:: Jen tak zlehka ::

aneb co všechno víme o praní/přání ponožek - bulvární rodinný párek (deníček pro každý okamih)
:: FUCKING WEATHER :: MAIL: Redakce :: MAIL: Karl :: MAIL: HK :: TESILÍ DOMOV ::
ICQ
[::.rss a jiné kydy.::]
:: RSS 2.0
:: Atom site feed
:: GUESTBOOK
[::..zlinky..::]
:: VYFOCENÝ TESIL
:: DEBIL TESIL
:: TESILÍ RÁDIJO
:: NEKONEČNÝ TESIL
:: CHUTNÝ TESIL
[::..súdruhovia..::]
:: Čmelda [Pato(b)log]
:: Lobo
:: A EÁÁ
:: Tam je...
:: AIF
:: Pivní varník
:: PlayForever
:: Brünn Lindwurm
:: Stanice ZOO
:: VfB
:: Chachar
:: PŠT?
:: TSOG-360
:: MP za vodou
:: OV blokuje
:: Kotchka
[::.nějaké obrázky.::]
Tak trochu lepší rádio
Tak trochu jiné rádio
Opera
[::..ARCHIV..::]
[::PROSTE ARCHIV::]
[FAKT JE TU ARCHIV]

:: 29.3.05 ::

Proč se lidé na záchodech nezdraví?

Proč je na světě tolik zloby? Proč existují takové pekelné jámy jako kérfůr? A proč tam mají tak obrovské vozíky? Ani dnes mne tyto otázky nenechaly vyspat.

Když jsem si ve čtvrtek poněkud pochroumán dovezl z Hubatků svou pánev, zprvu jsem netušil jaké možnosti se přede mnou otevírají. Až v sobotu mi to docvaklo - s takovou pánví můžu všechno na světě! A hned jsem pojal plán na upánvování své vyhlášené speciality - Chilli fazole ala Karl. Ovšem v kde vzít tomto odpoledním víkendovém čase potřebné ingredience? Vzpomněl jsem si na bilbórdy na které čučím při smutných cestách do práce a z práce a měl jsem jasno. Navštím ráj. Tedy kérfůr v Edenu. Cesta probíhala dobře, počasí mi přálo a tak jsem si cestou z kopečka pohvizdoval, nechával vítr ošlehávat mou alpinistickou tvář a dokonce jsem si i zapálil cigaretu. Nicméně, když se ta strašná budova vyhoupla před mým zrakem, přepadl mě neznámý strach. Když jsem byl již před ní, klepal jsem se hrůzou. V panice jsem popadl největší nákupní vozík, který byl poblíž, dýchavičně jej odtlačil dovnitř a ztratil se. Mnoho minut jsem jen tak bezcílně bloumal ulicemi regálů s hrůzou v očích, aby jediné co jsem do toho kolosu naložil byla malá chilli omáčka. Na druhou stranu to vypadalo velmi efektně. Asi po dvaceti minutách trpkého bloudění jsem naštěstí potkal známé tváře (kamarádku s přítelem, které jsem neviděl tak dva roky) a přiznal se ke své vině: "Nevíte kde tady maj ty zasraný fazole?" Naštěstí byli chápaví a tak jsme prohovořili pár minut, dohodli se, že někdy musíme zajít na pivo, protože jsme vlastně sousedi a oni mě pak laskavě nasměrovali k fazolím. Ještě mě stihli upozornit na jar za 8,50 a Zubra za 3,90. Ten jar jsem cestou naložil, ale toho Zubra ne. Bylo by mi trapně. Potkal jsem je ještě jednou, již s hrdostí vezoucí čtyři plechovky fazolí v tomatě naložené do maxivozu, pochlubil se svým úspěchem a vydal se pokladnám. Cestou jsem však potkal tolik krásných a blýskajících se věcí, že mě výsledná cifra nemile překvapila. A to jsem chtěl šetřit!

Zakázat!


:: zprznil: Karl 17:24 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home


...

This page is powered by Blogger. Isn't yours? [Co tady chces s tim kurzorem?!]

PicoSearch