:: Jen tak zlehka ::

:: 22.7.04 ::

Restaurace monarchie Chrupu

Konečně jsem si pořídil v Praze zubaře. Tedy zubařku. Po nezbytných asi šesti odmítnutí ve stylu „máme plno“, jsem na doporučení narazil na tu pravou. No, pravou, to se teprve ukáže. Už když jsem přicházel na vstupní prohlídku, byl jsem poněkud nervózní, což se projevilo v tom, že jsem zvonek nedokázal svou roztřesenou rukou stisknout pořádně, a tak jsem pět minut stepoval přede dveřmi, než je náhodou otevřela vycházející pacientka. Po zaregistrování jsem byl odveden na rentgen chrupu (chruporentgen?, zuborentgen?). To bylo příjemné, stál jsem tam, kolem mé hlavy se točila jakási podivná věc a já si užíval báječné pocity z té mi neznámé technologie. Bohužel to netrvalo moc dlouho a už jsem mířil do křesla. Podařilo se mi ještě přeskakujícím hlasem pozdravit paní doktorku, zkontrolovat její vizáž, říct si, že tohle není nic pro mě a zapadnout do té divné tvrdé pohovky. Paní zubáková si prohlédla rentgenový snímek, radostně se pousmála a začala mi rejdit v puse. Krátký pohled ji stačil k veselému zvolání: „sestři, máme tady dalšího pána co bude vydělávat jen na nás“. Poněkud mě to zarazilo, ale mlčel jsem (taky jsem měl v hubě takové ty jejich špachtle, takže bych ze sebe dostal maximálně uueaaauuo). V průběhu prohlídky jsem měl pocit, že se do křesla bořím níž a níž, až jsem v duchu narazil na projíždějící vagón metra trasy A, ale jak se říká, zdání klame. Byla to tragédie, kterou jsem nečekal ani já. Připadal jsem si jako Napoleon po Waterloo, Hitler po bitvě u Stalingradu a řezník Krkovička po každém díle Jáji a Páji dohromady. Vše dokonalo prohlášení paní vrchní zubní: „podívejte se, zrekonstruovat Váš úsměv nebude žádná sranda, a když se mi o to nebude pak starat, tak Vás vyhodím“. Veselo. Nicméně, poslední rána to ještě nebyla. Povídali jsme ještě asi 15 minut (ona mluvila a já kýval hlavou nebo říkal ano) a pak jsme přešli k ceníku. Když jsem z ordinace odcházel, neměl jsem v hlavě nic jiného, než ty šílené cifry. Myslím, že po své smrti odkážu své zuby Národnímu technickému muzeu.

Čest

:: zprznil: Karl 21:56 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home

...