Kulový blesk
V poslední době mám pocit, jako by události kolem mě svištěly takovou rychlostí, že se ani nestačím ohlédnout, natož pak je zde zaznamenávat. Každopádně jsem se už dlouho nestěhoval a tak jsem si řekl, že je na čase opět provést toto lehké cvičení. Tentokrát ovšem půjde o přesun na takovou vzdálenost, že je snad nezměřitelná. No dobře, je to asi 50 metrů. Ano, jsem lapen, stěhuji se ke své milé a rozšiřuji tak svůj Lebensraum. Přeci jen taková garsoniéra pro tak duševně rozmáchlého člověka jako jsem já, je poněkud malá, že? I řekl jsem si, že Líné Noze by byla tak akorát, nabídl mu její převzetí a on nadšeně souhlasil. Budeme tedy sousedi a prý k němu můžu chodit na snídani. Heč!
A abyste si nemysleli, že my v těch Vršovicích jsme nějací kulturní barbaři, vykopali jsme se ve včerejším odpoledni i přes to obludné vedro ven a odebrali se na výstavu H.R.Gigera. Všem maximálně doporučuji, i když po zralé úvaze musím říct, že ten pán skrze svá díla působí poněkud jako úchyl, sexista a hanobitel křesťanské církve. Což jak sami uznáte, je velmi kladné hodnocení. Po shlédnutí všeho, co vystavovali, jsme došli už pouze na Letnou, kde se k nám připojil pan D., kterého jsem viděl tak po půl roce a jak už to tak bývá, skočilo posezení s ním jako vždy. Trošišku jsme se opivínkovali.
Pěkná bouřka, zavřeli jste doma okna?
:: zprznil: Karl 15:52 :: [odkaz trwaly] :: |
...
0 Komenty popularne:
Přidat komentář
<< Home