:: Jen tak zlehka ::

:: 30.11.04 ::

Záhady sedějí, sedějí...

Bohužel na víkend dorazilo do Prahy další ostravské komando smrti ve složení Bohdan, Katan (neplést s německým hokejistou, ani s volacím znakem jednoho z příslušníků STB 17.11.89 KATAN 41), Gumiš a Alena, takže ani tento víkend neměl proběhnout ve znamejí rozjímání o Raji. Naopak. Hned po jejich příjezdu zatáhli mě a Línou Nohu do víru vášní alkoholu a nedostatku spánku. Například už pátek, kdy Gumiš s Bohdanem a Alenou šli patřit na drtivou porážku vítkovických hokejkistů od seshitků, zatímco já jsem přes hodinu navigoval Katana do Nuslí (Prahou opravdu autem moc často neprojíždím), jevil se tento den, že náročným stane se. A taky že ano! O půlnoci se naše naše skvadra rozdělila a zatímco já s Katanem, odebrali jsme svá těla do Toxy, zbytek výpravy holdoval levnějším koholickým nápojům v různých nonstop barech. My jsme si neuváženě zvolili za nápoj třetinkovou Stellu za pěkných 45,- Kč (bo Katan pravil, že když on je tím vedoucím a já také mám slušně honorovanou práci, nemůžem pít nějaké trapné kelímkáče), která i přes tyto náležitosti, dokázala mě v celkem slušné míře rozsekat natolik, že jsem v pět ráno usnul v taxi voze. A tady přichází ta záhada! Vím naprosto přesně, že když jsme s Katanem přišli do bytu Líné Nohy, já ulehnul do horního lože a on do spodního. Bohdan a LN, kteří přišli asi hodinu po nás, zase ví naprosto přesně, že LN ulehnul do horního a Boďa ku Katanovi do spodního. Proto jsme ani jeden nechápali, když jsem se já probudil na spodním patře a Boďa na horním. Ani sobotní meditace nás k jasnému závěru nedovedla, a proto jsme nelenili a vydali se zavčas na oslavy 9. let paláce Akropolis, na kterých se měla na jeden koncert reinkarnovat legendární kapela Majklův Strýček. Moc vymazlené to bylo, ovšem po skončení, já jako starší pán unavený životem, musel jsem si stopnou opět taxi, aby mě odpravilo do lože a ponechat společnost slavit dál samotnou. Mám dojem, že se jim podařilo trumfnout páteční čas a dorazit tentokráte něco ku sedmé ranní. V neděli se Bohdan zachoval jako nerozumný hoch a rozhodl se, že z Prahy se navrátí až v pondělí a já byl donucen ukázat světu své horší vlastnosti, kdy jsem musel zrušit slíbenou návštěvu práce za kamarádkou a místo toho se věnovat bowlingu. Každopádně mi šel ze všech nejlépe a opět se potvrdilo, jaký jsem v této disciplíně kabrňák. Ach to trudné pondělí! Bohdan ze mne vymámil zbytek mých úspor, aby se mohl odebrati vlakem do Města Komínů a já jako ten nejzlejší člověk zrušil jsem schůzku, která měla být omlouvou za mé nedostavení se v neděli, abych šel převzít byt a poté se podívat na trapné představení našich (tentokráte modromodrých) borců na Strahově. Hrůza a děs to je, když Baníček porazí i takový trapný, horkou jehlou seshitý klub!

Na shledanou

:: zprznil: Karl 23:08 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Úchylný dům hrůzy a děsu

Naštěstí se příští středu stěhuji (doufám!), jinak nevím jak bych dále snášel vylomeniny sousedů Líné Nohy. Zjistil jsem totiž, že obyvatelé partaje přímo nad bytem Líné Nohy musí být naprosto šílení. Jak jinak si lze vysvětlit příhody posledních nocí, či snad brzkých rán.

Předevčírem: v 5:00 venčení psa, zpěv "Okolo Frýdku cestička", návrat z venčení 5:45, zpěv "Já s písničkou jdu jako ptáček".
Včera: v 5:55 začátek stěhování almar, poté přibíjení obrovských hřebíků do podlahy.
Dnes: v 6:15 vysávání celého bytu, zpěv "Ach synku".

