:: Jen tak zlehka ::

aneb co všechno víme o praní/přání ponožek - bulvární rodinný párek (deníček pro každý okamih)
:: FUCKING WEATHER :: MAIL: Redakce :: MAIL: Karl :: MAIL: HK :: TESILÍ DOMOV ::
ICQ
[::.rss a jiné kydy.::]
:: RSS 2.0
:: Atom site feed
:: GUESTBOOK
[::..zlinky..::]
:: VYFOCENÝ TESIL
:: DEBIL TESIL
:: TESILÍ RÁDIJO
:: NEKONEČNÝ TESIL
:: CHUTNÝ TESIL
[::..súdruhovia..::]
:: Čmelda [Pato(b)log]
:: Lobo
:: A EÁÁ
:: Tam je...
:: AIF
:: Pivní varník
:: PlayForever
:: Brünn Lindwurm
:: Stanice ZOO
:: VfB
:: Chachar
:: PŠT?
:: TSOG-360
:: MP za vodou
:: OV blokuje
:: Kotchka
[::.nějaké obrázky.::]
Tak trochu lepší rádio
Tak trochu jiné rádio
Opera
[::..ARCHIV..::]
[::PROSTE ARCHIV::]
[FAKT JE TU ARCHIV]

:: 16.1.05 ::

Koupíš mi maminko plesnivej obleček, abych nevypadal jak nějakej blbeček?

Dvoje narozeniny za víkend opravdu nejsou tou nejlepší volbou pro mé unavené staré tělo, řekl jsem si a rozhodl se páteční akci vynechat - sobotní prostě odmítnout nešla. Stavil jsem se po práci na večeři, dal si dvě pivka, když tu mě přepadl smutek. Usoudil jsem, že setrvávat v tomto rozpoložení pouze ve společnosti svého mozku, nebude tou nejlepší volbou a rozjel se o půl jedenácté na ípák. V rámci podpory princi Harrymu a jeho boji jsem se představil do mluvítka jako polní maršál Erwin Rommel a v sobotu si to úspěšně zopakoval ve Strašnicích. Chvíli po mě dorazil i zbytek osazenstva a veselice mohla začít. A že to nebylo pro slabé povahy, poslední láhev vína jsem šel kupovat v pět ráno a smutek se mi podařilo dočasně zaplašit. Tuším, že kolem čtvrt na sedm se mi podařilo svalit do gauče a usnout spánkem nespravedlivých. Ale nekončil jsem poslední. Po procitnutí z kómatu kolem půl třetí jsem zjistil, že všichni spí a nevypadají, že by měli touhu vstávat, podíval jsem se tedy na kousek zápasu Liverpool - Man U a vypravil se do Vršovic. Cestou mě již zastihl telefonát sobotního oslavence a já se zaručil, že hořčici a worčestr opravdu koupím. Ovšem po příchodu do 14a jsem si nevinně sedl na postel, pak si lehl a nevím jak jsem se vzbudil o půl šesté. Proběhla oživovací sprcha a už jsem byl na cestě do Strašnic. Ovšem po páteční noci nebyl můj výkon nijak zvlášť kvalitní a musím s hanbou přiznat, že jsem utekl pryč už o půl dvanácté. Z posledních sil jsem se dokrábal do postele, abych se vzbudil ve čtyři ráno hladem, najedl se, zahrál si jedno utkání ve FIFĚ 2005, které jsem ostudně remizoval a pokračoval v přerušené práci, tedy spánku. A dnes? Škoda mluvit.

Ratataratata, my jsme mládež zlatá


:: zprznil: Karl 16:06 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home


...

This page is powered by Blogger. Isn't yours? [Co tady chces s tim kurzorem?!]

PicoSearch