Pohádka o tataráku a strašlivé sračce
Milé děti, dnes bude pohádka. Tak se pohodlně usaďte a poslouchejte, teda čtěte parchanti jedni malí.
Žil byl jednou jeden Karl. Byl znám tím, že rád chodil do hospod a v nich si jednou za čas dal tatarák, což je směs pomleté syrové hovězí svíčkové a spousty dalších ingrediencí, ale to Vy ve svém věku ještě žrát nemůžete. Karel Barel totiž tatarák ukrutně zbožňoval. Jenže se mu po něm vždy druhý den děly ošklivé věci, ale jelikož si onu laskominu dával s velkými odstupy po pozření předchozí, na ošklivé věci zapomínal. A tak si Karl dal nášup dobroty do bachoru, zalil to šesti plzničkami a spokojeně odkráčel domů. Ráno, po provedení nezbytné hygieny se oblékl a již otevíral dveře svého holobytu, když v tom ucítil zvláštní pnutí v krajině břišní. Vytušil, že tohle by nemuselo dopadnout dobře a tak rychle prchnul na svůj turecký záchod, kde ze sebe vypustil bublavý vodopád. Ne, slova to nebyla. Když skončil, pokračoval v odchodu do zaměstnání. Cestou nic nenasvědčovalo, že by něco bylo v nepořádku, ale ihned po dosednutí na pracovní židli se nebezpečné pnutí opakovalo. Za dopoledne pak ještě jednou. Kolem jedné, Karl uklidněn, že nutkavá potřeba prchání na WC již pominula, vydal se spokojeně pozřít stravu svou vezdejší, tedy oběd. Málem se z něj nepoučený nebožák nevrátil. Kdyby mu v tu chvíli někdo měřil rychlost sprintu, bylo by to nejméně na olympijský rekord. A tak Karl mučen ještě po celé odpoledne, uklidnil svůj břich až na večer. A co myslíte milé děti, poučil se Karl z těchto zážitků a tatarák si už nikdy nedá?
Prdlajz!
:: zprznil: Karl 18:55 :: [odkaz trwaly] :: |
...
0 Komenty popularne:
Přidat komentář
<< Home