Vždy jsou toužil po práci farmaceutického laboranta
Zítra se mé přání splní. Odjíždím totiž na daleký severovýchod, abych pomohl svému otci vypálit pár hektolitrů slivovice. Mým neštěstím ovšem je, že tento lektvar nepiji, ale popořadě. Včera jsem se po čtvrté odpolední vypravil za Línou Nohou, abychom probrali znepokojivé otázky dnešní doby a veřejného života vůbec. Jak už to bývá, tyhle debaty nebývají záležitostí jednoho piva a proto jsem po páté radegastí desítce musel odmítnout jeho neutuchající přesvědčování o nutnosti zdržet se ještě chvíli, neboť mě čekal večerní bowling s kolegy. A má forma, jak je všeobecně známo, graduje pouze do šestého piva, poté má tendenci sestupnou. Ponechal jsem tedy LN sedět samotného a sám jsem podnikl neskutečnou tůru z Nuslí do Strašnic, kde jsem vyzvedl kolegu Ovoce, v hospodě jsem našli Šašu, dali si pivo než dorazí zbytek a hry mohly být prohlášeny za zahájené. Rád bych napsal, že jsem vyhrál všechny, ale jelikož je dole možnost komentářů, kterou by Čmelda, jako osoba včera přítomná, určitě využil, musím s pravdou ven. První čtyři jsem vyhrál, ano, ale pak, v duchu již zmíněného pravidla, šla má forma rapidně dolů a zbylé dvě hry byly v režii naprosto jiných hráčů.
Tohle je smutný příběh!
:: zprznil: Karl 11:16 :: [odkaz trwaly] :: |
...
0 Komenty popularne:
Přidat komentář
<< Home