Už třetí den v kuse poslouchám TELEPOPMUSIC - BREATHE, myslíte, že to je následek nebo příčina?

:: zprznil: Karl 11:33 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Rodinná bondage

Včera jsem byl v rámci dokazování své monstrózní ušlechtilosti dotlačen k tomu, abych v rámci potvrzení této pravdy, uvolil se ke shlédnutí jednoho dílu Rodinných pout, což má být nějaký hodnotný umělecký seriál vysílaný Primou. Bohužel události se proti mě spikly a já dorazil do Nuslí až po půl deváté, přičemž ve třičtvrtě začínalo humorné představení o krásném vlastním gólu, nádherném překopnutí branky z pěti metrů a dalších výstavních kouscích, režírované Franzem v divadle Letná, což jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít. Dnes, když jsem tedy byl dotazován na podrobnosti ze včerejšího seriálu, musel jsem se snížit k menší fabulaci, kdy jsem písmenka zkopčená z www.rodinnapouta.cz vydával za svá vlastní. Odkaz radši ani nedávám, ale je to celé ve stylu: Eva se vrací do vily pro věci..Krejza jí to rozmlouvá..Skála vyjednává s Adamem, prostě skoro to samé, ovšem méně kvalitnější, než to, co jsem stvořil v kultovní (aspoň pro mě - vím jen o třech lidech co to dokázali přečíst celé) Nekonečné sáze. Byl jsem však hanebně odhalen pod záminkou, že si tolik jmen po jednom dílu nemohu pamatovat. Jak trapně jsem se doznal, aniž bych alespoň bojoval za obsažnost své paměti.

Je mi hanba!

:: zprznil: Karl 11:18 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Tak já jim pouštím pohádku a oni si u toho budou souložit?!

No pohádka, spíš takový horor od Karla Zemana Čarodějův učeň to byl. Ale to se mě netýká, takže o tom mluvit nebudu. :) Včera jsem se vzpamatovával z víkendové smršti, která vypukla ihned po příjezdu Ing. Tlustého do Prahy, zastavila se až po jeho nedělním odjezdu a snad se ani nesluší, abych vytahoval podrobnosti na světlo Boží. Někdy mám ze sebe celkem špatný pocit, ale do svatby se to podle mě zahojí. Babičky maj vždycky pravdu! Představte si, že se na můj inzerát nikdo nepřihlásil. Už jsem začínal být smutný a smiřoval se s krutou prohrou, když mi bylo připomenuto v komentu, že nabídka dvojitého střešního okna byla přijata už ve čtvrteční večer. Ha! Co víc si přát?

Nic víc si nejde přát!

:: zprznil: Karl 15:40 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Mám boty s pumpovací dírou

Dnes mám na srdci dvě věci. Včera jsem dostal dotaz co vlastně můžu ženě nabídnout. Mou odpovědí bylo, že buď lásku nebo dvojitá okna. Láska byla zavržena a dvojité okno jen v případě, že bude střešní. Poté se však ona tazatelka zarazila a povídá mi: "Ale Karle, která by stála o dvojité střešní okno?" To jsem nemohl ponechat jen tak a rozhodl jsem se, že nechám mluvit fakta. Podal jsem si tedy inzerát na Seznamce.cz tohoto znění: "27/SŠ, pohledný kuřák a kuřácký pohled hledá ženu, které by mohl nabídnout dvojité střešní okno." O stavu budu průběžně informovat.

Také se včera probíral neuspokojivý stav paštik v plechovkách. Jako muž činu jsem nemohl nechat ani tuto výzvu, která se přede mnou zjevila, jen tak zlehka a rozhodl jsem se pro vyhlášení Petice za lepší paštiky v plechu. Kdo se bude chtít připojit, napište mi do komentu a já Vás pak s tím papírem vobjedu.

A vidíš, Ty jsi mi nevěřila, že ten inzerát podám :)

:: zprznil: Karl 11:50 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Do Čech se řítí orkán!

