:: Jen tak zlehka ::

:: 25.2.05 ::

Marečku, podejte mi tělo

Pokud někdo čeká, že budu psát Dějství čtvrté, musím ho hned v úvodu zklamat a vyzvat k rozhodnému opuštění této stránky. Už jste pryč? Už můžu? Dobře. Dnes byla dokončena akce kupelka. Po nechutném pracovním budíčku v šest ráno, jsem poučen z krizového vývoje včerejšího dne, po vykonání pracovních potřeb, umyl sobě hlavu, připraven na netekoucí vodu v průběhu dopoledne a šel po půl sedmé opět spát. V devět ráno již tradiční zvonek, tentokrát se dostavili všichni tři montéři a jistě jsem je musel ohromit svou netradiční vlasovou kreací, vzniklou z ulehnutí s mokrou hlavou. Sám jsem musel sebe a polštář pochválit, myslím, že nás navrhnu na zvláštní cenu Akademie českých kadeřníků. Tedy jestli nějaká taková existuje. Nicméně jsem vpustil tu bandu dravých šelem do minipředsíně 14a a jejich předák vítězoslavně zahlásil: "tak šefiku, kupelku vam něrozbijem, rozbuchame akorat ten hajzel, ja?" Po mém odkývnutí začali rozbíjet zeď teho hajzla a já je radši nechal ať se vydovádí. Po dvou hodinách vrtání skončili slavnostně svou práci a chtěli zdrhnout bez placení. Ovšem jako správný hlídací pes jsem si toho posledního vychytal a ten brajgl, za který by se ani Pieter starší nemusel stydět, si musel uklidit. Přemlouvají mě večer známí do Vagonu na Visací Zámek, ale já mám takový divný pocit.

Myslím, že tam nepůjdu

:: zprznil: Karl 17:06 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home

...