: ohezkla: HK 11:06 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home

...