Ano, naši meteorologové nelhali. Do Čech se zítra přiřítí orkán jménem Golda aka Ing. Tlustý, kterému tady domlouvám nějaké kšefty ve stylu tádžicko-uzbecké mafie a on si je teď přijíždí doladit. Nedávno totiž onen moudrý hoch podal výpověď v ostravském kolosu Nová Huť a jako jiní dostal 25 odstupných platů. Proto předpokládám, že jako mladý rentiér se nám chudým pražakum bude chtít ukázat a víkend strávím popojížděním limuzínou z jedné noblesní restaurace do druhé noblesní restaurace a večer zakončíme v nejmastnějším nočním klubu, kde budeme aplikovat nejdražší drogy přímo z nahých ňader děvek. Akorát tedy nechápu, proč chce přespat u Líné Nohy.

Včera se mi stala velice zvláštní věc. Byl jsem v hospodě (to zas tak zvláštní není) s Línou Nohou (to taky zas tak ne) a měli tam džůboks (to taky docela často bývá). A v tom džůboksu měli písničku (to tak většinou je) od kapely Ošklid jménem Paraguayská policie. No a z toho jsem byl naprosto paf. Dokonce i já, znalec brněnské alternativy, jsem je už málem vytěsnil z hlavy a teď je najdu v zapomenuté nuselské pivnici v hrací skříňce.

Doufám, že všichni zapadáte sněhem a zmrznete!

:: zprznil: Karl 17:35 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Uchystali na mě Kompot!

Ale o tom až jindy. Včera, když jsem postával na Želivárně, čekajíc na spoj do ilegálního domova, zaujala mě nástěnka Hotelu Dorint, kde inzerovali místo Uklízeč/Uklízečka, u kterého byla jako jedna z výhod nabízena "Reálná možnost kariérního růstu". A já se ptám jaká? Na vedoucího oddělení saponátů? Ovšem hlavní zpráva dne se týká výroku Martina Lukeše, levého záložníka, či útočníka, Baníku Ostrava, kterého nedávno vylili ze Slavie, slušného, málomluvného mladého muže, který po vyloučení na Synotu prohlásil: "Trochu jsem do něj strčil a on se hned válel po zemi. Je to děvka!" Tento výrok okamžitě opanoval mou hitparádu, ve které dokonce přeskočil i doposud vedoucí trojku: "Do it!" (Starsky and Hutch), burácivé "Hrouuum" (japonský film Ichi The Killer) a "Neznám nic lepšího než si zapálit cigáro. Leda si zapálit cigáro stovkou." (klaun Šáša). Byl jsem tím naprosto pohlcen a začal tento skvost aplikovat na běžné situace v mém životě. Třeba včera jsem si jel v poklidu v buse, stál jsem a četl si noviny a pokutoval mě revizor. A to jsem ani do něj nestrčil, nic. Je to děvka! Nebo dnes, když jsem šel platit pokutu z předminulého týdne (prostě pech) a ta děvka za pokladnou mě vůbec nepozdravila. A to jsem se na ni i smál!

Všichni jsou děvky!

:: zprznil: Karl 11:40 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Myslím, že ve svém věku už bych neměl míchat ani piva různých značek!

Toto je můj nejhodnotnější spot všech dob!

:: zprznil: Karl 19:48 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Aj fíl sou hepý!

Radost zalila mé srdce, duše se vznáší v oblačném oparu štěstí a úsměv neopuští mou jindy zachmuřenou tvář. Dnes jsem se byl podívat na další byt a domluvili jsme se velice rychle. Krásná garsonka ve Vršovicích, v pondělí jdu podepsat smlouvu, 30.11. se můžu stěhovat a opustit Línou Nohu. Doufám, že nebude moc plakat.

A propos Lobo, kde je Gulliver?

:: zprznil: Karl 18:02 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Píšou předsedové vlád, předsedové stran, teď psal ten, jak on se jen jmenuje..

Na můj krásný mail, který jsem psal tajemné slečně Z. přeci jen přišla odpověď. Sic poněkud kratší než jsem doufal, ale i tak si zasloužila mé další psaní:

Draha!

