:: Jen tak zlehka ::

:: 30.11.04 ::

Záhady sedějí, sedějí...

Bohužel na víkend dorazilo do Prahy další ostravské komando smrti ve složení Bohdan, Katan (neplést s německým hokejistou, ani s volacím znakem jednoho z příslušníků STB 17.11.89 KATAN 41), Gumiš a Alena, takže ani tento víkend neměl proběhnout ve znamejí rozjímání o Raji. Naopak. Hned po jejich příjezdu zatáhli mě a Línou Nohu do víru vášní alkoholu a nedostatku spánku. Například už pátek, kdy Gumiš s Bohdanem a Alenou šli patřit na drtivou porážku vítkovických hokejkistů od seshitků, zatímco já jsem přes hodinu navigoval Katana do Nuslí (Prahou opravdu autem moc často neprojíždím), jevil se tento den, že náročným stane se. A taky že ano! O půlnoci se naše naše skvadra rozdělila a zatímco já s Katanem, odebrali jsme svá těla do Toxy, zbytek výpravy holdoval levnějším koholickým nápojům v různých nonstop barech. My jsme si neuváženě zvolili za nápoj třetinkovou Stellu za pěkných 45,- Kč (bo Katan pravil, že když on je tím vedoucím a já také mám slušně honorovanou práci, nemůžem pít nějaké trapné kelímkáče), která i přes tyto náležitosti, dokázala mě v celkem slušné míře rozsekat natolik, že jsem v pět ráno usnul v taxi voze. A tady přichází ta záhada! Vím naprosto přesně, že když jsme s Katanem přišli do bytu Líné Nohy, já ulehnul do horního lože a on do spodního. Bohdan a LN, kteří přišli asi hodinu po nás, zase ví naprosto přesně, že LN ulehnul do horního a Boďa ku Katanovi do spodního. Proto jsme ani jeden nechápali, když jsem se já probudil na spodním patře a Boďa na horním. Ani sobotní meditace nás k jasnému závěru nedovedla, a proto jsme nelenili a vydali se zavčas na oslavy 9. let paláce Akropolis, na kterých se měla na jeden koncert reinkarnovat legendární kapela Majklův Strýček. Moc vymazlené to bylo, ovšem po skončení, já jako starší pán unavený životem, musel jsem si stopnou opět taxi, aby mě odpravilo do lože a ponechat společnost slavit dál samotnou. Mám dojem, že se jim podařilo trumfnout páteční čas a dorazit tentokráte něco ku sedmé ranní. V neděli se Bohdan zachoval jako nerozumný hoch a rozhodl se, že z Prahy se navrátí až v pondělí a já byl donucen ukázat světu své horší vlastnosti, kdy jsem musel zrušit slíbenou návštěvu práce za kamarádkou a místo toho se věnovat bowlingu. Každopádně mi šel ze všech nejlépe a opět se potvrdilo, jaký jsem v této disciplíně kabrňák. Ach to trudné pondělí! Bohdan ze mne vymámil zbytek mých úspor, aby se mohl odebrati vlakem do Města Komínů a já jako ten nejzlejší člověk zrušil jsem schůzku, která měla být omlouvou za mé nedostavení se v neděli, abych šel převzít byt a poté se podívat na trapné představení našich (tentokráte modromodrých) borců na Strahově. Hrůza a děs to je, když Baníček porazí i takový trapný, horkou jehlou seshitý klub!

Na shledanou

:: zprznil: Karl 23:08 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home

...