:: Jen tak zlehka ::

:: 13.4.05 ::

Můj třetí den nekouření

Včera jsem se vydal s Flájou do sadů pana Riegra. Vždyť bylo tak pěkně. Ovšem zapomněl jsem při odsouhlasení na jednu podstatnou věc. Jak se stůl, u které jsme seděli, s přibývajícím čas pomalu plnil známými, až byl plný až po okraj, najednou mi došlo, že já a Flája jsme jedinými nekouřícími. To už jsem měl v sobě pistácie, arašídy, chipsy a chystal se na žvýkačku. V tu chvíli na mě přišla neskutečná krize a já urval kus zlomené cigarety, jejíž zbytek použil někdo k výrobě brčka a zoufale šmátral po zapalovači. Já už ani zapalovač u sebe nenosím. Jenom pohotová reakce Fláji, který onen kousek vyrval mi z huby a rychlým hmatem podrážky jej rozšlapal v prach, mě uchránila od toho zlého pokušení a já si dal radši bonbon. Patří mu za to můj dík! Jestli jsem se dnes v noci vzbudil pětaosmdesátkrát, tak je to možná ještě podhodnocené číslo. Těch úchylných snů, co se mi dnes zdálo, vždy jsem se vzbudil a pronesl třeba: "právě mi matka spálila všechny moje hadry" nebo "ty vago, právě jsem oddělal šest lidí granátem a teď jdu řídit tank" nebojte se "ty vole právě jsem opíchal psa" nezaznělo. Ráno jsem se vzbudil trochu zpocen, začínám mít z toho docela prdel, akorát mě trochu štve jedna věc - srašně žeru, budu to muset nějak regulovat.

Haj hou

:: zprznil: Karl 10:38 :: [odkaz trwaly] :: | 0 komentu popularnych

0 Komenty popularne:

Přidat komentář

<< Home

...