Jsem rad alespon za tak kratky pozdrav od Vas. Pote co jsem jej nekolikrat precetl, snazil jsem se najit skryte poselstvi, ale zadne tam nebylo. Dokonce jsem i hledal mezi radky, ale take nic. Rozhodl jsem se tedy, ze se Vas dopis naucim nazpamet a budu si jej omilat jako mantru. Vytiskl jsem si jej tedy a nosil porad pri sobe. A vcera se mi stala zvlastni vec. Pote, co jsem svemu docasnemu spolubydlicimu jiz druhou hodinu cetl "Zdravim Vas Drahy! a omlouvam se...." a tak dale, znicehonic po me hodil sklenici. Pomyslel jsem si, ze ma zrejme horsi naladu a odebral jsem se do restaurace, kde pri objednavce jsem se rozhodl, ze Vase psani musim prevypravet cisnikovi. Netusim, proc me vyvedli, kdyz jsem jim chtel udelat docela slusnou trzbu. A povazte, dnes v praci me vysoupli za dvere z kancelare, pry at si ty hovadiny vypravim nekomu jinemu. No chapete to draha? A jak se stale mate? Jste porad tak krasna a duchaplna?

Navzdy Vas

K.

Jako kůl v plotě

:: zprznil: Karl 16:43 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Každy politik je swiňa czarna

Tak jsem se vrátil živý a zdravý z cest po dalekých krajích. Ale popořadě. V sobotu, když jsem se v jedenáct vykopal z postele a rozrazil dveře pokoje, zjistil jsem, že se opět u otce vyskytuje dítě dcery jeho přítelkyně. Naše pohledy se střetly, já zrak nesklopil, načež dítě propuklo v usedavý hysterický pláč a nebylo k utišení, dokud jsem nezmizel v koupelně. Čekal jsem to, ovšem příčinou mohly být i tři žluté hlavy na mém skvělém triku z koncertu Toy Dolls. Po důkladném omytí těla, jsem zapátral ve vzpomínkách, zjistil, že jsou volby, naložil babičku do bratrova auta a odfrčel s ní k Základní škole, abych systematicky vhodil jeden počmáraný lísteček do podivné krabice. Po nezbytném návratu a obědě, jsem trochu fyzicky pracoval (někteří lidé mi říkají Makáč) a už byl čas, abych se vypravil z Řepiště City do Ostravy na Baníček. Vyzvedl jsem Ing. Chlupatého, který čerstvě odložil berle, sedli si na pokec a předzápasové pivko do Metropolu a pak už samotný mač. Počasí bylo vskutku fotbalové. No posuďte sami: krásný studený větříček, krásný studený deštíček, umělé osvětlení a našich jedenáct borců již pobíhalo po pažitu. Zápas samotný zas tak euforický nebyl, ale vedli jsme krásným gólem z přenádherné penalty a tento stav úporně drželi, takže to vypadalo, že se ze stadiónu všichni spokojeně rozejdeme. Avšak v 87. minutě se do nás opřel ledový poryv větru, spustil se pořádný liják, snad jako předzvěst věcí budoucích a pak to přišlo. V 92. minutě, z naprosto nepochopitelné akce Brno vyrovnalo a vedle nás stojící vítkovičák Host si tajně mnul ruce. Celý uondaní jsme se s inženýrem vydali do Staročecha, kde mě Katan lákal na velkou akci po Stodolní, ale já jako bohabojný hoch jsem se po chvíli vypravil k domovu. V neděli jsem odpoledne zabalil svých pár švestek, odfrčel k matce a pak na návštěvu do Ateliéru k D., která se po chvilce přemlouvání rozhodla na jedno v Mirror pubu. Za námi dorazil i známý ostravský performer Jirka Surůvka, který po zjištění, že mířím ku Praze, nabídl mi pondělní odvoz svým vozidlem, neboť měl namířeno do Dýzldorfu. Odjezd se však trochu zpozdil, protože to zapomněl klíče, tam jsme museli vrátit videokameru a tamtenonc naložit obrazy. Těmi jsem byl docela obsypán, protože na sedadle smrti seděl jeho bratranec. Jedno mistrovo dílo mi pořád padalo na hlavu a tak čekám, že za pár století se na něm objeví otisk neznámé tváře. Každopádně cesta byla zajímavá, frčeli jsme si to po dálnici 180km v hodině, z repráků řvala Sepultura a poté mi neznámá polská kapela KNŽ (Kazik na žiwo). Neprosto neskutečný polský rockpunkrap z jejichž tvorby je i verš, který je místo nadpisu.

