Koupíš mi maminko plesnivej obleček, abych nevypadal jak nějakej blbeček?
Dvoje narozeniny za víkend opravdu nejsou tou nejlepší volbou pro mé unavené staré tělo, řekl jsem si a rozhodl se páteční akci vynechat - sobotní prostě odmítnout nešla. Stavil jsem se po práci na večeři, dal si dvě pivka, když tu mě přepadl smutek. Usoudil jsem, že setrvávat v tomto rozpoložení pouze ve společnosti svého mozku, nebude tou nejlepší volbou a rozjel se o půl jedenácté na ípák. V rámci podpory princi Harrymu a jeho boji jsem se představil do mluvítka jako polní maršál Erwin Rommel a v sobotu si to úspěšně zopakoval ve Strašnicích. Chvíli po mě dorazil i zbytek osazenstva a veselice mohla začít. A že to nebylo pro slabé povahy, poslední láhev vína jsem šel kupovat v pět ráno a smutek se mi podařilo dočasně zaplašit. Tuším, že kolem čtvrt na sedm se mi podařilo svalit do gauče a usnout spánkem nespravedlivých. Ale nekončil jsem poslední. Po procitnutí z kómatu kolem půl třetí jsem zjistil, že všichni spí a nevypadají, že by měli touhu vstávat, podíval jsem se tedy na kousek zápasu Liverpool - Man U a vypravil se do Vršovic. Cestou mě již zastihl telefonát sobotního oslavence a já se zaručil, že hořčici a worčestr opravdu koupím. Ovšem po příchodu do 14a jsem si nevinně sedl na postel, pak si lehl a nevím jak jsem se vzbudil o půl šesté. Proběhla oživovací sprcha a už jsem byl na cestě do Strašnic. Ovšem po páteční noci nebyl můj výkon nijak zvlášť kvalitní a musím s hanbou přiznat, že jsem utekl pryč už o půl dvanácté. Z posledních sil jsem se dokrábal do postele, abych se vzbudil ve čtyři ráno hladem, najedl se, zahrál si jedno utkání ve FIFĚ 2005, které jsem ostudně remizoval a pokračoval v přerušené práci, tedy spánku. A dnes? Škoda mluvit.
Ratataratata, my jsme mládež zlatá
:: zprznil: Karl 16:06 :: [odkaz trwaly] :: |
...
0 Komenty popularne:
Přidat komentář
<< Home