:: Jen tak zlehka ::

aneb co všechno víme o praní/přání ponožek - bulvární rodinný párek (deníček pro každý okamih)
:: FUCKING WEATHER :: MAIL: Redakce :: MAIL: Karl :: MAIL: HK :: TESILÍ DOMOV ::
ICQ
[::.rss a jiné kydy.::]
:: RSS 2.0
:: Atom site feed
:: GUESTBOOK
[::..zlinky..::]
:: VYFOCENÝ TESIL
:: DEBIL TESIL
:: TESILÍ RÁDIJO
:: NEKONEČNÝ TESIL
:: CHUTNÝ TESIL
[::..súdruhovia..::]
:: Čmelda [Pato(b)log]
:: Lobo
:: A EÁÁ
:: Tam je...
:: AIF
:: Pivní varník
:: PlayForever
:: Brünn Lindwurm
:: Stanice ZOO
:: VfB
:: Chachar
:: PŠT?
:: TSOG-360
:: MP za vodou
:: OV blokuje
:: Kotchka
[::.nějaké obrázky.::]
Tak trochu lepší rádio
Tak trochu jiné rádio
Opera
[::..ARCHIV..::]
[::PROSTE ARCHIV::]
[FAKT JE TU ARCHIV]

:: 19.8.04 ::

Drama pod Olympem aneb Sportovní sen...

Tropická vedra ve mně vyvolala absolutní nechuť cokoliv dělat. Mé opocené těleso s vypětím posledních sil vykonává jen základní životní funkce, mozek se beztvárně převaluje uvnitř lebeně. Jediné, co tak ještě zvládnu, je sledování bedny. A abych si připadala alespoň trochu akčně, čumím na sportovce, potící se pod Olympem.

Značně jsem si rozšířila obzory a objevila nová sportovní odvětví. Tak kupříkladu střelba. Dneska už bravurně rozeznám vzduchovou pistoli od vzduchové pušky. A taky vím co je to "trap". Včera jsem fascinovaně zírala na mužné ženy a jejich koule a dlouze přemýšlela o tom, proč se křehká dívka rozhodne stát obryní a vrhat do dáli ukrutně těžký kus železa. Pravda, hora masa ženského pohlaví, která zdvihne nad hlavu 150 kilo ve mně taky vyvolává smíšené pocity. Ale proti Gustávovi žádný dišputát, že. Taky jsem zjistila, že mám velice zkreslené představy o judu. V období puberty jsem tajně milovala Otíka džudistu. Narozdíl od ostatních chlapců, kteří byli buď vychrtlí jako hladoví psi anebo připomínali malá prasátka, měl Otík tělo muže. Samý sval a šlacha a ta jeho pevná prdelka, radost pohledět. Tož se nedivte, že jsem si souboje na tatami představovala tak nějak idilicky. To, na co jsem však měla možnost popatřit v rámci Olympiády mě docela rozesmálo. Dva, po sobě se válející chlapi, kteří se průběžně chytají za koule. Kde je můj krásný statný Otík, ptám se?

Přemíra sportovních zážitků mi způsobila sportovní sen. Zpočátku jsem nebyla jeho přímým aktérem, celé dění jsem jen tak zpovzdálí sledovala, jako bych se koukala na film. Na kraji bazénu stály dva stolky. Za zvuku slavnostní znělky vcházejí Branou borců dva chlapi, oděni toliko v lehkou bederní roušku. Usedají ke stolkům a souboj může začít. Každý má v bubínku na vyšívání napnutou látku a musí na ni z "chemlonu" vytvořit gobelín. (Pozn. red. pro mladší ročníky, chemlon byl na přelomu 70. a 80. let minulého století velmi vyhledávaná a naprosto hnusná silonová jakože vlna, ze které se háčkovaly nechutné klouzavé papuče, ozdobné dečky a gobelíny. Vrcholem kreativity českých matek byl slušivý chemlonový svetérek.) Borci si nastříhali chemlonové cancky a velmi zručně je lepili na látku v bubínku. Vítězem se měl stát ten, jehož gobelínek bude chlupatější a barevnější. Jak jsem tak stála a koukala na ně, napadlo mě, že bych se mohla jít vykoupat do toho přilehlého bazénu. Jen jsem si omočila paleček, zazněl výstřel ze startovní pistole, nějaký surovec mě žďuchnul do vody a já musela plavat 100 metrů motýla. Docela mi to i šlo až do chvíle než jsem si uvědomila, že soupeřem je mi naše čuba.

Po probuzení jsem se asi pět minut nahlas smála a tímto probudila svého sladce spícího muže. I povyprávěla jsem mu svůj snový zážitek a dostalo se mi nechápavého pohledu a doporučení psychiatrického vyšetření. Já sama jen zírám, co podvědomí (či snad nevědomí) dokáže za divočinu.

Přeskoč, přelez, ale v žádném případě nepodlézej...


:: ohezkla: HK 12:15 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home


...

This page is powered by Blogger. Isn't yours? [Co tady chces s tim kurzorem?!]

PicoSearch