Ale teď už konec

:: zprznil: Karl 18:07 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Tak jsme byli včera na Portě..

V důsledku našlápnosti včerejšího dne i večera se k popisu čtvrtečních událostí dostávám až teď. Každopádně se hlásím z Města Komínů v přímém vstupu a nyní již hurá na věc. Jak jsem zde veřejně avizoval, plánoval jsem na čtvrtek z důvodu dvou let trvání zdejšího párku, takové malilinkaté setkání. Nakonec jsem ani nerezervoval stůl v Záležitosti, protože se všichni vyjadřovali ve smyslu, nevím, možná, snad. Překvapením tedy pro mě byla sms od loba, že se bude učástnit a já s radostí seznal, že již budeme dva. Do toho se ještě ve čtvrtek ozvala Ah, že s radostí přijde, lobo psal že vezme svého bratra a potěšit nás přišel i tommaser a T NZNM. Jak tedy vidíte, účast byla hojná a nutno říci, že kvalita převýšila kvantitu. Já, lobo a jeho bratr jsme oprašovali historky z mladých opileckých let, tommaser jedl rybišku, bratři tatarák, u kterého jim došli topinky a také jsem byl svědkem pokusu o překonání světového rekordu v míchání konečného produktu, jehož adeptem byl lobův bratr. Nicméně byl skvělý. ŮŮŮŮŮ. Na závěr večera, kterým mám trošku v mlhách, kdy jsem se hotovil k placení, zjistil jsem, že jsem vypil devět? Hoegaardenů. Chápete to? Ráno jsem se po vzoru lobova posledního zaměstnání vypravil na poradu a nutno říci, že mi bylo opravdu blbě. Ale teď rychle trochu pracovat a hurá na Baníček. Dnes s Brnem, takže nám držte palce, hrajeme na to opravdu výborně.

Heč

:: zprznil: Karl 13:26 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Na vědomost se dává...

Dnes si dovolím velevážené čtenářské obci jen tak zlehka a zcela nenápadně podsunout jistou informaci. Víte co je dnes za den? Čtvrtek? 4. listopadu? Ano, jistě. A víte kdopak dnes slaví svátek?

Takže, drahý krásný a všemi milovaný bratře, dovol, bych Ti popřála za sebe a zbytek neblogující rodiny vše nej. Spoustu kladně vzrůstajících tendencí, jezírka plná sladkovodních ryb a kéž nad Tvou hlavou slunce nikdy nezapadá.

Tvá válečná sestra...

:: ohezkla: HK 14:00 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Jak se bydlí v Nuslích?

Zatím to jde, pičítač zprovozněn, GPRS rozchozeno, lednice lední, mikrovrnka vrní, varná konvice konví. V neděli, když jsem se chystal na strávení první noci v onom bytě, ozval se ze svého pelechu Líná Noha: "noo, kdyby Ti někdy v noci byla zima..." Briskně jsem zareagoval slovy: "ale Jirko, vždyť jsem tady první noc, tak to na mě hned nezkoušej..." Později se bránil slovy, že mi jen chtěl povědět jak nastavit topení, aby více hřálo. To mu tak budu věřit, že? No a dnes se zjevil ve čtvrt na šest ráno přicházejvší z nějaké kalby a po rozlepení mých očních víček mě počastoval láskyplným pozdravem: "hele, ty vlastně za chvíli vstáváš, co?" Odpovědí mu bylo jen mé nevycválané: "drž hubu pi*o!"

Žjóva!

:: zprznil: Karl 09:19 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...

Listopad? Do pekel s ním aneb Věčurky rodinné oslavné...

Tak a zase je to tu. A já se stejně jako každým rokem už od půli října tiše modlím, by mocnost pekelná učinila a listopad zrušila. Tudíž bych já nebohá 31. října večer ulehla a ráno bych se probudila do krásného dne s datem 1. prosinec. Zkrátka a dobře žádný listopad, žádné starosti, žádné utrpení mé týrané mysli. A proč to všechno? Inu proto, že se 85% naší rozbujelé famílie rozhodlo světiti svůj "děň ražděnija" právě v listopadu. Já vím, oni jsou v tom nevinně, ale... Ještě, že nás, zbylých rozumných 15% rodinných příslušníků se vhodně se svýma narozeninama rozptýlilo napříč celým rokem a tímto jsme narušili ten nudný listopadový stereotyp.

Mé utrpení počíná už 4.11., kdy své jmeniny oslaví bratr a švagrová č.1 (jmenuje se Karla, aby bylo jasno). V těsném sledu nastupuje švagr č.1, který docválá na bílém koňovi, dále pak moje mamucha a bábuška. Akce listopad pokračuje narozeninami švagra č.2 a švagrové č.2 a celou taškařici vtipně koncem měsíce završí svým dnem zrození můj muž a jeho jednovaječný bratr (poz. red. - švagr č.1). Nu, uznejte sami, že na jednoho to je až příliš. Navíc na mém účtu září krásná, dokulata vypasená nula a má fantazie se omezila na podněty typu - jak uvařit z vody, či jak z hovna uplést bič a ještě s ním zapráskat. Ke vší hrůze ještě z hloubi duše nesnáším rodinné veselice za učelem oslavy narozenin.

Naštěstí jsme si s mojí rodičkou už před pár lety udělaly v této věci jasno. Jsme ve věku, kdy nám netřeba bujarých oslav, beztak se víceméně podobají tryznám. Takže zcela postačí tichá kondolence a pár chápavých úsměvů. Uvaříme si něco dobrého a radujeme se, že se nám bez větší újmy podařilo přežít další rok. A bábuška? Ta letos oslaví krásných 94 let. Je už tak trochu jako malé dítě a má největší radost z naší přítomnosti, bonboniery a karafiátu. Ostatně, s mámou jsme zjistily, že jakýkoli jiný dárek věnovaný naší bábi se rázem stává dárkem putovním a sichr ho některá z nás obdrží na Vánoce.

A tak se trápím co vymyslet pro zbytek oslavenců. Manželova rodina si, dle mého soudu, potrpí na noblesní oslavy, spoustu jídla, pití a věcných darů. No a já nemám tolik odvahy, bych se dostavila s pouhým blahopřáním. Nemám ani natolik potlačenou sebeúctu a práh bolesti, abych seděla u slavnostní tabule, nablble se usmívala a připadala si jako chudá příbuzná, což bezesporu jsem. Takže jak z toho se ctí ven?

Při této příležitosti nemohu nevzpomenout jednu dosti pikantní příhodu. Já a tchán jsme narozeni ve stejný den. I stalo se, že jsme oba slavili kulaté výročí. Trachtace byla uchystána vpravdě epochální. Před tchánem se dárky vršily v lákavých hromádkách a před mnou maličkostí ležely dva balíčky. Vzhledem k tomu, že dáma má přednost (hlavně jsem toho měla míň, že), začala jsem rozbalovat jako první. Menší balík obsahoval jednu čokoládu od fialové krávy a ten větší...tramtadadááá...bačkory! Zřetelně jsem cítila, že mě jebne. Stažené hrdlo, slza v oku a věty typu: "Ježiš, díky. Přesně tohle jsem chtěla. To je ale žůžo.". Pak už jsem jen koukala jak tchán vybaluje mikrovlnku a Rolexky a... Mám dvě zásady, nepiju šampus a míchané drinky. Přestože mi obé velmi chutná, je mi druhý den tak zle, že si tuhle radovánku dokážu odpustit. Ten den jsem vypila asi litr šampáňa a mixla jsem to s pěti long drinky. Ožralá jsem byla jako hovádko. V intimitě domova jsem plakala, na zeď nakreslila terč a asi hodinu jsem se do něj trefovala onou domácí obuví. Dodnes, při vzpomínce, emoce cloumají mým majestátem.

Jsem už dost stará na to, abych byla malicherná. Jsem dost rozumná na to, abych se takové prkotině zasmála. Ano, jsem. V tom případě však nechápu, proč se mi to tak nějak nedaří.

Hlavně že jsme zdraví...

:: ohezkla: HK 14:24 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

...